Ačkoliv si většina poskytovatelů péče v dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami plácla, klíčoví hráči, kteří spolknou dvě třetiny celého rozpočtu na zdravotnictví, zatím shodu nenašli. Nemocnice, následná péče i ambulantní specialisté podepsali nedohodu, nadále ovšem jednají. Bude-li schválená finanční injekce ve výši 24 miliard impulzem k domluvě, by mělo být definitivně jasné příští týden.

Přípravná fáze dohodovacího řízení o úhradách pro příští rok skončila úspěšně navzdory tomu, že plátci ani poskytovatelé do konce nevěděli, kolik peněz se vlastně má rozdělovat,. Z 15 segmentů se povedlo uzavřít 11 dohod plus jednu parciální.

Na druhou stranu je ovšem nutné přiznat, že nedohody zatím panují v klíčových segmentech, které spolknou dvě třetiny peněz z veřejného zdravotního pojištění. Konkrétně u nemocnic, následné a dlouhodobé péče, ambulantních specialistů a v radiodiagnostice. Ani u nich ale není všem dnům konec. Závěrečná fáze dohodovacího řízení totiž vyvrcholí 18. června. A protože se už ví, že do systému přiteče 24 miliard za státní pojištěnce navíc, mají ještě segmenty prostor najít s plátci společnou řeč.

„Letos bylo ve srovnání s minulým rokem jednání mnohem více intenzivní a věcné. To, co nás limitovalo nejvíce, bylo, že nedošlo k finálnímu rozhodnutí vlády a ministerstva financí o navýšení za státní pojištěnce. Limitace objemem peněz je zásadní,“ konstatuje předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Michal Čarvaš.

Kámen úrazu? Interny či urgentní příjmy

O čem se konkrétně jednalo? „Z naší strany byla snaha narovnat podhodnocené úhrady za interní hospitalizace a za systém DRG alfa. A to po dohodě se zdravotními pojišťovnami odspodu, aby nedošlo k ohrožení finanční stability fakultních nemocnic. Asociace nemocnic ČR ale bohužel s tím, že by nárůst v akutní lůžkové péči směřoval celý či většinově do tohoto bodu, nesouhlasila,“ popisuje Čarvaš.

Propočty Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) totiž potvrzují, že interny v menších nemocnicích jsou podfinancované. Napříč republikou tratí na úhradách v součtu 1,6 miliardy korun. A i když například řada JIPových či pediatrických lůžek zeje prázdnotou a produkce nemocnic klesá, právě interní lůžka v regionálních zařízeních budeme vzhledem ke stárnutí populace potřebovat.

V některých oblastech akutní péče ovšem shoda padla. „Povedlo se dojít k dohodě ohledně úhrad centrové péče, bonifikace za dětské pacienty či transformace lůžkové kapacity z akutní do následné péče, se kterým přišla VZP. Diskutovaly se i změny úhradových mechanismů na urgentním příjmu, ale zde se nedošlo ke konsensu, zejména s ohledem na disponibilní prostředky. Poskytovatelé tvrdí, že urgentní příjem je ztrátový. Zdravotní pojišťovny mají naopak pocit, že úhrady jsou vysoké, ne všichni vykazují poctivě a ne všude urgent už reálně stojí a funguje,“ vysvětluje Čarvaš.

Mohlo by vás zajímat

Následná péče možná získá tři nové kódy

Shodu se prozatím nepovedlo najít ani v následné a dlouhodobé péči. I zde přitom výpočty ÚZIS poukazují na nedostatečné úhrady. Tato zařízení podle nich tratí zhruba 500 korun na jednom ošetřovacím dni. Právě to jsou peníze, které chtěli poskytovatelé navýšit. Zároveň přišli s návrhem na pět nových kódů, které by úhradově motivovaly starat se o náročné pacienty. Konkrétně jde o:

  • péči o dekubity a vlhké hojení ran (kalkulace AČMN na 100 Kč),
  • péči o pacienty s malnutricí (85 Kč),
  • péči o žilní vstupy a PEGy (100 Kč),
  • rehabilitaci (100 Kč),
  • podávání antibiotik, která následná péče nemůže vykázat jako zvlášť účtovaný léčivý přípravek a jde tak o její čistý náklad (200 Kč).

„Ani zde jsme nedospěli k dohodě, protože nabídka zdravotních pojišťoven na růst o 2 až 3 % je silně nedostatečná. Neuspěli jsme ani s návrhem na růst jen o 300 Kč za ošetřovací den, ani s návrhem rozložení růstu 500 Kč za ošetřovací den na 3 roky formou dlouhodobého kontraktu. Shoda ale byla například na vyzkoušení tří nových kódů z námi navržených pro ohodnocení kvality a náročnosti péče,“ objasňuje Čarvaš.

Ambulantní specialisté varují před účelovým chováním

Třetí nedohoda je zatím také u největšího ambulantního segmentu, totiž u ambulantních specialistů. Na jejich péči (včetně centrových léčiv) přitom šlo loni skoro 48 miliard korun.

„Nabídka zdravotních pojišťoven neodpovídala nákladovým potřebám našich praxí, odhadu meziročního navýšení příjmů analytickou komisí a ministerstvem avizovaným preferencím. Zdravotní pojišťovny navíc do systému úhrad prosazovaly některým oborům systém, který by podle našich propočtů vedl k dalšímu zhoršení dostupnosti péče ambulancí ambulantních specialistů,“ uvádí Sdružení ambulantních specialistů ve svém zpravodaji.

Právě v segmentu ambulantních specialistů přitom plátci usilovali o nový přístup. „Asi největší změny jsme chtěli u ambulantních specialistů v rámci priority přesunu lehkých chronických pacientů do primární péče. Neshodli jsme se ale zcela na nastavení samotného úhradového mechanismu, byť v této věci máme společný zájem. Shodli jsme se ovšem, že musíme tuto problematiku řešit systémově,“ přiblížil ZD ředitel VZP Ivan Duškov.

„Na základě provedených modelací jsme přesvědčeni, že by soubor navržených změn ve svém důsledku znamenal tlak na účelové chování (vícenásobné zvaní pacientů, omezování rozsahu předoperačních vyšetření, omezování frekvence a rozsahu jednorázových technických vyšetření pacientů, kteří jsou jinak v péči praktických lékařů, omezování spolupráce mezi ambulancemi oborů ambulantních specialistů atd.). Zcela jistě by to vedlo k ještě většímu nárůstu nedostupnosti péče ambulantních specialistů,“ reaguje sdružení v protokolu o nedohodě.

Rozhodne se dnes o radiodiagnostice?

A poslední nedohoda je v části komplementu. Zatímco laboratoře se s plátci na úhradách domluvily, radiodiagnostika zatím ne. O tom, zda to tak zůstane, se možná rozhodne na dnešním jednání, tedy ve středu 9. června.