Až se večer budete chystat na fandění našim reprezentantům proti výběru JAR, myslete i na své zdraví. Zvlášť pokud na tom nejste nejlépe se srdcem. Studie totiž opakovaně ukazují, že úroveň stresu a výše srdečního tepu fotbalových fanoušků během důležitých zápasů dramaticky stoupají.
Fotbalové zápasy přinášejí fotbalovým fanouškům nejen nezapomenutelné zážitky a společenská stmelení, ale i dramatické stoupání hladiny stresu a srdeční frekvence. Odhaluje to studie zveřejněná letos v únoru v žurnálu Nature. Ta si vzala za cíl kvantifikovat, jak velký stres mohou během důležitých fotbalových zápasů prožívat fanoušci.
Vědci z Univerzity v německém Bielefeldu, kteří studii provedli, si k její realizaci vybrali zápas vskutku mimořádný. Místní třetiligový klub Arminie Bielefeld se totiž poprvé v historii probojoval do finále německého poháru, které si zahrál na slavném berlínském Olympiastadionu. Třetiligovému týmu se v Německu podařilo probojovat do finále teprve potřetí za 90 let historie soutěže.
Bielefeld navíc v semifinále porazil úřadujícího mistra Bundesligy a obhájce poháru Leverkusen. Jeho fanoušci byli na finále natěšení a nemohli se ho dočkat. „Byl to pro ně zápas století. Zápas, který jejich klub bude hrát jen jednou za jejich život,“ řekl webu ABC News Christian Deutscher, profesor sportovní ekonomie a jeden z autorů studie.
Stres už od rána
Ve finále čekal v květnu 2015 na Arminii Bielefeld prvoligový favorit VfB Stuttgart. A zatímco se hráči Arminie připravovali na svůj životní match, vědci rozdali jejím 229 fanouškům dva týdny před velkým zápasem fitness hodinky. A požádali je, aby je nosili po dobu tří měsíců. Díky tomu získali autoři studie dost relevantních dat k tomu, aby mohli porovnat úroveň stresu a srdeční frekvenci v den zápasu a porovnat je s běžnými hodnotami během dvou týdnů před zápasem a 10 týdnů po něm.
Výsledky měření jednoznačně ukázaly, že fanoušci prožívali podobné emoce jako jejich hrdinové na hřišti. „Úroveň stresu během oněch 12 týdnů nebyla v žádný den tak vysoká jako v den finále poháru,“ popsal Deutscher. Šlo přitom o výkyvy nezanedbatelné. Hodnoty začaly stoupat u fanoušků již brzy ráno po probuzení a postupně stoupaly až do začátku zápasu. Skutečné divy se ale začaly dít až při něm.
Při zápase s podobnou intenzitou zvyšovaly stres i srdeční frekvenci momenty štěstí i smutku z toho, co se dělo na hřišti. Vědci zaznamenali během zápasu dramatické výkyvy srdeční frekvence především v prvních 15 minutách, kdy byl výsledek ještě nejistý. Poté, co se Stuttgart dostal do třígólového vedení, data se vracela k normálu. Ale zase vyletěla nahoru v závěru zápasu, kdy se outsiderům z Bielefeldu podařilo dvakrát skórovat.
Mohlo by vás zajímat
„Myslím, že nejzajímavějším výsledkem je fakt, že srdeční frekvence a úroveň stresu reálně kopírují aktuální dění na hřišti,“ uvedl Deutscher.
Na stadionu bije srdce rychleji než u televize
Velké výkyvy v průběhu zápasu se výrazně odrazily i na průměrných datech z celého finálového dne. Úroveň stresu fanoušků byla v den finále poháru v průměru o 41 procent vyšší oproti normálu. A jejich průměrná srdeční frekvence vzrostla o 8 tepů za minutu, což představuje nárůst o 11 procent.
Studie přinesla i další zajímavý poznatek. Čím blíže byli fanoušci fyzicky fotbalovému dění na hřišti, tím byl jejich prožitek intenzivnější. Srdeční frekvence fanoušků na stadionu byla při zápase v průměru výrazně vyšší – 94 tepů za minutu. U fandů, kteří zápas sledovali v televizi, se vyšplhala v průměru „jen“ na 79 tepů za minutu a u těch, kteří dorazili na veřejná promítání, 74 tepů za minutu.
Nutno dodat, že zápas století nedopadl pro Arminii Bielefeld dobře. S VfB Stuttgart prohrála 4:2.
Prohry zvyšují stres víc než výhry
Že svému klubu oddaní fanoušci zažívají při sledování fotbalových zápasů intenzivní – a potenciálně nebezpečné – úrovně stresu, potvrzuje i výzkum publikovaný v lednu 2020 v žurnálu Stress and Health. V něm vědci z britské Oxfordské univerzity prokázali souvislost mezi intenzivním skupinovým poutem fanoušků k jejich týmu a hladinou stresového hormonu kortizolu při sledování fotbalových zápasů.
Britští vědci se zaměřili na brazilské diváky během mistrovství světa ve fotbale v roce 2014, které se konalo právě v Brazílii. Brazilským fanouškům odebírali vzorky slin – a to před zápasy, během nich i po nich. „Hladina kortizolu během zápasů u fanoušků prudce stoupala. Byla obzvláště vysoká během zápasů, ve kterých jejich tým prohrál,“ popsala spoluautorka studie Martha Newsonová z Centra pro studium sociální soudržnosti na Oxfordské univerzitě na univerzitním webu.
Extrémní výkyv hladiny kortizolu přinesla fanouškům historická porážka Brazílie 1:7 v semifinále s Německem. Studie navíc odhalila, že mezi muži a ženami nebyly zaznamenány v koncentraci kortizolu v podstatě žádné rozdíly.
Dávejte na sebe pozor
„Fanoušci, kteří jsou silně spjati se svým týmem – mají silný pocit, že s týmem tvoří jeden celek – zažívají při sledování zápasů nejvýraznější fyziologickou stresovou reakci. I příležitostní příznivci zažívají stres, ale ne v tak extrémní míře,“ shrnula poznatky ze studie Martha Newsonová.
Autoři studie upozornili, že existuje řada zdravotních problémů spojených s extrémním stresem, takže by skalní fotbaloví fanoušci měli být obezřetní. Nadměrná hladina kortizolu v dlouhodobém horizontu může vést k oslabení imunitního systému, přibývání na váze a zvýšenému krevnímu tlaku s významným rizikem srdečních onemocnění.
I jiné výzkumy ostatně prokázaly nárůst počtu infarktů u fanoušků ve dnech důležitých zápasů. Souvisí to s oběma zmíněnými faktory – zvýšeným stresem i vyšší srdeční frekvencí. Nehraje přitom roli, zda jde o vesnický „pralesní“ fotbal, nebo zápas mistrovství světa. Takže se, milí fanoušci a fanynky (zvlášť pokud jste kardiaci), dnes trochu šetřete.
