Šokující rozdíly v léčbě střevních zánětů: Změní to nové indikátory kvality péče?

Měření kvality péče o pacienty s IBD chorobami dostává díky novým indikátorům kvality konkrétní podobu. Je to důležitý krok, samotná data ale nestačí. Klíčové bude jejich promítnutí do úhrad a hodnocení výsledků léčby. Shodli se na tom zástupci odborníků, politiků, plátců i pacientů u kulatého stolu Zdravotnického deníku Využití indikátorů kvality ke zlepšení péče o pacienty s IBD.

Vznik nových indikátorů kvality vytvořených týmem CzechHTA na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT ocenil v úvodu panelové diskuse náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen. „Jako praktický lékař jsem řešil případy mnoha pacientů s IBD nemocemi. A jsem přesvědčen, že čím dříve se pacienti dostanou ke kvalitní moderní léčbě, tím lépe. Proto jsem jednoznačně pro to, aby se indikátory kvality vyměňovaly i mezi centry, jak to funguje například ve Skandinávii. Centra takové srovnání motivuje,“ řekl Karen.

Nutné propsání do úhradové vyhlášky

Měřitelnost úspěšnosti péče by podle něj měla být transparentní, jasně definovaná odbornými společnostmi a vyhodnocovaná Ústavem pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS), ministerstvem zdravotnictví i zdravotními pojišťovnami. „Když budeme mít indikátory kvality dobře nastavené a průběžně vyhodnocované, pacienti to pozitivně pocítí,“ řekl Karen. A slíbil, že se ministerstvo bude snažit vytváření indikátorů kvality podporovat.

Indikátory kvality se podle Karena musí propsat do tvorby úhradové vyhlášky. „Bez toho není možné, aby se o takové hodnocení opřely zdravotní pojišťovny. Ty potřebují mít jasný a hmatatelný podpůrný argument k tomu, aby mohly platit za něco, co opravdu chtějí a co má nějaký výtlak,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví.

Za ještě lepší řešení, než promítnutí indikátorů kvality do úhradové vyhlášky, označil v následné debatě jejich promítnutí do závěrů dohodovacího řízení vedoucí oddělení léčiv a zdravotnických prostředků České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) Pavel Mlynář.

Jen první krok

Pozitivně vnímá vznik indikátorů kvality pro IBD nemoci také ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Ten se ohradil proti tomu, že by mezi ÚZIS a týmem CzechHTA docházelo k nějaké rivalitě. „Zaznamenal jsem v médiích náznak, že je snad mezi námi a týmem Aleše Tichopáda nějaká kompetice, ale je to přesně naopak. Naše spolupráce nás spojuje pupeční šňůrou. A dělá mi nesmírnou radost, že začnou ožívat další důležitá data,“ pochválil Dušek.

Přál by si, aby vznik indikátorů kvality z dílny HTA oddělení ČVUT byl jen prvním krokem. „Vznikly indikátory dostupnosti léčby a iniciální trajektorie pacienta, které ukazují ty až šokující rozdíly mezi regiony. To potvrzují i naše data. A měli bychom přikročit k dalším vážnějším krokům. Konkrétně k hodnocení outcomovými a outputovými indikátory (tedy indikátory výsledků a výstupů, pozn. red.). Protože si umím představit kritiku, která může zaznít – že nelze kvalitu péče měřit podle toho, kolik procent lidí dostává nějaký drahý lék. Je potřeba se dívat i na to, jak je indikován, zda je indikován správným pacientům a u zda u nich vede k úspěšné léčbě,“ upozornil ředitel ÚZIS.

Chybí indikátory výsledku léčby

S jeho slovy souhlasil Mlynář z ČPZP. „Skutečně vznikly indikátory dostupnosti inovativní léčby, ale nemáme indikátory výsledku léčby. A to jsou dvě rozdílné věci. Do budoucna bych rád indikátory výsledku léčby viděl, protože bychom i podle nich mohli diferenciovat úhrady poskytovatelům,“ řekl.

Společným cílem všech stakeholderů by podle něj mělo být dostat inovativní účinnou léčbu k pacientům tak, aby byl zachovaný stabilní rozpočet zdravotnického systému.

Mohlo by vás zajímat

Více časných nálezů, úspora času lékařů: AGEL přináší AI revoluci v endoskopii

Nezapomínat na sociální rozměr

Tématem, které v poslední době v odborném prostoru rezonuje, jsou potenciální platby za kvalitu. V panelové diskusi se k nim vyjádřil Aleš Tichopád, jehož tým indikátory kvality v oblasti IBD chorob vytvořil.

„Z dat, která dnes máme, už můžeme dělat určité závěry, jak jedná konkrétní lékař a konkrétní centrum, když pracuje se svými pacienty. A na lékaře a centra, co dělají v léčbě stále tytéž chyby a mají systémově špatný přístup, bychom se měli zaměřit,“ zdůraznil. Odpovědnost za to leží podle něj na zdravotních pojišťovnách, které mohou uplatnit nějaký typ malifikací.

Za pacienty ocenila vznik indikátorů kvality předsedkyně pacientské organizace Pacienti IBD Lucie Laštíková. Zároveň ale data, která ukazují, nepovažuje za překvapivé. Důležité je podle ní zaměřit se kromě jiného i na dopad léčby IBD chorob na sociálně-zdravotní pomezí.

„IBD onemocnění mají silný invalidizující potenciál a týkají se lidí v produktivním věku. Takže lidé, kteří nejsou správně léčeni, nejenom že nepřispívají do systému, ale berou z něj. A jsou to lidé, kteří se se svým onemocněním budou potýkat do konce svého života,“ vysvětlila, proč se investice do moderní cílené léčby vyplatí nejen zdravotně, ale i ekonomicky.

Dělají pojišťovny dost?

Dosavadní spolupráci s pojišťovnami ale za neuspokojivou označil v diskusi předseda pracovní skupiny pro IBD při České gastroenterologické společnosti Martin Bortlík.

„Revizní činnost zdravotních pojišťoven se až dosud výlučně zaměřovala na to, jestli pacient má nebo nemá indikovanou cílenou terapii. Pojišťovny ale například už nezajímá, jestli je dva, deset nebo dvacet let léčen kortikoidy. Proto považuji pohled pojišťoven za velmi jednostranný a ve finále deformující systém. Vede totiž k hrozbě sankcí nebo odepření úhrad pro zdravotnická zařízení často ve velmi hraničních situacích,“ řekl Bortlík. Spolupráce s pojišťovnami je přitom pro odbornou společnost podle jeho slov vítaná.

Kritický byl k (ne)aktivitě plátců také Tichopád. „Šanci pracovat s daty, sdílet, shromažďovat a analyzovat je, pojišťovny totálně projely. A to i přesto, že pojišťovny mají vlastní organizaci, která by přesně tohle dělat měla – Kancelář zdravotního pojištění. Ta mohla agregovat data, která by jí ale musely pojišťovny posílat,“ řekl v diskusi.

Na to reagoval Mlynář. „Kancelář zdravotního pojištění indikátory kvality hledala a některé připravila. Ale jen několik z nich se skutečně dostalo do úhradové vyhlášky a mohly reálně ovlivnit úhrady a kvalitu péče. Nestačí jen vytvořit indikátor, musí se udělat i kroky následné,“ řekl.

A upozornil i na skutečnost, že se pojišťovna musí řídit tím, jak úhradu stanovil SÚKL. Nutným krokem pro zlepšení dostupnosti proto podle něj je rozšíření podmínek úhrady.

Poděkování za podporu kulatého stolu patří společnostem Takeda, Sprinx Pharma a Tiscali Media.