Umělá inteligence (AI) už v Turecku pomáhá při screeningu rakoviny prsu, v Portugalsku vyhodnocuje rentgenové snímky a telefonuje starším pacientům domů. Pravidla, kterými se má řídit, se ale připravují jinde – a zdravotnictví u toho není. Mluvilo se o tom v polovině července na jednání 37 zemí v Lisabonu na konferenci pořádané Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a portugalskou vládou.

„Otázkou není, zda AI promění zdravotnictví, ale zda budeme tuto proměnu sami utvářet, nebo na ni pouze reagovat,“ uvedl na jednání regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge.

Stroj, který už funguje

AI už se v praxi používá. V Turecku je podle Klugeho umělá inteligence součástí celostátního screeningu rakoviny prsu u žen ve věku 40 až 69 let. „Pomáhá odhalovat nádorová onemocnění, snižuje zátěž radiologů a urychluje diagnostiku,“ konstatoval.

V Portugalsku využívá místní zdravotnická jednotka v Coimbře analýzu obrazových dat pomocí AI na podporu radiologie v primární péči i na pohotovostech. Zkracuje tak čekací doby, zatímco konečné rozhodnutí zůstává na lékařích. Ve Velké Británii se nové diagnostické nástroje trénují na národní databázi obsahující více než 81 tisíc rentgenových snímků hrudníku pacientů s covidem-19.

Jeden příběh ukázal, jak může taková technologie vypadat z pohledu pacienta. Výkonný ředitel neziskové organizace HealthAI Ricardo Baptista Leite popsal případ starší ženy z venkovského Portugalska. Po propuštění z nemocnice jí každý den volala asistentka vytvořená AI a připomínala jí, aby si vzala léky. Později žena navštívila svého kardiologa a chtěla se s asistentkou setkat osobně. Když se dozvěděla, že je virtuální, odpověděla, že na tom nezáleží, protože je velmi milá.

Pravidla se píší jinde

Obava, že AI připraví zdravotní péči o lidský rozměr, podle Baptisty Leiteho přehlíží fakt, co všechno může tato technologie nabídnout. S technologickým vývojem však nedrží krok regulace. Alain Labrique, který v ústředí WHO vede oblast dat, digitálního zdravotnictví, analytiky a AI, upozornil na dokument zveřejněný den před konferencí.

Demis Hassabis, někdejší generální ředitel společnosti Google DeepMind a nositel Nobelovy ceny, totiž navrhl vytvoření nezávislého standardizačního orgánu, který by před jejich uvedením do praxe testoval nejpokročilejší modely AI. Financoval by ho průmysl, odpovídal by jedné vládě a fungoval by podle vzoru finanční regulace.

Labrique namítl, že v tomto řídícím orgánu není zastoupeno žádné ministerstvo zdravotnictví. Resort, které nemůže model kontrolovat, prověřovat jeho fungování ani jej stáhnout z provozu, podle něj tento systém nevlastní, pouze si ho pronajímá.

Propast v důvěře, vyjádřená čísly

Vlastní údaje WHO ukazují, jak výrazně systém řízení AI zaostává. Pouze 8 % zemí v panevropském regionu má strategii pro AI zaměřenou na zdravotnictví, uvedl Kluge. Jen jedna z pěti zemí školí zdravotnické pracovníky ještě před jejich nástupem do praxe. Žádné praktické pokyny pro etické využívání AI nemá téměř 40 % zemí.

„Tato čísla znamenají, že po lékařích, sestrách a pacientech chceme, aby AI přijali, ale bez potřebných pravidel,“ řekl.

Mohlo by vás zajímat

Odpověď Evropy a varování před kybernetickými hrozbami

Problémem jen zřídka bývá samotná technologie, uvedl Marco Marsella, ředitel odboru Evropské komise pro zdraví (DG SANTE). Jde o roztříštěná data, nejasná pravidla, mezery ve financování a nejistotu zdravotnických pracovníků. Ke stejnému závěru dospěly dvě analýzy, jedna Evropské komise a druhá WHO.

EU má podle Marselly reagovat třemi pilíři, které fungují jen společně. Prvním jsou pravidla, konkrétně právní předpisy na ochranu osobních údajů, nařízení o zdravotnických prostředcích, Evropský prostor pro zdravotní údaje a Akt o umělé inteligenci. Druhým je spolupráce a třetím peníze. „Regulace bez financování jsou jen ambice a financování bez spolupráce může vést k roztříštěnosti,“ sdělil Marsella.

Upozornil také na mezeru, kterou žádná regulace sama o sobě nevyřeší. Komise provedla průzkum mezi zdravotníky, nemocnicemi a vývojáři AI. Všichni se shodli, že AI může snížit pracovní zátěž. Názory se ale rozešly v otázce, zda je technologie spolehlivá přímo při péči o pacienta. Vývojáři jsou podle Marselly mnohem sebevědomější než zdravotníci.

Důvěra souvisí také s bezpečností. Kluge upozornil, že přední agentury pro kybernetickou bezpečnost z pěti zemí varovaly, že AI mění podobu kybernetických rizik „v řádu měsíců, nikoli let“. Zdravotní údaje jsou podle Marselly „mimořádně citlivé“ a v sázce může být život a smrt.

Co bude dál

Dalším krokem má být plán WHO pro opatření v oblasti umělé inteligence ve zdravotnictví na období 2026–2033. Kluge uvedl, že členským státům bude předložen v říjnu. Označil jej nejen za další strategii, ale za praktický návrh, který má vést k jejímu uskutečnění.

Podle digitálních cílů EU by měl mít každý občan do roku 2030 přístup ke své vlastní elektronické zdravotní dokumentaci. Stanovit termín je přitom ta jednodušší část. Mnohem těžší bude zajistit, aby systémy, které budou tuto dokumentaci zpracovávat, byly takové, které může ministr zdravotnictví kontrolovat, prověřovat a v případě potřeby vypnout.

Článek je převzatý ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network.