Americký deník The Washington Post upozornil na novou vlnu výzkumů, které zásadně přehodnocují význam brzlíku. Tento dlouho přehlížený orgán by totiž mohl hrát zásadní roli nejen v imunitě, ale i v délce života, ochraně před rakovinou nebo kardiovaskulárními chorobami.
Malý dvoulaločný útvar ukrytý za hrudní kostí se ještě donedávna považoval za anatomickou kuriozitu. Brzlík, který má význam hlavně v dětství a pak rychle „odchází do důchodu“, někteří vědci dokonce označovali za evoluční relikt bez větší funkce.
Brzlík v dětství slouží jako tréninkové centrum pro T-lymfocyty, klíčové buňky imunitního systému. Ty se zde učí rozpoznávat nebezpečné patogeny a zároveň neútočit na vlastní tkáně. Právě tato schopnost, takzvaná imunologická tolerance, je zásadní pro prevenci autoimunitních chorob. S věkem se brzlík postupně zmenšuje a nahrazuje ho tuková tkáň.
Dnes se tento pohled mění. Nové studie naznačují, že jeho význam nekončí pubertou, ale přetrvává i v dospělosti. Včetně toho, jak stárneme a jak se naše tělo brání závažným nemocem.
Náhoda, která změnila směr výzkumu
Zásadní impuls přišel náhodně. Výzkumný tým v Massachusetts General Hospital a Harvard Stem Cell Institute zkoumal roli brzlíku u úzké skupiny lidí, konkrétně pacientů po transplantaci kostní dřeně. Výzkum ale zastavila pandemie covidu-19.
Tým se se proto rozhodl pro distanční experiment a rozšíření výzkumné otázky: Co naznačují lékařské záznamy dospělých po chirurgickém odstranění brzlíku o jejich celkovém zdravotním stavu?
Výsledky překvapily i samotné autory. „Pět let po chirurgickém odstranění brzlíku měli tito lidé více než dvojnásobnou pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny než podobná skupina lidí, kteří podstoupili operaci srdce nebo hrudníku, ale brzlík stále měli. U těch bez brzlíku byla dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny,“ shrnuje The Washington Post.
Mohlo by vás zajímat
Kromě toho se ukázalo, že lidé bez brzlíku byli náchylnější k autoimunitním onemocněním. A to i po omezení analýzy jen na osoby, které před operací neměly žádné problémy související s imunitním systémem.
Studie publikovaná v New England Journal of Medicine byla označena za průlomovou. Otevřela totiž otázku, zda tento orgán není důležitější, než se dosud předpokládalo.
Umělá inteligence odhaluje nové souvislosti
Na studii z roku 2023 navázal další výzkum, který posouvá pohled na brzlík ještě dál. Tým vedený Hugem Aertsem z Mass General Brigham analyzoval jeho roli pomocí umělé inteligence. Využil ji k vyhodnocení tisíců CT snímků a dlouhodobých zdravotních záznamů. Na jejich základě vytvořil skóre „zdraví brzlíku“ a sledoval, jak souvisí s vývojem onemocnění v čase.
Ukázalo se, že lidé s lepším stavem tohoto orgánu mají nižší riziko úmrtí z jakékoli příčiny v následujících letech. Zároveň u nich byla menší pravděpodobnost vzniku rakoviny plic i úmrtí na srdeční choroby. Zajímavým zjištěním byl i fakt, že tito pacienti častěji dobře reagovali na imunoterapii, tedy léčbu, která aktivuje imunitní systém v boji proti nádorům.
Výsledky publikované v časopise Nature tak posilují představu, že stav brzlíku může úzce souviset s celkovým zdravím organismu. Zda jde o přímou příčinu, nebo spíše ukazatel dobré kondice, však zatím není jasné.
Orgán, který možná půjde „omladit“
Rostoucí zájem o tento dosud opomíjený orgán otevírá i otázku, zda lze jeho úpadek zpomalit nebo dokonce zvrátit. Podle buněčné bioložky Paoly Bonfantiové je paradoxní, že brzlík má výraznou schopnost regenerace, přesto patří mezi nejrychleji stárnoucí části lidského těla.
Právě tento rozpor je jedním z hlavních témat současných studií. Vědci zkoumají, zda by bylo možné využít kmenové buňky k obnově funkce brzlíku nebo dokonce vytvořit funkční tkáň v laboratorních podmínkách.
Takový přístup by mohl mít široké dopady. U pacientů po transplantacích by například mohl snížit potřebu silných léků potlačujících imunitu. Ty sice brání odmítnutí orgánu, ale zároveň zvyšují riziko infekcí i dalších komplikací.
