Kritici německé ministryně zdravotnictví sotva strávili úsporný balíček v systému zákonného zdravotního pojištění a už se na ně z vládních pozic valí sada dalších nepopulárních opatření. Nina Warkenová postupně odhaluje kroky, o něž chce opřít reformu dlouhodobé péče. Systém se vrátí ke svému původnímu nastavení a jednotlivé úrovně dlouhodobé péče se více opřou o vědecké posouzení zdravotního stavu jejích příjemců.

Německá spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU) pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt nastínila, jak by mohla vypadat reforma systému poskytování dlouhodobé péče. V rozhovoru pro německá média zdůraznila, že současné nastavení systému není udržitelné, neboť se v poslední dekádě plíživě snižovaly standardy pro posuzování způsobilosti k přiznání takové péče.

Připomněla, že systém v současné době rozeznává pět úrovní péče, které byly zavedeny v roce 2017. Šéfka zdravotnického resortu ovšem vyloučila, že by chtěla jejich počet redukovat. Chce jen důsledněji dbát na to, aby péče byla lidem přiznávána na základě jejich skutečného zdravotního stavu.

Návrat k přísnějšímu posuzování nároků na péči

„Požadavky na způsobilost byly v posledních letech výrazně sníženy a přiznání dlouhodobé péče jednotlivým osobám výrazně zjednodušeno. Po deseti letech se jasně ukazuje, že si nemůžeme dovolit v tomto trendu pokračovat,“ uvedla Warkenová.

Vládní politička nicméně ujistila, že tento „návrat ke kořenům“ neznamená více byrokracie při žádání o služby dlouhodobé péče, nýbrž jen efektivnější zacílení a větší flexibilitu. A oznámila, že už jmenovala pracovní skupinu, která připraví opatření pro reformu systému dlouhodobé péče.

„Pracovní skupina složená ze zástupců spolkových i zemských orgánů už nějaké dobré nápady předložila. Nyní chceme na reformě dále pokračovat, a to i s ohledem na zefektivnění rozpočtu dlouhodobé péče,“ dodala Warkenová.

Nekontrolovaný růst nákladů

Podle ní se má klíčovým prvkem stát definice rozsahu péče hrazené z pojištění. „Jedná se ale jen o částečnou pojistku, která nemůže krýt všechny náklady v případě, kdy člověk dlouhodobou péči potřebuje,“ zdůraznila.

Jeden z problémů vidí v prudkému nárůstu státních dotací na klienty pečovatelských domů. Klíč k jejich udržení v rozumných mantinelech vidí mimo jiné v redukci požadavků na standardy, které jsou přemrštěné. Takové překážky pak zvyšují finanční náročnost pečovatelských domů.

Mohlo by vás zajímat

„Cílem musí být zabránit tomu, aby náklady na jednoho klienta pečovatelských domů nadále nekontrolovaně rostly,“ zdůraznila Warkenová. V tomto ohledu také plánuje zavést schéma, podle kterého by se rovněž upravil nárůst dávek dlouhodobé péče tak, aby byly předvídatelnější.

Schodek přes 15 miliard eur

Warkenová také zdůrazňuje důležitost zachování nezávislosti lidí na pomoci druhých po co nejdelší dobu. To mimo jiné znamená posílení role zdravotní prevence, zavedení personalizované péče nebo posílení geriatrické rehabilitace.

„Chceme včas řešit rizika a zároveň jim v co největší míře předcházet. Výzvy v dlouhodobé sociální péči, které před námi stojí, jsou obrovské. Nicméně lidé, kteří náhle onemocní nebo začnou být na péči odkázáni, se musí v tomto ohledu spolehnout na záchranou sít, kterou jim všichni svými společnými příspěvky vytváříme,“ uvedla.

V neposlední řadě upozornila na dlouhodobou finanční neudržitelnost systému dlouhodobé péče. Pro příští rok odhaduje, že by mohl hospodařit s deficitem přes 7,5 miliardy eur (v přepočtu přibližně 180 miliard korun). V roce 2028 už by to mělo být více než 15 miliard eur (360 miliard korun).

Kritika i věcné připomínky

Jenže prosazení konsolidačních opatření v systému dlouhodobé péče nebude mít Warkenová vůbec jednoduché. Ještě ani nepředstavila kompletní podobu reformy a už se na ni snáší kritika. Člen představenstva Německé nadace pro ochranu pacientů Eugen Brysch uvedl, že spolková vláda systému dlouhodobé péče stále neuhradila náklady, které vznikly v průběhu covidové pandemie.

„Samotná vláda finanční krizi dlouhodobé péče ještě přiživuje. Zdá se, že není ochota splatit dluh, který vznikl za covidu. Činí asi 9 miliard eur a systému by to výrazně pomohlo,“ cituje Brysche deník Deutsches Ärzteblatt.

„Namísto skutečného řešení problémů chce Warkenová jen snížit dostupnost služeb dlouhodobé péče pro nejzranitelnější,“ přidal se ke kritikům šéf parlamentní frakce strany Die Linke (Levice) Sören Pellmann. Podle něj by do systému měly více přispívat lidé s vyššími příjmy.

O něco smířlivěji se k oznámeným návrhům staví Německá asociace pro péči o seniory a osoby se zdravotním postižením. Ta od Warkenové očekává skutečnou reformu dlouhodobé péče a zejména pak nalezení odpovědí na dvě ústřední výzvy: Jak zaručit mezigeneračně spravedlivé financování dlouhodobé péče a jak zajistit komplexní péči i přes přetrvávající nedostatek kvalifikovaných pracovníků.