O tom, zda vznikne, či nevznikne pandemie, často podle epidemiologa a děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara rozhodne náhoda. Příchod další je ale jen otázkou času, řekl v úterý novinářům. Největší potenciál mají nemoci od zvířat, které tvoří 75 % nově vznikajících infekcí. Za pravděpodobného kandidáta považuje chřipku či jiný koronavirus. Státy by se proto podle něj měly na pandemie aktivně připravovat.

„Z řady důvodů je v dnešní době větší riziko vzniku pandemie než v historii. Kdysi virus putoval mezi kontinenty měsíce. Dnes může být během jediného dne prakticky kdekoliv na světě. Každý den cestují miliony lidí. Člověk se může nakazit na druhém konci světa a ještě před prvními příznaky přiletět domů,“ popsal. Nejhorší jsou proto podle něj nákazy, kdy může být člověk infekční, aniž by o tom věděl.

Chřipka nebo nový koronavirus

Největší potenciál způsobit budoucí pandemii má podle Maďara chřipka nebo nový koronavirus. „Příčinou bude zřejmě nově zmutovaný chřipkový virus, který z ptačí říše, kde se vyskytuje mnoho jeho druhů, přestoupí do lidské, pravděpodobně znovu přes prasata,“ doplnil.

To se stalo v případě mexické neboli prasečí chřipky v roce 2009, které podlehly statisíce lidí. Téměř 2500 se nakazilo a 102 jí podlehlo i v ČR. Nejdříve se ptačím virem nakazí prase, u nějž virus získá schopnost šířit se z člověka na člověka. Od prasete se potom nakazí třeba jeho ošetřovatel. O vzniku epidemie podle Maďara může zase rozhodnout náhoda, například to, s kolika dalšími lidmi se tento první pacient setká. Od zvířat pochází také ebola, virus nipah nebo HIV.

Pozornost odborníků aktuálně podle Maďara vzbuzují případy ptačí chřipky H9N2 v Číně nebo nové mutace kmene H5N1 v USA. Zásadní pro vysoký pandemický potenciál je snadný mezilidský přenos, chřipka a covid-19 se přenášejí vzduchem.

Když rozhoduje náhoda

Jako příklad, kdy náhoda či rozhodnutí jedince může ovlivnit vznik epidemie, Maďar jmenoval šíření SARS v letech 2002 a 2003. Více než 80 % případů bylo podle něj spojeno s lékařem, který ošetřoval nemocné v Číně a potom jel autobusem na svatbu svého synovce.

„S už zřejmými příznaky odcestoval do Hongkongu, kde infikoval další osoby, které následně rozšířily nákazu do několika zemí na dvou kontinentech,“ řekl s tím, že nakažených bylo přes osm tisíc a zemřelých více než 740. „Nebyla to pandemie z jediného důvodu – člověk se SARS začíná být infekční, až když má příznaky,“ dodal.

Jen díky menšímu potenciálu nedošlo k celosvětovému šíření hantaviru z výletní lodi, protože nikdo nezastavil cestující, kteří vystoupili na ostrově Svatá Helena a nasedli do letadel domů. „Kdyby byl na té lodi jiný virus než hanta, už jsme teď mohli čelit další pandemii,“ dodal.

Ohrožují nás nákazy z jihu

Například ebola má podle něj pandemický potenciál nízký, protože se přenáší mezilidským kontaktem nebo tělními tekutinami. Pacient je navíc podle Maďara infekční až po nástupu prvních příznaků, které jsou tak závažné, že ho většinou rychle upoutají na lůžko. Běžné u ní není, že by někdo bez příznaků nákazu šířil.

Vliv má podle Maďara i změna klimatu, protože hmyz nebo jiná zvířata přenášející nákazy se posouvají z jižních oblastí čím dál severněji. „V Evropě se stále víc na severu objevují komáři rodu Aedes, kteří mohou přenášet horečku dengue a chikungunya,“ uvedl. V jižních částech Evropy se už trvale usadili. Pro vznik ohniska je potřeba, aby se komár napil krve infikovaného člověka. Přestože jde o málo pravděpodobnou situaci, například v roce 2007 vzniklo ohnisko s více než 300 nakaženými v italském Janově.

Mohlo by vás zajímat

Kvůli horku se mění také chování klíšťat. V Česku jim letní horké a suché počasí nevyhovuje, nejaktivnější jsou na jaře a na podzim. Přesunula se do severnějších oblastí, kde se dříve nevyskytovala, jako je Skandinávie nebo Pobaltí.