„Je to facka všem lidem.“ V Německu vypukla politická válka kvůli škrtům v dlouhodobé péči

Přibližně týden poté, co německá spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová předložila k projednání ve vládě návrh na reformu financování dlouhodobé sociální péče, kritika jejího úsilí narůstá. A nepřichází jen z opozičních lavic, nýbrž také od koaliční vládní SPD a zejména z Křesťansko-sociální unie (CSU), s níž je CDU dlouhodobě v koaliční symbióze. „Je to facka všem lidem, kteří systém dlouhodobé péče udržují v chodu den co den,“ řekl odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt Klaus Holetschek, předseda poslanecké frakce CSU v bavorském zemském sněmu a bývalý bavorský ministr zdravotnictví.

Ministryně Warkenová je ve funkci zhruba 13 měsíců a dá se říci, že za tu dobu je neustále pod tlakem. Nikoli však kvůli tomu, že by byla neviditelná, nýbrž kvůli tomu, že do vlády pod vedením kancléře Friedricha Merze přináší jeden reformní návrh za druhým.

Zatím poslední plány na změnu systému, který má její resort v gesci, představila minulý týden. Tentokrát jde o reformu financování dlouhodobé sociální péče. Systém se totiž řadu let pohybuje v deficitu. To vytváří tlak nejen na spolkový státní rozpočet, ale spolu s důchodovým systémem a systémem veřejného zdravotnictví i na dlouhodobou udržitelnost německých veřejných financí jako celku.

Kritika od nejbližších partnerů

Že je prakticky jakákoli reforma, která znamená úspory, tlak na zefektivnění nebo zvýšení daňové zátěže, nepopulární, není nic nového. Jenže na Warkenovou míří kritika jak z řad vládních partnerů (tedy SPD), tak ze strany, s níž Warkenové CDU pojí dlouhodobá koaliční spolupráce, respektive symbióza.

Do Warkenové se o uplynulém víkendu pustil bývalý bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek, který je předsedou poslanecké frakce CSU v bavorském zemském sněmu. „Je to facka všem lidem, kteří systém dlouhodobé péče udržují v chodu den co den,“ cituje Holetscheka deník Deutsches Ärzteblatt.

Podle něj je nepřijatelné, že spolková ministryně zdravotnictví navrhuje úspory na výdajové straně. Holetschek tvrdí, že ve skutečnosti půjde jen o přesun nákladů na dlouhodobou péči na municipality. „Pokud navrhovaná opatření vstoupí v platnost, dodatečné náklady nakonec dopadnou na obce a ty, kteří péči potřebují. To není skutečná reforma, ale spíše přesun nákladů na dlouhodobou péči na někoho jiného,“ zdůraznil.

Dojde jen k přesunu nákladů?

Holetschekova nástupkyně na pozici bavorského ministerstva zdravotnictví Judith Gerlachová (CDU) se k návrhu reformy dlouhodobé péče postavila méně vyhraněně, byť ani ona jej nepovažuje za dokonalý.

„Současný návrh obsahuje pozitivní přístupy, které mohou pomoci i těm, kteří péči potřebují, a jejich rodinným pečovatelům,“ uvedla. Podle ní by však měly v dalších bodech přijít úpravy. „Například by se mělo upustit od snížení odvodů na důchodové pojištění pro rodinné pečovatele,“ řekla.

Mohlo by vás zajímat

Tři týdny v „plastové krabici“ na Bulovce. Lékař z USA popsal izolaci kvůli podezření na ebolu

To ministerské předsedkyni spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuele Schwesigové (SPD) vadí především skutečnost, že reforma dlouhodobé péče byla předložena bez projednání se zástupci spolkových zemí. „Považuji to za vážnou chybu. Stejně jako v případě reformy zdravotnictví, která rovněž nebyla se spolkovými zeměmi konzultována, než byla předložena spolkové vládě,“ uvedla Schwesigová.

Kritika na Warkenovou míří také ze strany odborné veřejnosti, konkrétně od prezidentky Německé ošetřovatelské rady (DPR – Deutsche Pflegerat) Christine Voglerové. „Důraz není kladen na zajištění udržitelnosti dlouhodobé péče, ale na krátkodobou konsolidaci jejího pojištění,“ řekla.

Zátěž podle ní bude primárně ležet na těch, kteří péči potřebují, jejich rodinách a profesionálních pečovatelích a pečovatelkách. „Potřeba péče však nezmizí. Bude jednoduše přesunuta ze systému pojištění dlouhodobé péče na rodiny, obce a další oblasti systému zdravotní péče,“ dodala Voglerová.

Úspory ve výdajích i zvýšení pojistného

Systém dlouhodobé péče má být finančně stabilizován skrze opatření zaměřená jak na jeho příjmovou, tak výdajovou stranu. Zvýšení příjmů se mimo jiné dosáhne zvyšováním stropu pro vyměřování odvodů. V roce 2027 má toto opatření přinést dodatečných 1,6 miliardy a v roce 2030 ještě dalších 200 milionů navíc.

Zároveň si připlatí bezdětné osoby. Jejich sazba pojistného na dlouhodobou péči se zvýší o 0,1procentního bodu v roce 2027. Postupně pak má narůstat až na 0,7procentního bodu od roku 2030. Systém tím ročně získá přes miliardu eur ročně. Důležité je, že dodatečná sazba pro bezdětné se týká odvodu z jejich hrubé mzdy. Nepůjde tedy o zvýšení odvodu pro zaměstnavatele.

Mezi nejvýznamnější opatřeními na straně výdajů patří úprava systému posouzení, zda má žadatel o péči na ni nárok a v jaké úrovni nesoběstačnosti. Ministerstvo odhaduje, že v roce 2027 to přinese úsporu kolem 1,3 miliardy eur. A postupně má narůstat až na více než čtyři miliardy eur od roku 2030.

Výrazně se také zpomalí valorizace příspěvků na péči, a to na průměr jádrové inflace za poslední tři kalendářní roky. Systém by tak mohl ušetřit 3 až 4 miliardy ročně, počínaje rokem 2028.