Jak zajistit nevyléčitelně nemocným pacientům právo na důstojný odchod bez zbytečného utrpení a zároveň poskytnout lékařům pevnou právní půdu pod nohama? Právě tyto otázky rezonovaly na úterním zasedání senátního výboru pro zdravotnictví. Senátorka Věra Procházková (ANO) zde načetla upravený návrh novely zákona o zdravotních službách, která má definovat mantinely paliativní péče a rozhodování o ukončení či nezahájení život udržující léčby. Přestože se proti návrhu ze strany některých senátorů i resortu vznesla vlna kritiky, většina přítomných členů výboru novelu podpořila a doporučila ji Senátu ke schválení.
Předložený legislativní návrh skupiny 17 senátorů se snaží vnést jasné světlo do eticky i právně nejsložitějších situací v medicíně a posílit autonomii pacientů. „Po mnoha letech, kdy se zabývám uzákoněním definice paliativní péče, jsem dospěla k podání této novely zákona o zdravotních službách, která vymezuje postup paliativní péče,“ uvedla Procházková.
Zásadním argumentem pro rychlé přijetí nových pravidel je skutečnost, že realita v nemocnicích často předbíhá platné zákony. „Je nezbytné udělat tuto novelu co nejdříve z jednoduchého důvodu. Ve zdravotnických zařízeních se už dnes takto jedná. Jde pouze o popsání toho, co už dnes lékaři a zdravotnický personál poskytují,“ zdůraznila Procházková. Cílem tak je, aby zdravotníci nebyli v těchto mezních situacích potenciálně žalovatelní za to, že nenechali pacienta zbytečně trpět na přístrojích.
Střet nad verzemi a nová terminologie
Projednávání návrhu však provázely neshody. Senátor Bohuslav Procházka (KDU-ČSL), který představil zpravodajskou zprávu, shrnul dosavadní hlavní body odporu. Kritika míří na absenci konsenzu odborných společností, prosazování zákona údajně mimo standardní legislativní proces a přítomnost nejasných termínů.
Autorka novely se však ohradila, že zpravodajská zpráva se zabývá starou verzí návrhu. „Změnili jsme několik věcí. Například definici paliativní péče,“ reagovala senátorka s tím, že výhrady pro tuto část už zapracovali. K procesním výtkám dodala, že senátoři mají plnohodnotné právo předkládat návrhy zákonů, takže jde o součást standardního legislativního procesu.
Klíčovou změnou v aktuální verzi je zavedení přesnějších pojmů. Původně zvažovaná „neadekvátní léčba“ byla definitivně nahrazena exaktnějším termínem. V samotném návrhu zákona je tak nově zakotveno: „Nepřiměřenou léčbou se rozumí život udržující léčba, která není medicínsky indikovaná nebo není v souladu s hodnotami, preferencemi a přáními pacienta“.
Lékařská komunita by tím měla získat jasné vodítko, neboť novela explicitně varuje, že „léčebný postup, který by spočíval v nepřiměřené léčbě, není postupem na náležité odborné úrovni“. Vedle toho text nově definuje další důležitý medicínský termín, kterým je „kontinuální hluboká paliativní sedace“ za účelem zmírnění jinak nezvladatelného utrpení v terminálním stadiu. Novela zároveň poprvé staví právo na paliativní péči hrazenou z pojištění jako garantovaný nárok pro každého, jehož stav to vyžaduje.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo žádá odklad
Proti schválení se však postavilo ministerstvo zdravotnictví. „Návrh trpí legislativními nedostatky. Proto považujeme za rozumné návrh odložit a vytvořit prostor pro jeho přepracování,“ deklarovala náměstkyně ministra Karla Maříková. S tím souzněl i senátor Procházka, podle něhož „není dobře jít proti vůli odborných společností“.
Skeptičtější postoj zaujal také předseda výboru Tomáš Fiala (zvolen za ODS): „Je to věcně správný směr. Nicméně obsahuje i rizika. Některé pojmy jsou příliš obecné a zákon jako celek by měl být dopracovaný. Vnímám to tedy jako dobrý koncepční základ, nikoliv jako legislativní text.“
Na stranu předkladatelky se naopak postavili jiní zákonodárci. „Příliš slučujeme vlastní medicínské provádění obsahu paliativní medicíny a legislativní ukotvení. Současné legislativní ukotvení opravdu není dostatečné. Nerozumím tedy odporu odborných společností,“ prohlásil senátor Karel Zitterbart (zvolen za STAN) a potvrdil, že novelu jednoznačně podpoří. V podobném duchu reagoval i senátor Ondřej Štěrba (ANO), který se Zitterbartem vyjádřil plný souhlas a dodal, že by byla škoda práci na tomto komplexním návrhu zahodit.
Jasné procesní pojistky
Zákon nově zavádí přísné procesní pojistky, aby klíčové rozhodnutí o bytí a nebytí neleželo pouze na bedrech jednoho lékaře. Jedno z ustanovení striktně deklaruje, že „rozhodnutí o nezahájení nebo nepokračování v život udržující léčbě nebo o kontinuální hluboká paliativní sedaci nesmí učinit ošetřující lékař samostatně“.
Každý takový krok bude muset být povinně projednán s dalším nezávislým lékařem mimo ošetřující tým. Pokud dojde k názorovému střetu s pacientem či rodinou, rozbíhá se proces rozšířeného kolektivního posuzování. „Nepodaří-li se rozpor odstranit, podá poskytovatel návrh příslušnému soudu, aby o záležitosti rozhodl,“ stanovuje text mechanismus pro patové situace.
I přes názor ministerstva skončilo jednání úspěchem pro předkladatele. Výbor přijal usnesení, v němž doporučil Senátu projednaný návrh schválit ve znění pozměňovacích návrhů. Výsledný poměr hlasů byl 4 pro, nikdo proti a 2 se zdrželi. Celé plénum horní komory by mělo o osudu novely rozhodovat během léta, přičemž navrhovaná účinnost revolučních pravidel je stanovena na 1. ledna 2029.
