Zachránit ještě více životů. To by měly přinést největší změny v preventivních programech za poslední roky. Od roku 2027 doplní cytologii u rakoviny děložního hrdla moderní HPV testy a sada pro screening rakoviny střev přijde některým lidem přímo do schránky. Cílem je zachytit nemoc dříve, než se stane nevyléčitelnou.
„Screeningy v České republice jsou skvělé programy, které zachraňují životy. Myslíme si ale, že se ještě dají posunout ještě dál. Můžeme zachycovat více prerakoviny nebo časných fází, než je tomu nyní. Velmi tvrdě proto pracujeme na tom, abychom posunuli dál 3 screeningové programy. Změny by měly platit od 1. ledna 2027,“ říká poradce ministra pro oblast zdravotní péče Tomáš Hauer.
Dlouho zavedený screening, který čeká zásadní proměna, je rakovina děložního hrdla. Tento nádor přitom lékaři ročně diagnostikují 750 pacientkám, 300 bohužel končí smrtí. Zatímco doposud při prevenci ženy podstupovaly jednou ročně cytologii, nově by ji měla z velké části nahradit přesnější metoda. Novinku projedná Česká gynekologická společnost na svém výborovém zasedání tento měsíc.
„Chceme screening změnit z cytologií na à 5 let HPV testaci. To je osvědčená věc, která běžně funguje v zahraničí. Zachytí totiž ženy, které mají HPV virus, jenž způsobuje rakovinné změny děložního čípku, a které skutečně potřebují častější a někdy i expertní cytologii. Ženy, které HPV virus nemají, HPV podmíněnou rakovinu děložního čípku dostat nemohou. Velmi časté cytologie pak postrádají smysl. Přesto inovovaná podoba screeningu počítá se zachováním pojistného cytologického vyšetření mezi HPV testy,“ vysvětluje Hauer.
Každoroční preventivní prohlídky zachytí nejen gynekologická onemocnění
HPV test probíhá stěrem z děložního čípku, tedy podobně jako cytologie. Díky němu se odhalí přítomnost vysoce rizikových HPV virů, které mohou vyvolat rakovinu. Pozitivní výsledek testu tak neznamená onemocnění, ale infekci. Tyto ženy pak podstoupí cytologické vyšetření, ovšem někdy v podstatně citlivější režimu než to preventivní.
Testování HPV bylo součástí preventivních prohlídek i doposud, ženy na něj ale měly nárok jen 3x za život – ve 35, 45 a 55 letech. Nyní ho budou podstupovat co pět let dámy ve věku od 25 do 65 let. V mezičase oněch pěti let se pak provede jedna cytologie. Ženy před 25. rokem věku budou dle indikace svého gynekologa nadále vyšetřovány cytologicky, u žen po 65. roku věku bude přístup individualizovaný.
Mohlo by vás zajímat
Každoroční preventivní prohlídky u gynekologa ale rozhodně zůstávají – lékaři při nich zachytávají urogynekologické problémy, nádory děložního těla, pochvy, zevního genitálu, vaječníků, řeší obtíže spojené s klimakteriem a mnohé další. Ba co víc, jejich význam co do záchytu spektra onemocnění má narůstat.
„Byli bychom rádi, kdyby se gynekologové více zapojili do celkové prevence. V určité věkové skupině existuje ženy, které chodí více ke gynekologovi než k praktikovi. Takže by nám mohli pomoci i se záchytem časné fáze interních chorob,“ načrtává Hauer.
Test na okultní krvácení do schránky
Upgrade čeká také screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. Tuto diagnózu si ročně vyslechne 7 100 Čechů a 3 300 lidí na ni zemře.
„Počet testů na okultní krvácení i primárních screeningových kolonoskopií roste. Přesto se 40 % pacientů, kteří mají pozitivní TOKS (test na okultní krvácení do stolice, pozn. red.), ztratí. Na kolonoskopii nikdy nepřijdou. Proto posilujeme systém testace a kapacity screeningových kolonoskopií,“ konstatuje Hauer.
Změna ovšem nespočívá v tom, že by mělo přibýt kolonoskopických pracovišť, ale v přenastavení toho, jaká vyšetření se provádějí. V Česku totiž gró kolonoskopických vyšetření tvoří ta dispenzární, zatímco podle světového trendu to mají být screeningové a TOKS pozitivní kolonoskopie. I my bychom proto měli začít dodržovat jasně dané intervaly kontrolních kolonoskopií, čímž se uvolní kapacity pro screening.
Výhledově se také začnou zasílat TOKS testy na okultní krvácení některým pacientům domů. Právě to je totiž faktor, který velmi napomáhá proscreenovanosti populace. Konkrétně by test do schránky měli dostat ti, kteří ho nepodstoupí u lékaře. Vzorek pak budou moci odevzdat k zaslání do laboratoře buď u praktika, nebo třeba v lékárně.
Zároveň ministerstvo rozšíří spektrum lékařů, kteří mohou TOKS test nabídnout. Dnes je to totiž pouze praktik, potažmo gynekolog. Neexistuje ovšem žádný důvod, proč by test nemohl vydat onkolog, internista nebo jiný specialista. Nebo proč by ho pacient nemohl dostat například při hospitalizaci.
