Zastaralé pavilony, chybějící lůžka následné péče a zbytečné duplicity i kvadruplicity výkonů. To má změnit plánovaný projekt nové pražské nemocnice, který si vzal pod křídla osobně premiér Andrej Babiš. Jakou roli v něm hraje jeho poradce pro zdravotnictví, docent Jiří Votruba? Nehrozí, že nový gigant vysaje personál ze stávajících klinik? A co bude se současnými fakultními nemocnicemi? „Neřízenou migraci lékařů nedopustíme, naopak vzniknou špičková centra excelence,“ vysvětluje Votruba v exkluzivním rozhovoru pro Zdravotnický deník.

Jaká je vlastně vaše role v projektu nové nemocnice?

Jsem poradce premiéra a řeším s ním některé věci, které se týkají i nové nemocnice. Celý projekt má ovšem na starosti on a rozhoduje o vstupech i výstupech.

Pavilonové uspořádání jde do proti smyslu moderní medicíny

S vámi tedy premiér konzultuje medicínskou část projektu. Co to konkrétně znamená, co považujete za důležité?

Základní problém není nová nemocnice, ale rozložení nemocnic na pravé straně Vltavy. Jsou to pavilonové areály zastaralého technického vybavení, kde zaměstnanci často pracují v nevyhovujících podmínkách. Pavilonové uspořádání navíc do jisté míry jde proti smyslu moderní medicíny. Snažíme se nyní situaci zmapovat a udělat si názor, jak by se dalo vyřešit pravobřežní zdravotnické zázemí tak, aby bylo smysluplné a zůstal zachovaný zdravotnický řád. To znamená, aby bylo zajištěno ošetření pacientů, ale také aby se zároveň zeštíhlila turbulentní část pseudoakutních lůžek, které tam jsou.

Zřejmě nestačí jen spočítat kapacity. Je třeba mít vizi, jak by měla medicína vypadat v dalších letech.

Je to tak. Na to má pan premiér celkem zdravý názor. Medicína se prudce vyvíjí, jak cestou technologií, tak digitalizace, to je příjemná zpráva. Na druhou stranu musíme počítat s demografickými změnami, naše populace velmi rychle stárne. V našem projektu musíme najít místo pro následná lůžka, která jsou u nás poddimenzována.

Mohlo by vás zajímat

Scházíte se s řediteli dotčených nemocnic? Koordinujete je ve vztahu k nové nemocnici?

Pokud jde o novou nemocnici, tam veškeré aktivity skutečně řídí premiér.Co se týče restrukturalizačních aktivit, pravidelně se scházíme s řediteli nemocnic v koordinační skupině a já tvořím spojku mezi nimi a názorem premiéra. Jsme velmi rádi, že si pan předseda vlády vzal novou nemocnici pod svoji kuratelu, jeho podporu cítíme velmi silně.

V současných nemocnicích vzniknou některá centra excellence tak, aby se tam dala dělat špičková medicína na nejvyšší úrovni.

Nakonec rozhodne premiér

Potřeby zdravotní péče samozřejmě ukážou data a kapacitní studie. Premiér i vy ale jistě směřujete k určité vizi nové nemocnice. Jaká by vlastně měla být?

Mohu vám říci svůj názor, který nemusejí ostatní sdílet. Nakonec rozhodne premiér, který, jak už jsem zdůraznil, celý projekt osobně vede. Můj názor je, že by se měla vytvořit nová nemocnice, která bude mít jasně daný počet lůžek a kde se bude dělat velkoobjemová medicína. V současných nemocnicích vzniknou některá centra excellence tak, aby se tam dala dělat špičková medicína na nejvyšší úrovni.

Nehrozí tedy, že se ze stávajících fakultních vytvoří léčebny dlouhodobě nemocných?

To je samozřejmě nesmysl. Snažíme se pouze, aby se lékařská léčebná péče poskytovala na daném území racionálně. Tudíž, aby tady nebyla spousta duplicit, triplicit, kvadruplicit, kdy se spousta výkonů či zákroků dělá na všech místech různě, dokonce snad někdy i ne tak dobře. Je správné mít některé výkony na jednom místě. Proto musí vzniknout centra excelence, která by poskytovala špičkové medicínské služby, což lze i v pavilonovém stylu nemocnic, jako tomu je například ve Vídni nebo ve Stockholmu.

Je pro vás z medicínského hlediska důležité, kde nová nemocnice bude stát a jestli bude vojenská, nebo civilní?

Tohle je skutečně věc, kterou bude komentovat jenom premiér, protože na něm leží celá tíha rozhodování i vlastně vyjednávání. Pro mě je důležité, abychom dostali nějaká lůžka k dispozici. A abychom měli možnost ovlivnit, jaká lékařská péče se tam bude dělat. Jakým způsobem se to provede, je už mimo moji možnost ovlivnění i mimo moji relevanci.

Nechceme neřízenou migraci personálu

Neobáváte se, že nová nemocnice začne nasávat personál a ohrozí tím personální zajištění těch stávajících? Co se stane se s týmy, které dnes fungují?

