Včas zaléčit děti s psychickými obtížemi i při drakonicky dlouhých čekacích dobách na psychiatra nebo ušetřit lidem s diabetem či srdečním selháním návštěvy specialistů kvůli receptu. I to má přinést změna, díky níž mohou praktici od 1. července předepisovat 1 200 léků doposud vyhrazených jen specializovaným lékařům. Ve výsledku by tak měla být péče pro pacienty dostupnější, čekací doby u specialistů kratší a snížit se má také počet kontaktů pacienta se systémem.

„Jde o další milník v reformě primární péče v ČR. Tu jsme zahájili v roce 2018 s cílem posílit roli praktických lékařů, dát jim více kompetencí, zatraktivnit profesi a také zefektivnit poskytování péče. Jedním z pilířů byla otázka rozvolnění preskripčních omezení. Česká republika vykazovala v porovnání s jinými zeměmi přílišnou sešněrovanost,“ uvedl na úterní tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka označuje změnu přímo za epochální. „Reforma primární péče probíhala velmi dobře a řadu cílů se povedlo naplnit. Tohle je ale její největší úspěch. Vrací nás to do Evropy,“ nešetří chválou.

Za tři měsíce

Celou změnu v preskripčních omezeních se povedlo prosadit bleskově rychle. Praktici totiž návrh na změnu předali ministru Vojtěchovi na 20. Kongresu primární péče na konci března. „Byla to změna, která se odehrála v naprostém rekordu tří měsíců, během nichž se povedlo změnit vyhlášku,“ dodává Šonka.

„Konečně se začínáme cítit jako praktičtí lékaři v Rakousku, Německu, ve Francii či Itálii, kde taková preskripční omezení nebyla,“ konstatuje náměstek ministra zdravotnictví a praktický lékař Igor Karen.

Od diabetologů k praktikům 20 % pacientů

Rozvolnění preskripčních omezení typu E se týká 1 200 léků, tedy osminy všech léčiv hrazených z pojištění předepisovaných v ambulancích. Většinou se jedná o preparáty pro chronické pacienty, přičemž k praktikům by měli směřovat ti nekomplikovaní. Dnes například mají praktičtí lékaři ve své péči 400 tisíc diabetiků, tedy třetinu všech nemocných. Stále jim ale nemohli předepsat některé přípravky.

„U diabetika je jasně daná kompenzace. Ve chvíli, kdy vám došla možnost kompenzace dosáhnout, protože jste neměli k dispozici léky, museli jste poslat pacienta k diabetologovi, přestože byste se byli schopni o pacienta starat dál,“ objasňuje Šonka.

Předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN tak například očekává, že z jejich centra by do péče praktiků přesměrovali kolem 20 % pacientů.

Mohlo by vás zajímat

Kardiologové změnu vítají

U dalších diagnóz byl problém přinejmenším stejně palčivý. „Jeden z hlavních podnětů vycházel od kardiologů. Kardiovaskulární onemocnění jsou v České republice číslo 1 z hlediska morbidity i mortality. Sami kardiologové říkali, že nedává smysl, aby všichni pacienti museli být například kvůli lékům na srdeční selhání u specialistů,“ poukazuje Vojtěch.

Podle přednosty II. interní kliniky 1. LF a VFN Aleše Linharta by do péče praktiků měli směřovat hlavně někteří pacienti se srdečním selháním nebo ischemickou chorobou srdeční. Naopak lidé s kardiomyopatiemi či arytmiemi zůstanou v péči specialistů, kteří na ně budou mít více času.

Využití potenciálu rozšířených prevencí

Velký potenciál má novinka také u lidí s nemocnými ledvinami. Dnes totiž dostává léčbu jen necelá pětina pacientů s chronickou renální insuficiencí. Pokud přitom dostane léčbu glifloziny člověk se druhým stupněm insuficience, oddálí to dialýzu o 13 let. U pacienta ve třetím stupni je to 7 let. „Čím dříve se pacient dostane k adekvátní terapii, o to lepší má prognózu,“ konstatuje Karen. A podle Šonky jsou v populaci desetitisíce lidí s nemocnými ledvinami, kteří zatím nemají diagnózu.

Díky změně tak nyní bude možné využít i potenciál posílených preventivních prohlídek, které fungují od začátku roku. Doposud totiž sice praktici zvládli pacienta zachytit v časném stadiu, mnohdy ale neměli možnost nasadit léčbu.

U dětí léčba astmatu i duše

Novinka se týká i praktiků pro děti a dorost. „Pediatři si toho velmi cení. Dostupnost specialistů u pediatrických pacientů je omezená vzhledem k delším čekacím lhůtám. Děláme to i proto, aby se zkrátily čekací lhůty na zahájení léčby,“ načrtává vrchní ředitelka sekce zdravotnických technologií ministerstva zdravotnictví Markéta Foldyna Hellová.

„Bude se to týkat zejména péče o stabilizované, případně děti s už nastaveným léčebným programem od specialistů, a to v oblasti alergických onemocnění včetně astmatu. Další skupinou budou děti s kožními problémy, zejména s atopickým ekzémem. A pak jsou tu děti a dorost s problémy psychického rázu. Vzhledem k dlouhodobé nedostupnosti psychiatrické péče býváme dohnáni k tomu, že musíme léčbu zahájit sami a vyčkat do doby, než se uvolní kapacita u specialistů,“ vysvětluje místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ctirad Kozderka.

Uvolnění preskripčních omezení tak zlepší dostupnost péče ve venkovských oblastech, ale i všude tam, kde není specialistů dostatek.