Lékaři z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) ve spolupráci s Revmatologickým ústavem podali prvnímu pacientovi s revmatoidním onemocněním experimentální genovou terapii, která využívá dárcovské CAR-T buňky. Je součástí první fáze klinické studie biofarmaceutické společnosti Bristol Myers Squibb, informoval ústav v úterý v tiskové zprávě.
Léčba pomocí CAR-T buněk využívá geneticky upravené imunitní buňky, takzvané T-lymfocyty, získané od dárců. Tyto buňky jsou schopné cíleně zasahovat proti nežádoucím imunitním procesům v organismu.
Naděje pro ty, u nich léčba nezabírá
U lidí s autoimunitními chorobami, například revmatoidní artritidou, napadá imunitní systém vlastní tkáně a orgány. To vede k chronickým zánětům a poškození. „Tento typ léčby má potenciál zásadně změnit terapeutický přístup u pacientů, u nichž dosavadní možnosti selhávají,“ uvedl přednosta klinického úseku ÚHKT Jan Vydra.
Ve studii jsou zařazení pacienti s revmatologickými onemocněními, konkrétně systémovým lupusem, idiopatickou zánětlivou myopatií, systémovou sklerózou a revmatoidní artritidou. Diagnózu prvního léčeného ÚHKT v tiskové zprávě neuvedl.
Cílený reset imunitního systému
Podle revmatologů je taková léčba posunem k cílenému resetu imunitního systému. „CAR-T terapie může v budoucnu nabídnout možnost dosažení dlouhodobé remise bez nutnosti kontinuální imunosuprese, což je jeden z hlavních limitů současné léčby,“ uvedl ředitel Revmatologického ústavu Ladislav Šenolt.
„CAR‑T léčba může nově přinést naději lidem s autoimunitními onemocněními, zejména tam, kde dosavadní léčba selhává, a otevřít jim další možnosti,“ uvedla generální ředitelka společnosti Bristol Myers Squibb pro Českou republiku a Maďarsko Karin Bacmaňáková.
Lékaři znají více než 80 typů autoimunitních onemocnění. Příčiny jejich vzniku jsou obvykle kombinací více faktorů včetně genetiky a vnějšího prostředí. Roli hrají i hormony, většina vzniká několikanásobně častěji u žen.
