Americký deník The New York Times upozorňuje na rostoucí tlak na legalizaci nepasterizovaného mléka v některých státech USA. Zatímco zastánci mluví o právu spotřebitele a „přirozené“ výživě, zdravotní autority varují před návratem infekcí, které moderní medicína téměř vymýtila.

Debata o syrovém mléce se ve Spojených státech posunula z okraje do hlavního proudu. Výrazně k tomu přispívá i ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., který se netají tím, že nepasterizované mléko sám pije.

Téma zároveň rezonuje s hnutím Make America Healthy Again (MAHA), které zdůrazňuje osobní svobodu, nedůvěru k regulaci a často i kritiku očkování. V několika státech, například v Michiganu či Oklahomě, republikánští zákonodárci prosazují legislativu, která by dostupnost syrového mléka rozšířila. Argumentují tím, že stát má informovat, nikoli chránit před vlastním rozhodnutím.

Co slibují zastánci? A co říká věda?

Podle příznivců má syrové mléko řadu zdravotních benefitů. Často zmiňují zmírnění alergií a astmatu, lepší toleranci laktózy nebo posílení imunity.

Jenže americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) tato tvrzení dlouhodobě označuje za mýty. Podle něj i dalších zdravotnických institucí nepasterizované mléko nepřináší prokazatelné výhody, ale naopak jasně doložená rizika.

Pasterizace, tedy zahřívání mléka k likvidaci patogenů, patří k nejzásadnějším opatřením veřejného zdraví. Na přelomu 19. a 20. století významně snížila kojeneckou úmrtnost. Syrové mléko může obsahovat nebezpečné patogeny jako salmonela, Esterichia coli nebo listerie.

A nejde jen o teoretickou hrozbu. „Letos v únoru varovalo ministerstvo zdravotnictví státu Nové Mexiko obyvatele, aby se vyhýbali syrovým mléčným výrobkům, poté co novorozenec zemřel na infekci listerií. Úředníci uvedli, že nejpravděpodobnějším zdrojem infekce bylo nepasterizované mléko, které matka dítěte pila během těhotenství,“ připomíná americký deník.

Studie navíc ukazují, že tam, kde se dostupnost syrového mléka rozšíří, roste i počet epidemií potravinových nákaz.

Mohlo by vás zajímat

„Kalkulované riziko“ versus veřejné zdraví

Zastánci přirovnávají pití syrového mléka ke konzumaci sushi nebo ústřic, tedy k vědomému riziku. Tvrdí, že při správné hygieně je bezpečné a že vztah mezi farmářem a zákazníkem zajišťuje důvěru.

Právě na tuto logiku navazují nové návrhy zákonů. Například v Oklahomě by farmáři mohli prodávat násobně větší objemy mléka než dnes. Jinde se diskutuje i o mezistátním prodeji, který je dosud federálně zakázán.

Kritici ale upozorňují, že „volný trh“ nedokáže zabránit mikrobiologickým rizikům, která nejsou viditelná ani snadno testovatelná.

Volba jednotlivce, nebo odpovědnost státu?

Podle expertky na výživu Marion Nestle je rozhodnutí pít syrové mléko v jádru otázkou rizika. Většina produktů může být bezpečná, ale nikdy nelze s jistotou poznat, kdy ne.

A právě to staví politiky i regulátory před složitou otázku: Má stát chránit veřejné zdraví i za cenu omezení volby, nebo ponechat odpovědnost plně na jednotlivci?