Čeští praktičtí lékaři neumějí správně vybírat antibiotika a hazardují tak s hrozbou rezistentních bakterií. Kancelář zdravotního pojištění poslala všem 5 000 praktikům unikátní reporty, které odhalují, že místo šetrných léků zbytečně tasí těžké kalibry.
Čeští praktičtí lékaři neumějí správně využívat antibiotika tak, aby nepodporovali vznik antibiotické rezistence. Ukazují to data indikátorů kvality, které připravuje Kancelář zdravotního pojištění (KZP). Ta se proto rozhodla dát každému jasně vědět, jak si na tomto poli vede.
„Ve spolupráci s ÚZIS jsme rozeslali do datových schránek všech všeobecných praktických lékařů zhruba 5 tisíc unikátních reportů o úrovni vlastní preskripce antibiotik každého z těchto lékařů,“ uvádí KZP.
A do práce se zapojuje i ministerstvo zdravotnictví. „Plánujeme pravidelně oslovovat konkrétní lékaře, u kterých jsou výsledky jejich preskripce antibiotik podle dat suboptimální. Plně si uvědomujeme rizika a možné dopady vzniku antibiotické rezistence a věříme, že nově využívaná data a nově zavedený benchmarking mohou tuto situaci do budoucna zlepšit. Výsledky z dat Kanceláře zdravotního pojištění jsou pro nás alarmující,“ konstatuje datový analytik ministerstva Marian Rybář.
Pandemie dodržování doporučení zhoršila
Podle zástupce ředitele pro agendu kvality KZP Ladislava Wagnera vznikl nápad na rozesílání do datovek tak, že už ÚZIS beztak s praktiky touto cestou komunikuje ohledně jiné problematiky – a nabízelo se tak propojení reportů. Samotnému kroku předcházelo jednání s odbornou společností a výstupy indikátorů vznikaly za odborné garance a podle mezinárodních doporučení.
„Dlouhodobé trendy kvality preskripce se bohužel nadále pohybují v nepříznivých číslech. Důvody tohoto vývoje historicky ovlivnila pandemická epizoda, ale také další vlny respiračních onemocnění, kdy kolegové často sahají k záložním a nikoli doporučeným typům antibiotik. Nicméně spolupráce se zástupci odborných společností, kdy lékařům na konferencích a webinářích předáváme jasné a srozumitelné informace ruku v ruce s doporučením ze strany odborných garantů, je v tuto chvíli jedinou správnou cestou, jak nepříznivý trend zvrátit,“ konstatuje Wagner.
Sever je inspirací, jih varováním
Proč je sledování trendů v preskripci tak důležité? Nadměrné či nesprávné předepisování antibiotik je jednou z příčin vzniku antibiotické rezistence. Tedy toho, že si daná bakterie vytvoří vůči antibiotiku odolnost. Dnes už není žádnou raritou ani výskyt multirezistentních bakterií, které jsou imunní vůči více druhům antibiotik. A protože těchto léků máme omezené množství, začíná se stávat, že nám docházejí léčebné možnosti.
Mnohdy jde o infekce spojené se zdravotní péčí, takže výsledkem rostoucí rezistence může být návrat do dob, kdy i zákroky typu císařský řez či operace slepého střeva mohly stát pacienta život. V EU tak už teď kvůli mikrobům rezistentním na antibiotika zemře ročně minimálně 35 tisíc lidí. Jsou tu ovšem obrovské rozdíly mezi jednotlivými státy, a to jak co do výskytu samotné rezistence, tak ve správné preskripci léků.
„Lékaři v severských zemích mohou být pro ostatní vzorem, naopak v jižních zemích je spotřeba širokospektrých antibiotik nadměrná. ČR stojí uprostřed na pomyslném rozcestí, nakročeno však má špatným směrem,“ konstatuje v popisu indikátorů KZP.
Mohlo by vás zajímat
Podle ní jsou přitom doporučené postupy ve všech evropských zemí podobné, ale někde se jimi lékaři příliš neřídí. Právě v severských zemích ovšem dostávají zpětnou vazbu v podobě rozborů preskripce antibiotik.
Proto už u nás několik let funguje databáze, kde si mohou praktici porovnat vlastní preskripci s jinými lékaři v regionu, celorepublikovým průměrem i doporučenými hodnotami. Bohužel to ale zatím v terénu nevedlo k tomu, že by se čísla zlepšovala. A tak chce nyní KZP posílat každoročně reporty do datových schránek a navázat spolupráci se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem při oslovování rizikově předepisujících lékařů.
Zhoršující se trend
Jak ukazují data KZP, není u českých lékařů až tak velký problém s nadužíváním antibiotik, jako s jejich nevhodnou volbou. Mnohem častěji totiž sahají po širokospektrých antibioticích, která přispívají k antibiotické rezistenci.
To je vidět na indikátoru, který sleduje, jak velkou část antibiotik tvoří léky první, maximálně druhé volby s nízkým potenciálem vzniku rezistence (tetracykliny, peniciliny bez chráněných aminopenicilinů, cefalosporiny 1. generace, sulfonamidy a trimethoprim, nitrofurantoin a Metronidazol). Mělo by jít alespoň o 50 % – jenže celorepublikový průměr v roce 2024 byl 36 %.
