Mezi opatřeními na snižování deficitu systému zákonného zdravotního pojištění v Německu, jež navrhuje tamní vládou jmenovaná Finanční komise pro zdravotnictví, se nachází také cenová regulace vakcín. Právě výdaje na očkování představují jednu z položek, u které je možné pozorovat v posledních letech poměrně výrazný nárůst. Případná cenová regulace vakcín by tak německému zdravotnictví mohla ušetřit stovky milionů až nižší miliardy eur ročně, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Rizikem je ale ohrožení dostupnosti očkovací látky včetně motivace jejich výrobců k dalším inovacím.

Pokud by se v německém systému zákonného zdravotního pojištění přistoupilo k regulaci cen očkovacích látek, mohlo by tím tamní veřejné zdravotnictví ušetřit už v příštím roce 400 milionů eur. Do roku 2030 by se roční úspora mohla vyšplhat až na jednu miliardu.

Vyplývá to ze zprávy Finanční komise pro zdravotnictví, kterou loni na podzim jmenovala spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU). Komise měla za úkol předložit sadu opatření, pomocí nichž by německé veřejné zdravotnictví razantně snížilo své deficitní hospodaření, a nemuselo by docházet ke každoročnímu navyšování dodatečné sazby zdravotního pojištění.

Jedna z nejrychleji rostoucích nákladových položek

Komise se na regulaci cen očkování zaměřila mimo jiné proto, že si všimla vysoké dynamiky růstu nákladů v této oblasti. Od roku 2019 se průměrné náklady na takzvanou denní definovanou dávku (DDD – Daily-Defined-Dose) pro očkování zvýšily z 34,05 na 58,83 eur v roce 2024.

Jde tedy o nárůst o téměř 73 % během pěti let. Výdaje na očkování představují jednu z nejrychleji rostoucích položek v systému zdravotního pojištění, uvádí komise ve své zprávě, na kterou odkazuje Deutsches Ärzteblatt.

Za hlavní problém považuje skutečnost, že farmaceutické společnosti si mohou volně určovat ceny vakcín při jejich uvedení na trh. A že následné stanovování cen vakcín není na rozdíl od jiných léčiv téměř regulováno. Podle jejího názoru by se regulace cen na farmaceutickém trhu měla rozšířit právě i na vakcíny.

Komise proto ministryni zdravotnictví, potažmo spolkové vládě, doporučuje, aby se regulace dotkla i nových vakcín. Tím by se jejich ceny stabilizovaly i pro další období jejich přítomnosti na trhu. Zjednodušilo by se tím rovněž vyjednávání výše úhrad za podávání vakcín, což by rovněž přispělo ke zpomalení růstu výdajů na očkovací látky.

Mohlo by vás zajímat

Pozor na nedostatek očkovacích látek

Podle Leifa Erika Sandera, ředitele oddělení infekčních nemocí a intenzivní medicíny v berlínské nemocnici Charité, je návrh komise „absolutně pochopitelný“. Zároveň ovšem míní, že větší efekt na úspory ve zdravotnictví by mělo zvýšení proočkovanosti populace proti onemocněním, u nichž se očkovat lze. Poukázal v této souvislosti na značné ekonomické škody způsobené samotnými respiračními infekcemi. „Německo i nadále výrazně zaostává za svými cíli v proočkovanosti a je pod průměrem EU,“ zdůraznil Sander.

Upozornil i na riziko příliš silné cenové regulace u očkovacích látek. Podle něj by mohla oslabit motivaci k inovacím, zejména pro menší společnosti zaměřené na výzkum. „Naléhavě potřebujeme nové, účinné a cenově dostupné vakcíny, zejména vzhledem ke stárnoucí populaci,“ zdůraznil. Podle Sandera by mělo rovněž dojít k propojení kontroly nákladů s investicemi do inovací a očkovacích programů.

Určitých rizik spojených s cenovou regulací u vakcín si je vědoma i sama komise. Připomněla, že v minulosti opakovaně docházelo k nedostatku vakcín na trhu po zavedení určité cenové regulace. „V zásadě jde o nalezení kompromisu mezi nákladovou efektivitou a zajištěním dostatečného množství vakcín na trhu. Při navrhování pravidel pro regulaci je třeba dbát, aby zvýšení efektivity nebylo na úkor bezpečnosti zásobování vakcínami a cílů veřejného zdraví,“ uvedla.