Větší zapojení praktických lékařů. To je podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) cesta, jak lépe organizovat následnou péči o pacienty po prodělaném kardiovaskulárním onemocnění. Uvedl to na 4. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku.

Následná péče o pacienty po prodělaném kardiovaskulárním onemocnění se s ohledem na stárnutí populace i rostoucí počet chronicky nemocných stává stále důležitější součástí českého zdravotnictví. Jak ji nastavit tak, aby se pacienti dostali ke správné péči ve správný čas a systém zároveň dokázal efektivně využívat omezené kapacity specialistů?

Nutnost multidisciplinární péče

Podle ředitele VZP Ivana Duškova vede cesta k vyšší dostupnosti péče přes větší zapojení praktických lékařů do péče o stabilizované pacienty. „Kdybychom vytížili více praktické lékaře, tak se kardiologové dostanou k saturaci péče o více komplikované pacienty,“ uvedl.

Také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdůraznil, že není nutné, aby každý pacient po kardiovaskulárním onemocnění zůstával dlouhodobě ve specializované péči. „Praktici dnes mají kompetence a preskripční omezení se ruší tak, aby byli schopni se postarat třeba o pacienty se srdečním selháním,“ míní.

Podle ředitele České průmyslové zdravotní pojišťovny Davida Šmehlíka je nutné vytvořit funkční systém multidisciplinární návazné péče. A to tak, aby byla zajištěná péče i pro pacienty po intenzivní léčbě.

Jak jsou na tom regiony?

Podle předsedy výboru České kardiologické společnosti Petra Ošťádala musí kapacity kardiocenter pokrýt region, kde se dané centrum nachází. „Záleží na zřizovatelích a na poskytovatelích péče, aby se o to množství pacientů dokázalo postarat,“ uvedl.

K tématu:

Místopředseda výboru Aleš Linhart dodal, že centra vysoce specializované péče jsou pokrývají všechny regiony. „Vůbec neplatí, že by pacient, který je někde z regionu, se nemohl dostat do péče kardiocentra, právě naopak,“ podtrhl.