Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) v těchto dnech koordinuje reakci hned na dvě závažné hrozby současně – pokračující epidemii eboly ve střední Africe a nedávný výskyt hantaviru na nizozemské výletní lodi. Podle epidemiologů sice přímé nebezpečí pro veřejnost zůstává v tuto chvíli nízké, situaci však komplikuje nestabilní prostředí v zasažených regionech i absence schválených vakcín pro konkrétní kmen viru.

O aktuálních epidemiologických výzvách, nových nástrojích včasného varování i rostoucích hrozbách v podobě sexuálně přenosných chorob a antimikrobiální rezistence detailně referovala ředitelka ECDC Pamela Rendi-Wagnerová na středeční schůzi Výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT).

Přestože v Demokratické republice Kongo a Ugandě už zdravotníci potvrdili 332 případů eboly, přičemž nákaze 49 lidí podlehlo, EU se zatím drží. Rendi-Wagnerová europoslancům potvrdila, že do Evropské unie dosud nebyl zavlečen žádný případ.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila stav nouze 17. května, evropské úřady reagovaly bleskově a během dvou dnů vyslaly své specialisty z krizové skupiny (EU Health Task Force) přímo do sídla Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Addis Abebě.

Ředitelka ECDC Pamela Rendi-Wagnerová popsala europoslancům aktuální situaci se zdravotními hrozbami. Foto: Evropský parlament

Přednostní snahou ECDC je nyní podpora kontroly epidemie eboly přímo v ohnisku nákazy a zajištění přísných kontrol na letištích, aby se minimalizovalo riziko přenosu na dálkových letech. Šéfka ECDC však zároveň varovala před podceňováním situace.

K tématu

„Vydali jsme rychlé posouzení rizik, v němž jsme zdůraznili, že riziko pro širší veřejnost v Evropě je v současné době velmi nízké. Nicméně – a to chci říci velmi jasně – tato epidemie vyvolává vážné obavy, protože se v prvé řadě odehrává v prostředí poznamenaném nestabilitou a nejistotou. Zadruhé se jedná o virus, pro který, jak víme, není v současné době k dispozici žádná licencovaná vakcína ani specifická léčba. Zatřetí existují zásadní problémy v oblasti dohledu, diagnostiky a vyhledávání kontaktů v postižených zemích,“ vyjmenovala Rendi-Wagnerová.

Blesková operace na Tenerife kvůli hantaviru

Druhým vážným incidentem, který v uplynulých týdnech zaměstnal evropské epidemiology, byl rychlý výskyt hantaviru na nizozemské výletní lodi. Zde se podle ředitelky plně osvědčil nový evropský rámec zdravotní bezpečnosti, vybudovaný po pandemii covidu.

ECDC ve spolupráci s nizozemskými a španělskými úřady aktivovalo krizové protokoly v řádu hodin. Během pouhého půl dne byl vyslán expert přímo na palubu plavidla. Druhý tým odborníků pak zamířil na Tenerife, kde asistoval při organizaci bezpečného vylodění pasažérů.

„Od začátku epidemie bylo ECDC rychlé, jasné a velmi rázné ve svých doporučeních. Zaujali jsme preventivní přístup a doporučili bezpečnou lékařskou repatriaci všech cestujících z lodi. Vzhledem k dlouhé inkubační době situaci kolem hantaviru spolu se zasaženými členskými státy nadále pečlivě sledujeme,“ řekla Rendi-Wagnerová.

Mohlo by vás zajímat

Kromě vyslání expertů do terénu zapojilo ECDC do akce i nově zřízené referenční laboratoře EU, které umožňují rychlou diagnostiku včetně genomického sekvenování nových virů. Tyto inovace podle Rendi-Wagnerové umožnily v obou vysoce komplexních situacích reagovat rychleji, koordinovaněji a efektivněji než kdykoliv v minulosti.

Vnitřní hrozby: Nárůst pohlavních nemocí a odolnost vůči lékům

Kromě akutních epidemií čelí Evropa i dlouhodobým vnitřním hrozbám. V důsledku klimatických změn se v roce 2025 prodloužila sezóna nemocí šířených komáry (například západonilská horečka). Ještě varovnější je však situace na poli sexuálně přenosných infekcí a tuberkulózy. Zde Evropa výrazně zaostává za svými cíli udržitelného rozvoje.

„V Evropě vidíme za posledních 10 let zdvojnásobení až ztrojnásobení některých sexuálně přenosných infekcí. Pokud jde o HIV, tuberkulózu, virovou hepatitidu a sexuálně přenosné infekce, neplníme stanovené cíle. Podle našich matematických modelů se v důsledku toho objeví v Evropě v nadcházejících třech letech 80 tisíc nových infekcí HIV a dojde k více než 9 tisícům úmrtí na tuberkulózu, přičemž k těmto úmrtím samozřejmě přispívá i antimikrobiální rezistence,“ varovala Rendi-Wagnerová.

Právě odolnost bakterií vůči antibiotikům označila ředitelka za jednu z nejvážnějších zdravotních hrozeb pro stárnoucí evropskou populaci. Každoročně zdravotníci v Evropě zaznamenají přes 4 miliony případů nemocničních infekcí, které tvoří většinu zátěže spojené s touto rezistencí. Jako klíčovou zbraň proto ECDC prosazuje prevenci, zejména očkování (například proti HPV), a prohlubování mezinárodní spolupráce.