Ministerstvo zdravotnictví chystá změny v pracovně-lékařských prohlídkách. Některé z nich se ale nezdají odborům, které se bojí oslabení prevence. A další leží v žaludku zaměstnavatelům. Ti také požadují, aby programy na podporu zdraví, které zavedla minulá vláda, šlo daňově uznat do nákladů.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona o specifických zdravotních službách, jejíž hlavní a nejkontroverznější novinkou se stala zelená pro umělé oplodnění u žen bez partnera. Úprava ovšem zavádí i některé další změny v oblasti pracovně-lékařských služeb nebo prohlídek potřebných ke studiu některých oborů. A i když gró připomínek směřuje k oblasti asistované reprodukce, nemálo se jich sešlo i k ostatním bodům.

Ministerstvo vnitra a zaměstnavatelé tak například upozorňují na problémové situace, kdy se žák/student třeba na škole požární ochrany odmítne dostavit k lékařské prohlídce, která by potvrdila jeho zdravotní způsobilost. Tím zdravotní způsobilost podle navrhované úpravy ztratí, není ale jasné, jak s ním má škola naložit, pokud pak nemůže splnit praxi či odborné předměty nutné k dokončení studia.

Podle vnitra by také bylo dobré vyjasnit otázku souběhu rizikového výcviku a zdravotně náročného sportu. Pokud jde o srovnatelnou zátěž, mělo by dle resortu posouzení proběhnout najednou při jedné prohlídce a zbytečně studenta neposílat na jedno stejné vyšetření za druhým.

1500 nemocí z povolání u nerizikových prací

Odborům zase vadí, že prohlídky v druhé nerizikové kategorii prací bude moci provádět registrující lékař pracovníka, aniž by musel znát podmínky vykonávané práce. To podle nich znamená odchod od prevence.

„Dostupná data o nemocech z povolání naopak potvrzují význam prevence i u prací zařazených do nerizikových kategorií. V roce 2025 bylo u prací, u nichž zaměstnavatel provedl kategorizaci, zaznamenáno 1 585 případů nemocí z povolání u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou do kategorií 1 a 2, což představovalo 47,6 % všech případů,“ uvádějí odbory.

Podle nich tak zároveň vzniká stav, kdy posuzování zaměstnanců vykonávajících stejnou práci probíhá u různých poskytovatelů různě.

Mohlo by vás zajímat

„Takové řešení snižuje právní jistotu zaměstnavatelů, komplikuje praktickou aplikaci právní úpravy a může vést k nejednotným postupům při posuzování zdravotní způsobilosti. Navrhovaná úprava může současně vytvářet nežádoucí ekonomickou motivaci k podhodnocování kategorizace prací, pokud bude zařazení práce do druhé kategorie spojeno s možností využít administrativně jednodušší režim posuzování zdravotní způsobilosti,“ dodávají.

Disproporční pravidla

Svaz průmyslu a dopravy a také Svaz energetiky zase upozorňují na disproporci, kterou zavádí právě možnost provádět prohlídky v druhé nerizikové kategorii u registrujícího lékaře daného pracovníka. Zaměstnavatel tak nemusí mít uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovně-lékařských služeb. Jenže je tu háček. Zatímco v první kategorii registrující lékař prohlídku pracovníkovi provést musí, v kategorii druhé je na dobrovolné bázi. Důvodová zpráva uvádí, že to reflektuje časové možnosti registrujících lékařů.

„Může nastat situace, kdy registrující poskytovatel využije oprávnění a odmítne prohlídku provést. A zaměstnavatel, který dosud nemusel mít sjednanou smlouvu o pracovně-lékařských službách, se dostane do patové situace, kdy prohlídku nebude mít zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání kdo provést. Bude muset narychlo sjednávat smlouvu a dojde tak ke značným časovým průtahům,“ stojí v připomínce s tím, že je navíc obsah prohlídek prací v druhé kategorii stejný jako v té první.

Testování na TBC by nemělo jít za zaměstnavatelem

Hospodářská komora spolu se Svazem průmyslu a dopravy i energetiky ještě nad rámec připomínkované úpravy požadují změnu vyhlášky. Podle ní musí zaměstnavatel nechat vyšetřit na tuberkulózu zaměstnance pocházející ze zemí s vyšším výskytem.

„Zaměstnavatelé vnímají, že povinnost vyšetření na tuberkulózu má stát řešit systémově. A to již v rámci procesů udělování pobytových a pracovních oprávnění. Nikoliv až v rámci vstupní pracovně-lékařské prohlídky před vznikem pracovního poměru. Současné nastavení umožňuje, aby potenciálně infekční osoba setrvávala na území České republiky bez vyšetření i delší dobu před nástupem do zaměstnání, a mohla tak představovat riziko pro své okolí mimo pracovní prostředí,“ poukazuje v připomínkách komora. Podle ní by zároveň v tomto ohledu neměl stát přenášet odpovědnost na zaměstnavatele.  

Programy podpory zdraví mají být daňově uznatelné

Svazy přicházejí s ještě jedním návrhem nad rámec předložené novely. Ten se týká programů na podporu zdraví, které zavedl minulý ministr Vlastimil Válek.

„Požadujeme, aby současně s legislativním ukotvením programů podpory zdraví zaměstnanců vznikl jednoznačný, motivační a administrativně proveditelný daňový režim. Výdaje zaměstnavatele na program podpory zdraví musí být daňově uznatelnými náklady zaměstnavatele,“ žádají svazy.

„Jestliže stát vyžaduje odbornou garanci, programový rámec a pravidelné vyhodnocení, musí zaměstnavateli poskytnout předvídatelný daňový titul. Bez něj budou zaměstnavatelé motivováni poskytovat spíše jednoduché, individuálně čerpané benefity než cílené a měřitelné preventivní programy. To je v rozporu s cílem právní úpravy. Systém má navíc vytvářet motivaci pro koordinaci se zdravotními pojišťovnami. Ty mohou prostřednictvím fondů prevence doplnit financování, a nabídnout ověřené preventivní nástroje,“ dodávají.

Zaměstnavatelé by podle svazů měli mít při přípravě a realizaci programů možnost přednostně navazovat spolupráci se zdravotními pojišťovnami, u nichž mají pojištěné zaměstnance. Ta může zahrnovat preventivní vyšetření a očkování, podporu duševního zdraví či zdravotní gramotnosti, odvykání závislostem, výživové poradenství nebo pohybovou prevenci. Zároveň by ovšem spolupráce se zdravotní pojišťovnou neměla být podmínkou daňové uznatelnosti.