Finance určené na boj proti rakovině, vzácným onemocněním nebo zdravotním krizím by v příštím rozpočtu EU mohly přijít o svůj vlastní program. Evropská komise je totiž chce začlenit do nového fondu pro konkurenceschopnost. Europoslanci ale varují, že v rozpočtu věnovanému obraně, technologiím a průmyslu by mohlo být obtížnější sledovat výdaje na zdravotnictví a jednodušší s nimi manipulovat.

Evropský parlament stanovil v budoucím rozpočtu EU na období 2028–2034 v oblasti zdravotnictví jasné hranice. Poslanci sice v úterý přijali začlenění do širšího rámce konkurenceschopnosti, ale zároveň požadují 10,05 miliardy eur pro program EU4Health. Odmítají totiž jakékoli jeho oslabení. Následovat mají jednáním s členskými státy, při kterých budou podmínky financování prověřovány.

„Tento víceletý rozpočet není jen finančním nástrojem. Je to skutečný politický plán toho, jaké jsou dnes priority Evropské unie,“ uvedla po hlasování předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolová (EPP). Současný rámec podle ní „nebyl vhodný pro krizi, kterou jsme prožili“.

Vyšší rozpočet, větší ambice

Poslanci Evropského parlamentu požadují, aby se rozpočet EU na uvedené roky zvýšil na přibližně 2 biliony eur. To je přibližně o 10 % více, než navrhla Evropská komise (EK). Navýšení má podpořit jak nové priority, jako jsou obrana, bezpečnost, konkurenceschopnost a inovace, tak tradiční politiky, včetně soudržnosti a zemědělství. Nárůst financování se očekává i u zdravotnictví.

„Životní prostředí a zdraví občanů jsou výzvami současnosti i budoucnosti. Chceme zajistit trvalou podporu programům LIFE a EU4Health,“ říká europoslankyně a spolupředkladatelka návrhu Carla Tavaresová (S&D/PRT).

EU4Health je stěžejní program EU v oblasti zdraví, který vznikl v návaznosti na pandemii covidu s cílem posílit zdravotnické systémy, zlepšit připravenost na krizové situace a podpořit oblasti, jako jsou boj proti rakovině, péče o vzácná onemocnění nebo přeshraniční spolupráce. V aktuálním rozpočtovém cyklu funguje jako samostatný finanční nástroj.

Komise navrhuje zachovat silnou roli programu Horizont Evropa.

Ve stejné plenární rozpravě poslankyně Stine Bosseová (Renew/DNK) uvedla, že Evropa musí investovat do všech priorit. „To vyžaduje investice do energetické nezávislosti, konkurenceschopnosti, zdravotnictví a především do bezpečnosti a obrany,“ řekla a zdůraznila, že „spolu vše souvisí“.

Nový fond – velké změny

Jádrem návrhu EK je vytvoření Evropského fondu pro konkurenceschopnost. Ten by měl zefektivnit výdaje EU a posílit investice v klíčových strategických odvětvích. Investovat bude do strategických technologií ve prospěch celého jednotného trhu. Má fungovat na základě jednotného souboru pravidel s jedinou vstupní branou pro žadatele. To vše podle Evropské komise zjednoduší přístup k financování, urychlí jeho poskytování a přiláká veřejné i soukromé investice.

Podpora z fondu má cílit na následující oblasti: čistou transformaci a dekarbonizaci, digitální transformaci, zdraví, biotechnologie, zemědělství a bioekonomiku, obranu a vesmír. Podle tohoto modelu by program EU4Health už neexistoval jako samostatný.

Mohlo by vás zajímat

EK současně navrhuje zachovat silnou roli programu Horizont Evropa. Jeho ústřední úlohou je podpora výzkumu a inovací, a to včetně biomedicínských a zdravotnických oborů. Vlajkový výzkumný rámec EU v hodnotě 175 miliard EUR má i nadále financovat inovace světové úrovně.

Program Horizont Evropa a Fond pro konkurenceschopnost mají společně podporovat celý investiční cyklus projektů, od rané fáze výzkumu až po rozšíření, a zároveň snížit náklady pro příjemce a urychlit vyplácení prostředků. To znamená, že by se místo soustředění do jediného programu rozdělilo financování EU v oblasti zdraví mezi více nástrojů.

Změny ano, zdravotnictví ale musí hrát prim

Zdravé obyvatelstvo a silný zdravotnický sektor jsou základními hnacími silami konkurenceschopnosti, ekonomické odolnosti a blahobytu Evropy, zní stanovisko europarlamentu. Trvalé a předvídatelné investice do zdravotnictví jsou podle něj nezbytné pro posílení odolnosti zdravotních systémů, podporu a udržení kvalifikovaných zdravotnických pracovníků, snížení nerovností v přístupu ke zdravotní péči v jednotlivých členských státech a zajištění připravenosti EU na budoucí zdravotní krize.

Europarlament vyjádřil vážné znepokojení nad oslabením programu EU4Health.

Europarlament také vyjádřil vážné znepokojení nad oslabením programu EU4Health. Vyzývá k vyčlenění částky 10,05 miliardy eur z Evropského fondu pro konkurenceschopnost na konkrétní priority programu. Parlament akceptuje novou strukturu rozpočtu navrženou EK, trvá však na tom, že zdraví v ní musí zůstat viditelné, financované a politicky odpovědné.

Změnit se má způsob organizace zdravotní bezpečnosti na úrovni EU. Stanovisko europarlamentu bere na vědomí návrh přesunout připravenost na krize a reakci na zdravotní mimořádné události z programu EU4Health do širších nástrojů reakce na krize. Tím by vznikl integrovanější systém civilní ochrany. Poslanci vyzývají k zajištění dostatečného financování pro připravenost a rychlou reakci, včetně 12,42 miliardy eur pro mechanismus civilní ochrany EU.

Evropská komise tento posun ve struktuře obhajuje. Komisař pro zdraví Olivér Várhelyi v exkluzivním rozhovoru pro EU Perspectives odmítl obavy, že by zdravotnictví v novém rozpočtu přišlo zkrátka. „Naopak. Věřím, že může být v příštím víceletém finančním rámci vítězem,“ uvedl. A zdůraznil, že všechny akce, které v současné době financuje EU4Health, zůstanou způsobilé pro financování z Evropského fondu pro konkurenceschopnost – včetně financování oblastí, jako jsou vzácná onemocnění a rakovina.

Tlak se přesouvá na členské státy

Poté, co Evropský parlament přijal své stanovisko, se zvyšuje tlak na členské státy. Europarlament postupuje rychleji, než bylo plánováno, uvedla jeho předsedkyně Metsolová. Poslanci požadují dosažení dohody do konce roku. Varovali, že zpoždění by mohlo zpomalit provádění příštího rozpočtového cyklu a odložit realizaci klíčových investic.

Celý proces mohou zkomplikovat hluboké rozpory mezi vládami členských států EU. Ty se nadále neshodují na výši rozpočtu, zavedení nových zdrojů příjmů a rovnováze mezi výdajovými prioritami. Některé země prosazují úspornější rozpočty a větší flexibilitu, jiné volají po zvýšení investic a důraznějších opatřeních na úrovni EU.

Zdravotnictví se nachází uprostřed tohoto širšího napětí. Je všeobecně uznáváno jako důležité, ale o politickou pozornost a finanční zdroje soupeří s obranou, konkurenceschopností a dalšími prioritami.

Článek byl převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.