Dostupnější pomoc pro děti s psychickými problémy, více příležitostí pro vytvoření plánu péče v závěru života či změny reformující intenzivní péči. To jsou některé novinky, s nimiž přichází novela seznamu zdravotních výkonů. Platit by měla od začátku příštího roku.

Ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení novelu seznamu zdravotních výkonů, která má platit od příštího roku. Návrh obsahuje zařazení či aktualizaci 308 výkonů včetně 18, které navrhuje zrušit. A také 65 nových (z toho 19 pro hospitalizační případy).

Ministerstvo očekává, že si nové výkony příští rok vyžádají náklady v celkové výši 248 až 265 milionů. Vůbec největší částku má stát zlepšení diagnostiky a hodnocení míry vstřebávání kostní tkáně u pacientů s chronickým selháním ledvin. To má mít dopad ve výši 88 milionů. Vedle toho dochází k aktualizaci 225 výkonů, což bude stát 22 až 24 milionů. A zrušení 18 výkonů přinese úsporu 21 až 23 milionů.  

„Celkově lze odhadovat dopad této novely do systému veřejného zdravotního pojištění na rok 2027 ve výši cca 249 milionů Kč až 266 milionů Kč. Jedná se tedy o dopad až cca 270 mil. Kč, který je ale horní hranicí hodnot modelovaných dopadů bez uplatnění regulací a limitů daných úhradovou vyhláškou,“ konstatuje resort v důvodové zprávě.

První pomoc dětem s psychickými problémy

A jaké novinky úprava přinese? Dětští praktici (PLDD) získají nový výkon v podobě podpůrné intervence u dětí s psychickými potížemi před předáním do péče specialisty. Kvůli nedostatku pedopsychiatrů totiž péči musí čím dál častěji poskytovat právě dětští praktici. To je vidět i na preskripci psychofarmak v jejich ordinacích.

„Jedná se o péči mimořádně časově náročnou, vyžadující opakované konzultace a kontinuální sledování pacienta až do jeho převzetí specializovaným pracovištěm. Náročnost přesahuje rámec stávající kombinované kapitačně‑výkonové úhrady. Vzhledem k přetrvávající personální krizi v oboru psychiatrie nelze v nejbližších letech očekávat zlepšení dostupnosti specializované péče, a tato péče proto bude i nadále významnou měrou zajišťována registrujícími PLDD,“ stojí v odůvodnění.

Dalším novým výkonem v ordinacích dětských praktiků je aplikace monoklonální protilátky proti RSV infekci u těch nejmenších dětí.

Mohlo by vás zajímat

Plán péče v závěru života může udělat praktik

Praktici pro dospělé zase získají nový výkon managementu kolorektálního screeningu – kolonoskopie.  Doposud totiž měli jen výkon pro management testu okultního krvácení ve stolici.

Druhým novým výkonem je rozhovor o plánu péče v závěru života. Podobný výkon mají už nyní ambulance pro paliativní medicínu, jejich kapacity ale nestačí a dostupnost péče není rovnoměrná.

„Výstup tohoto rozhovoru vytváří základní rámec pro další poskytování přiměřené zdravotní péče a představuje efektivní nástroj ke snížení rizika nepřiměřené diagnostické a léčebné zátěže pacienta i systému veřejného zdravotního pojištění. Odhaduje se využití výkonu přibližně u 5 000 pacientů ročně, v průměru dvakrát na pacienta. Tedy celkem cca 10 000 výkonů ročně,“ přibližuje odůvodnění.

Větší zapojení sester do paliativy

Oblasti paliativní medicíny se týkají také nové výkony všeobecných sester. Ty by měly provádět na základě indikace paliatra, případně v návaznosti na předchozí zavedení péče sestrami v ambulanci paliativní medicíny.

„Podpůrné intervence vedené kvalifikovanými sestrami představují nedílnou součást komplexní paliativní péče, protože umožňují cílenou edukaci pacienta i jeho blízkých, posilují orientaci v léčebném plánu, podporují zvládání symptomů, adherenci k léčbě a napomáhají včasnému rozpoznání změn zdravotního stavu. Předpokládá se, že nové výkony budou vykázány přibližně u 10 000 pacientů ročně, průměrně čtyřikrát u každého. Tedy celkem zhruba 40 000krát ročně. To odpovídá reálné potřebě poskytování podpůrných intervencí v ambulantní paliativní péči,“ načrtává zpráva.

