Že covidová pandemie nechala na britském systému veřejného zdravotnictví poměrně hluboké šrámy, je celkem známý fakt. Nyní se k nim přidává další. Podle jednoho z nejnovějších článků publikovaných v časopise The Lancet Oncology stojí covidová pandemie nejméně za pětinou nezjištěných nebo pozdě zjištěných případů onkologických onemocnění. Jde o nejhorší výsledek ve zkoumané skupině ekonomicky rozvinutých zemí, upozornil britský list Financial Times.

Přední britská charitativní organizace pro výzkum rakoviny vyzvala k naléhavým investicím do „křehkých“ onkologických služeb ve Spojeném království poté, co studie zjistila, že během pandemie covidu byl nejméně jeden z pěti případů onkologických onemocnění nezjištěn nebo diagnostikován se zpožděním.

Vyplývá to ze studie, publikované v aktuálním vydání časopisu The Lancet Oncology, který vyšlo začátkem tohoto týdne. Velká Británie tak získala nechvalné prvenství v rámci zkoumané skupiny ekonomicky rozvinutých zemí. Vědci se konkrétně zaměřili na (vedle Velké Británie) Austrálii, Kanadu, Dánsko, Irsko, Nový Zéland a Norsko.

Podinvestována diagnostika i málo početný personál

Vůbec nejhoršího výsledku dosáhla Velká Británie v diagnostice rakoviny prostaty a melanomu. Druhého nejhoršího pak v počtu nezjištěných diagnóz rakoviny prsu. Výzkumníci se zaměřili na období od 1. dubna do 31. prosince 2020, tedy na první vlnu covidové pandemie, jejíž „evropská část“ propukla právě na jaře 2020.

Odhaduje se, že se v celé skupině sedmi zkoumaných zemí v uvedeném období diagnostikovalo o 56 tisíc méně případů rakoviny, než se očekávalo. To naznačuje, že asi 16 % případů rakoviny mohlo být přehlédnuto (nediagnostikováno nebo diagnostikováno až později). Zdravotnické kapacity se totiž soustředily na léčbu pacientů s onemocněním COVID-19.

V případě Velké Británie hovoří odhady o propadu asi o 22 % oproti tomu, kolik případů se dlouhodobě ve sledovaném období (tedy od dubna do konce roku) průměrně odhalí. Spojené království navíc vykázalo nejdelší období, během něhož se diagnostika onkologických onemocnění vrátila do „normálu“. Obnova diagnostiky rakoviny zde tedy probíhala nejpomaleji ze všech sedmi zkoumaných zemí.

Podle výzkumníků jdou špatné výsledky Velké Británie na vrub zejména dlouhodobě nedostatečným investicím do onkologické péče a diagnostiky. A samozřejmě také na vrub přísným opatřením, která během covidové pandemie omezovala pohyb lidí na celostátní úrovni. Lidé byli zároveň nabádáni, aby svými návštěvami zdravotnických zařízení nezatěžovali potřebné kapacity zdravotníků, kteří čelili dopadům pandemie.

Mohlo by vás zajímat

Vzít si příklad z Dánska

„Výzkum odhalil, jak křehké naše zdravotnictví v oblasti onkologické péče je, pokud se zdravotnictví jako celek dostane pod setrvalý tlak. Výsledky znamenají, že onkologické onemocnění bylo u pacientů odhaleno později, než mělo, což následně vedlo i k horším výsledkům léčby,“ uvedla pro Financial Times Michelle Mitchellová, ředitelka organizace Cancer Research UK, která se na uvedené studii podílela.

Podle ní je nezbytné provést radikální změnu v tom, jak Britové investují do onkologie a jak plánují její rozvoj. Tedy „pokud to Spojené království s dosažením celosvětově špičkové úrovně v onkologické péči myslí vážně“. Mitchellová tím odkazuje na ambici, kterou britská vláda představila letos v únoru. „Je nutné rozšířit diagnostické kapacity, zvýšit počet zdravotníků, kteří budou v dané oblasti pracovat a vybudovat systém, který bude odolný vůči budoucím otřesům,“ dodala.

Británie si podle autorů studie může vzít příklad zejména z Dánska. Jeho onkologická část veřejného zdravotnictví vstupovala do covidové pandemie mnohem připravenější než ta britská. Lockdowny v Dánsku trvaly kratší dobu, a tím pádem se celá onkologie rychleji navrátila do normálu. Zároveň byl počet pacientů, u nichž se onemocnění odhalilo včas, v porovnání s Velkou Británií vyšší, uzavírají výzkumníci.