Prezident České lékařské komory Milan Kubek znovu rozvířil debatu o očkování v lékárnách. V příspěvku na Facebooku zpochybnil odbornou průpravu lékárníků a zdůraznil, že lékaři a farmaceuti nejsou vzájemně zastupitelní. Pod jeho statusem se objevila vlna kritických reakcí lékárníků a lékárnic.
Kubek ve svém příspěvku připouští, že absolventi farmaceutických fakult mají o léčivech hlubší znalosti než většina lékařů, protože právě farmacie a farmakologie tvoří hlavní náplň jejich studia. Současně ale zdůrazňuje, že průnik mezi studiem farmacie a medicíny je podle něj minimální.
Prezident ČLK píše, že budoucí lékárníci během studia neprocházejí klinickými obory, jako jsou interna, pediatrie, chirurgie, gynekologie, neurologie nebo psychiatrie. Zdůrazňuje, že součástí studia nejsou ani teoretické medicínské obory, které označuje za základní předpoklad pro pochopení fungování zdravého i nemocného lidského těla. Jmenovitě zmiňuje anatomii, histologii, patologii nebo patofyziologii.
„Lékaři a lékárníci prostě nejsou navzájem zastupitelní. Za renesance tomu tak možná bylo, ale dnes by byly podobné pokusy nesmyslným hazardem se zdravím,“ uzavírá svůj příspěvek.
Nebrojte profese proti sobě, vyzývají lékárníci
Pod Kubkovým statusem se objevily desítky komentářů, a to zejména z řad samotných lékárníků. Ti v první řadě odmítají, že by chtěli v čemkoli zastupovat lékaře. „Máte pravdu, farmacie a medicína zastupitelé nejsou. Chraň bůh! Ale mohou kooperovat a prolínat se, diskutovat, společně se posunovat,“ napsala Lenka Tulachová. Sama si prý váží odborníků z řad lékařů i lékárníků. „O to víc mě mrzí, kolik potenciálu se vyčerpalo na výpady na obou stranách,“ dodala.
„Přestaňte brojit naše profese proti sobě a místo kopání do ostatních profesí zkuste zabrat u svých kolegů ve správném předepisování léčiv. To by spolupráci pomohlo mnohem více. My lékaře většinou před pacienty velmi hájíme, ale vy na nás nenecháte niť suchou, přitom kolikrát zachytíme takových chyb,“ napsala lékárnice Jitka Klíčníková.
V jiných zemích to funguje
Lékárníci také odmítají, že by jejich vzdělání postrádalo základní medicínské disciplíny. „Šíříte dezinformace a ani vám to není trapné. Teoretické medicínské obory jako anatomie nebo patologie samozřejmě součástí studia jsou,“ reagoval Lukáš Benc.
Na zkušenosti z jiných zemí upozornila Tereza Macečková. „Očkování v lékárnách v zahraničí funguje úplně běžně. Proč nezachovat oba systémy souběžně? Komu bude vyhovovat zajít si na aplikaci k lékaři, ať má tu možnost. Ale proočkovanost proti sezónním nemocem jako chřipka je u nás tristní,“ uvedla.
Mohlo by vás zajímat
Současně také odmítla Kubkův popis výuky na farmaceutických fakultách. „O fungování lidského těla se samozřejmě učíme, myslíte, že bereme jen pět let chemie nebo jak si tu lékárenskou profesi představujete?“ dodala.
„Já jsem tedy na farmaceutické fakultě MUNI měla zkoušku z morfologie, patologie, fyziologie a patofyziologie, biochemie a molekulární biologie a spoustu dalších,“ doplnila ji Tereza Nováčková.
Spor o očkování pokračuje
Kubek patří k dlouhodobým kritikům záměru ministerstva zdravotnictví umožnit očkování v lékárnách. Připravovaná novela počítá s tím, že vakcínu by vedle praktických lékařů mohli aplikovat také lékaři dalších odborností, lékárníci a vysokoškolsky vzdělané všeobecné sestry.
Prezident ČLK opakovaně tvrdí, že problém nízké proočkovanosti nespočívá v nedostatečné dostupnosti očkování, ale v nízkém zájmu veřejnosti. Varuje také, že přesun očkování mimo ordinace lékařů může vést k jeho komercionalizaci a oslabit důvěru veřejnosti.
Ministerstvo zdravotnictví naopak argumentuje tím, že rozšíření kompetencí odstraní bariéry v přístupu k prevenci. Inspiruje se přitom zahraničními modely, kde se díky zapojení lékárníků podařilo proočkovanost zvýšit.