Rozhovor o závěru života i na dálku

A nový výkon získají i samotní paliatři. Dnes totiž mohou provádět rozhovor s pacientem o plánu péče v závěru života pouze přímo v ambulanci. Jenže někdy je pacientův stav natolik špatný, že se do ordinace nedostane, a není možná ani návštěva lékaře u něj doma.

„Jelikož tento výkon není spojen s fyzikálním vyšetřením, lze jej plnohodnotně provést i distanční formou, telefonicky nebo prostřednictvím videohovoru, aniž by byla ohrožena jeho odborná kvalita. Zavedení distanční varianty výkonu zásadně zvyšuje dostupnost paliativní péče, snižuje fyzickou i psychickou zátěž spojenou s nutností transportu u závažně nemocných pacientů a přináší také systémové úspory díky snížení nákladů na dopravu lékaře,“ konstatuje odůvodnění.

Lepší úhrady pro dětské psychiatrické stacionáře

Další sada změn se týká psychiatrie. Vedle intervence dětských praktiků vzniká nový ošetřovací den v denních stacionářích v dětské a dorostové psychiatrii. Podle zahraničních zkušeností a dat lze tento model péče ve výsledcích srovnat s hospitalizací. Současně ale snižuje potřebu lůžkové péče, riziko relapsu a je levnější.

„V České republice je však kapacita denních stacionářů dlouhodobě nedostatečná, a to i ve vztahu k doporučením oborových koncepcí a rostoucí potřebě péče o nezletilé s duševními onemocněními. Navrhovaná úprava proto směřuje k vytvoření podmínek pro rozvoj tohoto typu péče prostřednictvím odpovídajícího úhradového mechanismu, který dosud představoval hlavní bariéru jeho rozvoje. Cílem není zavedení nové formy péče, ale posílení její dostupnosti,“ stojí v odůvodnění.

Pedopsychiatři zase budou mít nový výkon v podobě rodinné terapeutické zaměřené na léčbu poruch příjmu potravy.

Větší dostupnost adiktologické péče

Novinkou bude také možnost indikovat adiktologickou péči u vybraných diagnóz více odbornostmi. Cílem je překlenout období, kdy pacient ještě nemá vyšetření psychiatrem, což v současnosti systém zásadně limituje. Podle ministerstva tak tato změna výrazně zvýší dostupnost adiktologické péče pro rizikové pacienty a umožní jejich včasné zachycení a stabilizaci.

Závislostí se týká i další nový výkon, tentokrát pro plicní lékaře. Jde o základní intervenci léčby závislosti na tabáku, která by měla být poskytována při každém klinickém kontaktu zdravotníka s pacientem. Její účinnost totiž spočívá zejména v opakování. Podle údajů Státního zdravotního ústavu se ale zdravotníci na kouření zeptají jen necelé třetiny kuřáků a léčbu nabídnou jednomu ze dvaceti.

Reforma intenzivní péče

Další změna je součástí reformy intenzivní péče. Upravuje totiž ošetřovací dny následné ventilační péče a následné intenzivní péče (NIP) tak, aby odstranila stávající mezery spočívající v nejasném vymezení role NIP, nejednotné praxi, nedostatečném oddělení jednotlivých segmentů péče a omezené kontrolovatelnosti indikačních rozhodnutí.

„Navrhovaná změna nepředstavuje rozšíření hrazené péče, ale její kvalitativní restrukturalizaci směřující k omezení neindikované prolongace péče, efektivnější alokaci zdrojů, sjednocení indikační praxe a posílení přezkoumatelnosti. Současně podporuje návaznost mezi jednotlivými segmenty péče a zvyšuje předvídatelnost dalšího postupu pacienta. Cílem úpravy není omezení dostupnosti péče, ale její odborné vyjasnění, standardizace a zvýšení kvality,“ vysvětluje důvodová zpráva.

Návštěva porodních asistentek doma dostane jasná pravidla

A změny čekají také porodnictví. Jedna z novinek cílí na centralizaci specializované péče do perinatologických center intenzivní či intermediární péče, takže některé ošetřovací dny již nebude moci vykazovat nikdo jiný.

V návaznosti na kontroverze kolem tří návštěv porodních asistentek u rodiček v domácnostech, které fungují od začátku roku, také dozná změn příslušný výkon. „Je nezbytné zpřesnit popis a obsah výkonu tak, aby bylo jednoznačně vymezeno, jaké činnosti jsou v rámci návštěvy poskytovány. Cílem úpravy je zajistit jednotnou interpretaci výkonu, odstranit dosavadní nejasnosti v jeho vykazování a podpořit kvalitní a bezpečnou poporodní péči poskytovanou v domácím prostředí,“ objasňuje zpráva.