Brigáda skončila zlomenou rukou, popáleninou nebo pádem ze schodů. Málokterý student ví, že i když pracuje ve firmě třeba jen několik dní, má nárok na stejné odškodnění jako běžný zaměstnanec. Jen na bolestném za zlomenou ruku tak může dostat desítky tisíc korun. Nárok může mít také na proplacení nákladů na léčbu, ušlý výdělek nebo odškodnění trvalých následků. Kvůli neznalosti svých práv ale řada brigádníků o peníze vůbec nepožádá.

Na brigádách se podle údajů Českého statistického úřadu ročně zraní desítky mladých lidí. Jen málo z nich ovšem zažádá o odškodné. Mylně se totiž domnívají, že když pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnavatel za ně nenese odpovědnost a na odškodnění za pracovní úraz nemají nárok.

To je ale chyba. „Pokud brigádník utrpí pracovní úraz při plnění pracovních úkolů, má nárok na stejné odškodnění jako zaměstnanec v pracovním poměru. Zaměstnavatel totiž odpovídá za pracovní úrazy i u pracovníků na DPP nebo DPČ,“ vysvětluje advokát kanceláře Spring Walk Filip Glézl.

Nárok na odškodnění vzniká i tehdy, když brigádník u zaměstnavatele pracoval jen několik dní. Rozdíl může být pouze u náhrady za ztrátu na výdělku, která se odvíjí od délky sjednaného pracovněprávního vztahu. Bolestné, náklady na léčbu, náhrada věcné škody nebo odškodnění trvalých následků se však posuzují stejně, jako by šlo o zaměstnance v klasickém pracovním poměru.

Kolik stojí zlomená ruka?

Bolestné jednou z hlavních položek odškodnění za pracovní úraz. I u běžných zlomenin může jít o desítky tisíc korun. „Bolest se hodnotí v bodech podle druhu a závažnosti poškození zdraví. Bodové ohodnocení stanoví lékař v lékařském posudku, a to v době, kdy je zdravotní stav poškozeného ustálený,“ popisuje postup advokátka Fairsquare Klára Rücklová.

Výsledná náhrada se vypočte tak, že se počet bodů vynásobí hodnotou jednoho bodu v korunách. Ta se odvíjí od průměrné mzdy v české ekonomice. Pro rok 2026 činí 481,71 koruny. Když tedy lékař „ocení“ zranění 100 body, inkasuje pacient  bolestné ve výši 48 171 koruny.

„Pro představu, kolem 100 bodů se mohou pohybovat například některé zlomeniny pažní kosti, předloktí, stehenní nebo holenní kosti,“ uvádí příklad Rücklová. U vícečetného zranění, jako je například zlomenina horní doprovázená zlomeninou dolní končetiny, se jednotlivá bodová ohodnocení sčítají.

Mohlo by vás zajímat

Náklady na léky, rehabilitace i cestování za léčbou

Po pracovním úrazu mohou brigádníci vedle bolestného žádat také náhradu nákladů na léčení, cestovné, ošetřovné nebo náhradu ztráty na výdělku. Pokud jim úraz způsobí trvalé následky, mají nárok i na odškodnění za ztížení společenského uplatnění.

„Řada lidí se soustředí pouze na bolestné, přestože často mohou uplatnit i další nároky,“ říká Glézl. Některé zdravotní komplikace se projeví až s odstupem času. Typické jsou problémy s pohyblivostí po zlomeninách, bolesti páteře nebo omezení při sportu a dalších volnočasových aktivitách.

Výše odškodného za ztížení společenského uplatnění se určuje na základě lékařských zpráv a posuzuje se podle zásahu do způsobu života před úrazem. Počítá se stejně jako odškodnění za pomoci bodového systému.

Následky pracovního úrazu navíc nemusí být pouze fyzické. Odškodnění mohou ovlivnit také psychické problémy, například úzkosti, panické stavy nebo dlouhodobý strach z návratu do práce. Podmínkou je jejich doložení zdravotnickou dokumentací.

„Pokud zdravotní komplikace přetrvávají i po skončení léčby, lidé by rozhodně neměli situaci uzavírat příliš brzy. Trvalé následky mohou znamenat výrazně vyšší odškodnění než samotné bolestné. Nárok navíc nevzniká ihned po úrazu, ale až po ustálení zdravotního stavu,“ podotýká Glézl.

Rozhodují první hodiny po úrazu

Aby ale mohl zaměstnanec jakýkoliv typ odškodnění získat, musí po úrazu dodržet správný postup. Základem je oznámit úraz zaměstnavateli bez zbytečného odkladu. „Zaměstnanec by měl pracovní úraz bezodkladně oznámit svému nadřízenému, pokud mu to zdravotní stav dovoluje. Nejde jen o praktické doporučení, ale i o povinnost zaměstnance podle zákoníku práce,“ upozorňuje Rücklová.

Pracovník by měl zároveň trvat na tom, aby byl úraz zapsán do knihy úrazů, a pokud pracovní neschopnost přesáhne tři kalendářní dny, také na sepsání záznamu o úrazu. „Pokud zaměstnavatel úraz zapsat nechce nebo jej popisuje jinak, než se skutečně stal, je vhodné poslat zaměstnavateli vlastní písemné oznámení, například e-mailem,“ radí Rücklová.

V něm by měl zaměstnanec stručně uvést kdy a kde se úraz stal, jak k němu došlo, komu úraz oznámil a uvést případné svědky události. Zaměstnanec má navíc právo žádat potvrzenou kopii či výpis údajů o svém úrazu z knihy úrazů.

Vedle toho je dobré co nejdříve pořídit fotografie místa úrazu i zranění, zajistit kontakty na svědky a uschovat všechny lékařské zprávy i účtenky za léky, rehabilitace nebo cestovné k lékaři. Právě tyto dokumenty mohou později rozhodnout o úspěchu při uplatňování nároku.

Chyby a spory

Právníci zároveň upozorňují, že nároky z pracovních úrazů se promlčují. Lidé by proto měli co nejdříve vyhledat lékaře a začít situaci řešit. „Největší chybou bývá, když brigádník úraz přechází nebo k lékaři nejde vůbec. Bez zdravotní dokumentace se později nárok na odškodnění prokazuje velmi obtížně,“ uvádí Glézl.

O tom, zda jde skutečně o pracovní úraz, rozhoduje zaměstnavatel. Pokud vznikne spor, věc se řeší soudní cestou. „Proto je pečlivé shromáždění důkazů tak důležité,“ zdůrazňuje Rücklová. Dodržení správného postupu sice podle ní nezaručuje, že zaměstnavatel odškodnění automaticky vyplatí, ale výrazně posiluje důkazní pozici zraněného pracovníka.

Zaměstnavatel může náhradu krátit nebo se odpovědnosti zprostit jen v zákonem stanovených případech. Musí například prokázat, že si pracovník způsobil zraní porušením pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo že byl opilý či pod vlivem drog. Manévrovací prostor firem, jak se zbavit odpovědnosti za pracovní úraz, tedy není příliš velký. Důkazní břemeno přitom leží na nich.

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.