Obyvatelé Evropy si začínají zvykat na velmi neblahý trend. Výrazné zvýšení teplot zabíjejí v posledních letech tisíce Evropanů. Za ještě větší problém s dalekosáhlejšími následky ale odborníci označují následky veder na duševní zdraví. Zpráva United for Global Mental Health upozorňuje na vyšší riziko sebevražd a vyšší úmrtnost u lidí s duševními onemocněním.

V Evropě už v letošní sezóně zemřelo v důsledků veder přibližně 14 tisíc lidí, a to lze podle predikcí vrchol sezony veder teprve očekávat. „Úmrtí jsou ale pouze špičkou ledovce,“ upozorňuje Francesca Racioppiová, vedoucí kanceláře Evropského centra pro životní prostředí a zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO). A upozorňuje, že za vysokým počtem úmrtí se skrývá mnoho dalších onemocnění, přičemž „zejména dopady na duševní zdraví nejsou dosud plně pochopeny a kvantifikovány“.

Špatný spánek, více sebevražd

Na dopady veder na psychiku se přitom zapomíná. Ze 143 akčních plánů celosvětově vypracovaných pro případ veder se o duševním zdraví zmiňuje jen 57 % z nich. A pouze 14 % jich zahrnuje konkrétní kroky k řešení této problematiky. Lidé s už existujícími duševními poruchami jsou jako riziková skupina uvedeni pouze v 18 % akčních plánů. Zhruba 160 zemí světa navíc stále nemá žádný akční plán pro období veder.

Vyplývá to ze studie s názvem Ochrana duševního zdraví před extrémními vedry, kterou zpracovala organizace United for Global Mental Health ve spolupráci s Imperial College London, Oxfordskou univerzitou a Kolumbijskou univerzitou. Studie zhodnotila plány ve 40 zemích.

Shrnula také řadu výzkumů, které dokazují, že horko poškozuje nejen tělo, ale i mysl. Řada dřívějších studií prokázala souvislost mezi vyššími teplotami a nárůstem počtu hospitalizací kvůli psychiatrickým poruchám, vyšším rizikem sebevražd a vyšší úmrtností u lidí s duševními onemocněními. „Horko lidem zhoršuje spánek, soustředění a schopnost studovat či pracovat,“ říká Racioppiová.

Například během „tepelné vlny“ v roce 2021 v kanadské Britské Kolumbii se ztrojnásobilo riziko úmrtí u lidí se schizofrenií. „Za pět dní zemřelo více než 600 lidí, z toho 150 tvořili lidé se schizofrenií,“ vzpomíná Samantha Greenová, rodinná lékařka z Toronta, která se na zprávě podílela.

Počítat úmrtí, ne zoufalství

Analýza evropských systémů sledování veder, na kterou se zpráva odvolává, nezjistila žádné příklady monitorování dopadů na duševní zdraví. „Pokud nemáte žádné měřítko nebo opatření, problém nevidíte,“ komentuje to Racioppiová.

„Plány na ochranu před horkem se zaměřují na viditelné, fyzické škody, a opomíjejí lidskou zkušenost s prožíváním horka,“ uvedla Nida Wasimová, která se na zprávě podílela a je členkou poradní skupiny pro osobní zkušenosti s klimatickými změnami a životním prostředím v United for Global Mental Health. A vyzývá státy k urychlenému vytvoření takových plánů.

Jediný národní plán, který se zavázal podpořit výzkum vlivu horka na psychiku – americká Národní strategie proti horku (US National Heat Strategy) – však byl z vládních webových stránek odstraněn, upozorňují experti.

Mohlo by vás zajímat

Zpráva formuluje čtyři doporučení pro tvůrce politik:

  • Uznat dopad veder na duševní zdraví.
  • Označit lidi s vážnými onemocněními za ty, kteří jsou vystaveni nejvyššímu riziku.
  • Sledovat dopady.
  • Zajistit prostředky na opatření šitá na míru a podložená důkazy.

Někde to už funguje

Některá řešení ale už dnes existují. Například v Londýně vznikl plán „Heat Ready London“, který začleňuje řízení rizik spojených s horkem do postupů péče o lidi s vážnými duševními onemocněními. V Barceloně chrání obyvatele zelené střechy a síť chladných útočišť, což zároveň podporuje duševní zdraví komunity. Vídeňský plán pro horko z roku 2022, který zpráva uvádí jako vzorový evropský příklad, zmiňuje úzkost, depresi a rizika pro lidi trpící schizofrenií a demencí.

Opatření ale nepřijímá jen Evropa. V Jižní Austrálii během výstrah před horkem nabízí autority bezplatné denní telefonáty s cílem zjistit, jak se lidé mají. „Týdenní aktivace stojí asi 500 tisíc australských dolarů a přináší návratnost dva až tři dolary za každý vynaložený dolar. To je docela přesvědčivé, pokud s tím přicházíte za ministry financí,“ komentuje to australská expertka na veřejné zdraví Kimberly Humphreyová.

V Bangladéši poskytl Červený kříž během 13 dnů psychosociální podporu 15 tisícům lidem. Tato rychlost ukazuje, čeho lze dosáhnout okamžitým a cíleným zásahem, když je duševní zdraví od samého začátku začleněno do opatření proti vedru.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.