Skupina zákonodárců chce založit nový fond pro inovace ve zdravotnictví, který by zajistil rychlejší přístup k přelomovým lékům a diagnostice. Měl by se stát součástí příštího dlouhodobého rozpočtu EU. Hlavní myšlenkou je zabránit tomu, aby se finanční prostředky rozpustily v širších výdajích na konkurenceschopnost.

Návrh s názvem Evropský fond pro inovace v transformativním zdravotnictví (European Innovation Fund for Transformative Health) je duchovním dítětem maďarského europoslance Andráse Kulji (EPP), který v současné době sbírá podpisy pod dopis Evropské komisi (EK).

Fond by podle Kulji překlenul propast mezi evropskou vědou a pacienty, a to při „plném respektování odpovědnosti členských států za poskytování zdravotní péče“.

Podle jeho návrhu by byl fond integrován do příštího víceletého finančního rámce (VFR) EU na období 2028–2034. V původním návrhu dlouhodobého rozpočtu z dílny EK přitom financování zdravotnictví spadalo pod nový Evropský fond konkurenceschopnosti v hodnotě 234 miliard eur.

Zastánci návrhu tvrdí, že specializovaný nástroj je nezbytný k tomu, aby se inovace ve zdravotnictví nerozmělnily v širší agendě.

Inovace pro všechny

Rumunský europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu (EP) Victor Negrescu (S&D) uvedl, že zákonodárci „společně pracují na tom, aby požadovali 20 miliard eur z národních plánů právě na zdravotnictví“. Chtějí také, aby členské státy „připravily specifické kapitoly věnované zdravotnictví“ – což současný návrh Evropské komise nevyžaduje.

Tato flexibilita by podle něj umožnila zemím přizpůsobit investice svým potřebám. Itálie by mohla vytvořit „specifickou kapitolu pro inovace ve zdravotnictví“, Francie se může zaměřit na zdravotnické technologie, zatímco Rumunsko by mohlo prioritně řešit infrastrukturu zdravotnictví a připravenost na krize.

Podle Kulji, který je profesí lékař, jde o reálnou dostupnost. Pacienti i politici se neustále ptají, proč technologie dostupné ve Spojených státech nejsou v Evropě. „A my na to vlastně nemáme dobré odpovědi,“ řekl.

Mohlo by vás zajímat

Skutečnou otázkou podle něj je, „zda máme správný mechanismus, který zajistí, že se inovace skutečně zavedou napříč našimi zdravotnickými systémy“.

Mezera, kterou je třeba zaplnit

Politický analytik z Evropského politického centra (EPC) Michele Migliori tvrdí, že Evropa už exceluje ve financování výzkumu. Problém však přichází později.

K pacientům ve střední a východní Evropě se dostane pouze 46 % centrálně schválených inovativních léků, uvedl. Pacienti v průměru čekají 578 dní mezi schválením léku v EU a přístupem k léčbě. To je mnohem déle než 180denní lhůta stanovená unijní směrnicí o transparentnosti.

Pokud budou firmy stále častěji uvádět nové léky na trh jinde, hrozí Evropě, že se stane „sekundárním trhem“, varoval Migliori. Zůstala by „vynikající ve vědě… ale pomalejší v přístupu k léčbě“.

Jak by to fungovalo

Podle Miglioriho už má EU mnoho potřebných stavebních kamenů, včetně Evropského prostoru pro zdravotní data (EHDS), nařízení o klinických hodnoceních (CTR) a nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Příklady nabízejí i národní iniciativy, jako jsou Italský inovační fond, britský Fond pro protinádorové léky (Cancer Drugs Fund) nebo regionální spolupráce v oblasti HTA mezi zeměmi Beneluxu a severskými státy. Evropě však podle něj chybí rámec, který by tyto jednotlivé dílky propojil.

Místo toho, aby se fond stal „další evropskou úhradovou agenturou“, by se měl zaměřit pouze na oblasti, kde roztříštěné národní systémy vytvářejí celounijní problémy. Mohl by podporovat data z reálné praxe, registry pacientů a modely úhrad založené na výsledcích léčby. Fungoval by přitom prostřednictvím dobrovolných skupin členských států, které by dorovnávaly vzájemné příspěvky, namísto jednoho centralizovaného rozpočtu.

„Měla by to být koordinační architektura,“ řekl Migliori a vyzval politiky, aby začali s omezeným počtem technologií, místo aby čekali na dokonalý systém.

Podpora průmyslu i pacientů

Pro farmaceutický průmysl by hlavním přínosem byla větší předvídatelnost. Matias Olsen za farmaceutické sdružení EUCOPE uvedl, že 64 % jeho členů v krátkodobém horizontu pravděpodobně odloží uvedení léků na trh v Evropě. V dlouhodobém horizontu toto číslo stoupá na 82 %. A to kvůli cenové politice, včetně „doložky nejvyšších výhod“ (MFN) uplatňované Spojenými státy. Firmy by proto uvítaly mechanismus, který by urychlil cestu od schválení regulačními orgány k pacientovi.

Výkonný ředitel Evropské aliance pro personalizovanou medicínu Denis Horgan tvrdí, že rozpočet EU má obsahovat „test přístupu pacientů“. Podle něj by peníze vynaložené na vědu měly být vyváženy podobnými částkami určenými na přístup pacientů k léčbě. „Nejde o víc peněz, ale o to, jak rozdělíme stávající zdroje,“ řekl.

Solène Jouanová z Evropského pacientského fóra (EPF) to podporuje. Přišla však také s varováním a označila cenu léků za „příslovečného slona v místnosti“ (problém, o kterém se nemluví).

Některé členské státy prostě nemohou platit, uvedla. Zpochybnila také, zda se v debatě věnuje dostatečná pozornost samotnému přístupu k léčbě. „Když čtu návrh Evropského fondu konkurenceschopnosti, slovo přístup už tam vůbec nefiguruje,“ řekla.

Politická výzva

Negrescu věří, že Evropa má stále pevné základy, na kterých může stavět. „V oblasti inovací ve zdravotnictví jsme stále na špici. Stále jsme konkurenceschopní,“ řekl. Zajistit specializované financování však nebude snadné. „Každá země si pravděpodobně bude chtít ukousnout z koláče svůj díl,“ připustil.

Kulja, který návrh představil během kulatého stolu v Evropském parlamentu 1. července, doufá, že jeho dopis posílí hlas europarlamentu ještě předtím, než členské státy zahájí finální vyjednávání o rozpočtu. „Musíme jednat rychle, protože máme časové okno… a to se brzy zavře,“ řekl.

EK nyní stojí před volbou. Může vybudovat specializovaný zdravotní fond. Nebo může nechat inovace bojovat o své místo v balíku peněz na konkurenceschopnost. Konečné rozhodnutí nakonec určí, jak rychle získají evropští pacienti přístup k lékům, které vyvinuli evropští vědci.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.