Jen 4 % zapojených
Poslední, o dost novější program, kterému se ministerstvo podívalo na zoubek, je screening rakoviny plic. Jde o onemocnění, které lékaři v Česku ročně diagnostikují 6 600 lidem a 5 100 jich zemře. Pokud je ale choroba zachycena včas, mají pacienti šanci na dobrý výsledek léčby a dlouhodobé přežití. Jenže dvě třetiny pacientů dostanou diagnózu až ve III. či IV. stadiu.
A právě to se snaží změnit screeningový program. Účastnit se ho mohou lidé ve věku 55–74 let, kteří vykouřili víc než 20 balíčkoroků (tedy krabičku denně po 20 let). Vyšetření by se pak mělo opakovat za jeden až dva roky. Problém ovšem je, že z lidí, pro které je program určen, se zapojila jen 4 %.
„Chceme navýšit počet těch, kteří na vyšetření chodí. Každé procento zachrání životy. O životě a smrti tu rozhoduje možnost chirurgické léčby – to, jestli přijdete v ještě operovatelném stadiu,“ přibližuje Hauer.
Na CT kuřáky pošle více lékařů
Od začátku programu v roce 2022 do konce března loňského roku praktici a plicní lékaři oslovili skoro 48 tisíc lidí. Těm pak bylo provedeno přes 25 tisíc CT vyšetření (67 % vyšetření bylo prvních). 90 % nálezů bylo negativních, 7 % mělo neurčitý výsledek a 3 % (čili 500 pacientů) vyšla rizikově. Z diagnostikovaných případů rakoviny pak byla skoro polovina v prvním stadiu.
Doposud program fungoval tak, že pacienta s účastí ve screeningu oslovil praktik, který ho pak odeslal k pneumologovi. Ten provedl vyšetření plic a indikoval nízkodávkové CT. Nově by ale na CT mohli odesílat i lékaři dalších odborností, jejichž seznam se nyní cizeluje. Plicní lékař ze schématu nevypadne, při tomto postupu by ale návštěva v jeho ordinaci přišla až po provedení CT.
„Navrhujeme systém, kdy pacienta, který splní kritéria, bude moci na low-dose CT odeslat řada odborností – internista, kardiolog, stomatolog… Myslíme si, že to zvedne počet lidí, kteří přijdou, a zvýší záchyt rakoviny plic v časných stadiích,“ konstatuje Hauer.
Úprava výkonů i jednání s plátci
A jakou formou chce ministerstvo změny zavádět? Prvním krokem je úprava výkonových listů popisujících jednotlivé etapy screeningových programů. Tu by měla v září schválit pracovní skupina pro seznam zdravotních výkonů.
Paralelně probíhají jednání se zdravotními pojišťovnami. Ty vzhledem k současné ekonomické situaci pochopitelně usilují o co největší nákladovou efektivitu. Ministerstvo tak pracuje na tom, aby změna byla rozpočtově neutrální.
„Na screeninzích rozhodně nikdo nechce šetřit. Nákladovost ale může mít vývoj. V modelacích, které udělalo Národní screeningové centrum například pro změny u screeningu rakoviny kolorekta, je první rok určitý nárůst v nákladech. V následujících letech ale změna struktury a větší důraz na preventivní a TOKS pozitivní kolonoskopie vede k úsporám. Když posílíte prevenci a zachytíte mnohem více pacientů v časné fázi, neléčíte pak tolik pacientů v pokročilých fázích. To logicky vedle populačního benefitu přináší i úspory, protože léčba pacientů v pokročilých fázích je neporovnatelně dražší,“ zdůrazňuje Hauer.
Na screeningy by se také neměly vztahovat regulace či limitace. Hauer doufá, že se to promítne i do výsledků dohodovacího řízení, protože o posilování screeningových programů už byli před dvěma týdny informováni všichni ředitelé pojišťoven.
Bez elektronizace to nepůjde
K tomu, aby všechno začalo fungovat podle plánu, je ale potřeba také elektronizace. „Když půjdete na screening, potřebujeme, aby výsledky laboratoř poslala do systému a gynekolog, praktik i všichni ostatní, kdo s tím mají co do činění, to viděli real-time v EZ kartě. Jakmile to bude, může vás na plicní screening poslat kdokoliv. Doktor totiž uvidí, jestli už ho někdo neudělal předtím, a odpadnou duplicity,“ objasňuje Hauer.
Opakovaná vyšetření je nezbytné eliminovat nejen kvůli nákladům, ale také vzhledem k dopadu na pacienty. Například screening plicní rakoviny je totiž spojený se zářením. A ani kolonoskopii asi nikdo nechce podstupovat opakovaně bez medicínského významu.
Ministerstvo proto spolupracuje s Národním centrem elektronického zdravotnictví, aby se všechny potřebné změny promítly do nově spouštěné verze EZ karty. Zároveň se rozbíhá komunikace s výrobci ambulantních i nemocničních softwarů, aby do nich funkcionality během druhé poloviny tohoto roku implementovali. Přes aktualizace se tak dostanou i ke koncovým uživatelům.
„Když se podaří doťuknout digitalizaci, budeme od 1. ledna schopni dělat rozsáhlé posílení screeningů tak, abychom zachytili ještě více nádorů v časném stadiu. To by byl v českém zdravotnictví gamechanger. Je to další z agend Adama Vojtěcha, které se dostává velká míra podpory. Opravdová priorita, nikoliv nějaká verbalizovaná floskule,“ dodává Hauer.