„Z výstupů podílu preskripce antibiotik podle AWaRe CZ indexu ve sledovaných letech 2017 až 2024 je zřejmý kontinuálně nežádoucí pokles preskripce doporučených antibiotik první volby v porovnání s referenční dolní prahovou hodnotou 50 %. V roce 2017 byla hodnota indexu 36,10 %, v roce 2021 klesla již na 33,21 % a v roce 2023 dokonce již na 31,58 %. Mírný nárůst v roce 2024 na úroveň 36,14 % je však stále dalece pod sledovanou hodnotou. Ve všech letech se tedy držela tato preskripce výrazně pod požadovanou minimální prahovou hodnotou,“ konstatuje KZP.
Limitu se povedlo dosáhnout jen v okrese Jihlava, a to naposledy v roce 2022, a pak v okrese Liberec v roce 2020. Z hlediska krajů je na tom nejlépe Jihočeský a Liberecký, pozitivní vývoj vidíme také na Vysočině. Naopak nejhůře skončili praktici v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
„Tento vývoj může být ovlivněn regionálním nedostatkem penicilinu od podzimu 2022, což má dopad také na všechny následující výstupy tohoto ukazatele,“ podotýká k tomu KZP.
Během covidu se antibiotika předepisovala méně
Indikátory dále zachytávají, jaký podíl na preskripci antibiotik má ten který lék. Důležitým ukazatelem je přitom podíl preskripce chráněných aminopenicilinů.
„Řada lékařů předepisuje chráněné aminopeniciliny jako lék prvé volby u běžných respiračních onemocnění, což neodpovídá doporučeným postupům. Podobně nadměrná preskripce makrolidů a fluorochinolonů (ale též cefalosporinů) by lékaře měla motivovat k prostudování příslušných doporučených postupů, které lze stáhnout z webové stránky Společnosti všeobecného lékařství,“ radí KZP.
Co se ovšem týče celkové preskripce, alespoň v tomto ohledu nejsou česká čísla až tak tristní. Zatímco horní hranice je 28 %, celorepublikový průměr v roce 2024 činil 26 %. Tento indikátor může pomoci odlišit lékaře, kteří předepisují antibiotika jen tehdy, pokud je to nutné, a ty, kteří se nerozpakují předepsat je i u zřejmě virových onemocnění.
„Z výstupu tohoto podílu preskripce ATB je zřejmé, že v běžném režimu se hodnota tohoto indexu pohybuje kolem 25 % až 30 %. Výrazně poklesla v době epidemie covid-19. V roce 2020 na 19,93 % a v roce 2021 dokonce na 19,23 %. V roce 2023 došlo opět k nárůstu na 26,20 % a následné stabilizaci na úrovni 24,39 % v roce 2024,“ podotýká KZP.
Daleko od evropských cílů
Nejvíce antibiotik předepisují v Olomouckém kraji a dlouhodobě i ve Zlínském kraji – stále ovšem pod limitní hodnotou. Regionálně ovšem vede okres na opačném konci Česka, totiž Prachatice. A ten už se se svými 44 % do limitu nevejde. Naopak nejméně se antibiotika předepisují v Praze, Libereckém a Moravskoslezském kraji.
K tématu
- Umíte správně brát antibiotika? Otestujte se v novém kvízu SZÚ, Češi dělají fatální chyby
- Antibiotika nejsou unisex. Ženy čelí vyšším rizikům, doporučení to ale přehlížejí
- Antibiotika vás mohou ohrozit na životě. Přinášíme 7 rad, jak se tomu vyhnout
- Nebezpečný trend: Češi polykají stále více antibiotik. VZP odhalila, jak velký je to problém
- Více odborníků i izolačních místností. Jak bojovat proti antibiotické rezistenci?
„Obecně ve vyspělých zemích platí, že čím nižší jsou hodnoty preskripce ATB, tím lépe. Z výše uvedených rozdílů mezi regiony lze spekulovat, že na preskripci se podílí i typ regionu (městský versus rurální) a další vlivy, z nichž nejsilnější je epidemie covid-19, kdy bylo sníženo šíření všech nakažlivých onemocnění včetně bakteriálních infekcí léčených ATB,“ konstatuje KZP.
Data ale bohužel zatím mají své limity. „Systémově by bylo správné, kdyby se podařilo získat informace o diagnózách, na které byla antibiotika předepsána. eRecept tuto možnost aktuálně skýtá (obsahuje editovatelné pole), nicméně praktičtí lékaři údaj nevyplňují a nelze s ním tedy relevantně pracovat. Výhledově by bylo určitě systémové, pokud by se takový výstup podařilo v dostatečné kvalitě sbírat. Potom by bylo možné blížit se cílům ECDC (Evropského centra pro kontrolu nemocí a prevenci, pozn. red.) pro rok 2030. Jejich dosažení je však v tuto chvíli v Česku zatím vzdálené,“ dodává Wagner.