Úkolem koordinační skupiny ředitelů, kterou jsme už zmínili, je právě – mimo jiné – i zaměřit se na konsolidaci stávajících týmů. Tak, aby se nerozutíkaly, nenechaly se různě přeplácet a podobně. Nechceme dopustit, aby vznikla neřízená migrace mezi zdravotnickými zřízeními, ale naopak chceme, aby koordinovanou cestou vznikl z těchto týmů základ buď pro novou velkokapacitní nemocnici, nebo pro centra excelence ve stávajících zařízeních.

To znamená, že přijde určitý okamžik, kdy lidé ze stávajících nemocnic zjistí, zda se jejich obor bude nadále rozvíjet v místě, kde jsou zvyklí, nebo v nové nemocnici?

Pravděpodobně ano, taková je naše představa.

Měl by vzniknout generel pražského zdravotnictví, o kterém se už začíná mluvit, což je nesmírně zdravé. 

Výstavba a projektování nové nemocnice je časově velice náročná výzva. Kdy by tedy měly přijít na řadu odpovědi personální otázky a jednání se zdravotníky o jejich další perspektivě?

Tyto odpovědi přijdou na řadu, až když se rozhodne, jaká to bude nemocnice, kde bude stát, jak a v jakém rozsahu se bude stavět.

Praha zase není tak velké město

Rozhodnutí, jaká nemocnice se vlastně bude stavět, by už mělo být opřeno o vizi, jaká medicína nebo medicínské obory se kde budou rozvíjet. Zmínil jste duplicity až kvadruplicity. Kterých oborů se to týká především?

To je prakticky ve všech oborech.

Když se rozhlédneme po celé Praze, nejenom po pravém břehu?

Ano. Proto by měl vzniknout generel pražského zdravotnictví, o kterém se už začíná mluvit, což je nesmírně zdravé. Naše koordinační skupina ředitelů není spolkem vyděděnců, kteří chystají nějakou partyzánštinu, ale máme ve svém středu vládního zmocněnce pro novou nemocnici, který je zaměstnancem ministerstva zdravotnictví. Své kroky pravidelně konzultujeme jak s ministrem, tak s jeho náměstky.

Co získá racionalizací oborů pacient? Nesníží se tím dostupnost některých zdravotních služeb?

Zaprvé – v Praze neexistuje žádné místo, které by nebylo reálně dostupné. Praha zase není tak velké město. Zadruhé se vlastně proto dělá kapacitní studie, aby nám umožnila se podívat na velikost kapacit nutných pro jednotlivé oblasti Prahy. Musíme skloubit to užitečné, čili centralizaci péče, s tím, co je příjemné pro obyvatele Prahy, to znamená, aby měli zdravotní služby co nejblíže. Tyto zájmy jdou trochu proti sobě, ale lze je vybalancovat: někde navýšíme ambulantní péči a jinde zase budeme pracovat na hospitalizační kapacitě. S tím vším se dá docela zajímavě hrát a bude to určitě k dobru pacientů.

Měli bychom mít společný zájem

Snahy o změnu ve struktuře péče a stávajících klinik v Praze odnepaměti narážely na odpor přednostů, kteří je dnes vedou. Jak, když to řeknu ošklivě, je zlomit, když se budou bránit?

Nedokážu posoudit, ani mi to nepřísluší, kdo co bude chtít a jak se bude bránit. Jestli vůbec bude čemu se bránit. Každý, kdo chce přispět do diskuse, musí přijít s racionálními důvody, a ty projednat buď s premiérem, nebo s nějakým jeho pověřencem. Jsem ale přesvědčený, že bychom měli mít společný zájem na tom, aby pražská lékařská a zdravotnická péče byla koordinovaná co nejlépe a nejracionálněji.

Můžeme se znelíbit nějakým mocným mužům, i když nevím, kdo by v našem státě měl být mocnější než premiér. 

I proto je ale třeba mluvit právě s přednosty a dalšími lidmi z nemocnic. To máte v plánu?

Až bude o čem, můžeme s nimi začít mluvit.

A komunikace s lékařskými fakultami?

Lékařské fakulty jsou enormně klíčové instituce, které nikdo z nás nepodceňuje. S děkany dotčených lékařských fakult už máme navázanou poměrně těsnou spolupráci a jsou součástí našeho týmu.

Jsem pln optimismu

Jaké je největší riziko celého projektu, jak ho vidíte vy?

Já vidím jenom samá pozitiva a sociální jistoty.

Ale určitě někde máte v hlavě uloženy nějaké pochybnosti.

Můžeme se znelíbit nějakým mocným mužům, i když nevím, kdo by v našem státě měl být mocnější než premiér. Může se ukázat, že některé naše představy nejsou proveditelné. Může se stát, že nebude dost peněz na restrukturalizační úkoly. Ale zatím se zdá, že všechny tyto hrozby nejsou na obzoru. Takže jsem pln optimismu.

Řekl bych, že mocnější než premiér je veřejné mínění. Mám poslední otázku: Vy sám, se svým pracovištěm, byste se chtěl přesunout do nové nemocnice?

No jasně.