Dvě velké hromadné nákazy střevními infekcemi v lázeňských městech během léta ukázaly, jak rychle se mohou mezi hosty šířit. Jak by na podobnou situaci reagovaly další lázně? Zdravotnický deník se jich zeptal, jak mají nastavené krizové postupy a jak rychle dokážou zavést protiepidemická opatření.
V Luhačovicích se v uplynulých týdnech nakazilo zhruba 140 lázeňských hostů. Hygienici u části nemocných potvrdili noroviry, přesný zdroj nákazy se ale nepodařilo najít .Podobnou zkušenost mají za sebou také Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku. Tam hygienici původně evidovali 115 nemocných, později počet evidovaných případů vzrostl na 142. U části nemocných byly potvrzeny noroviry. Přijatá protiepidemická opatření přitom vedla k výraznému poklesu nových případů.
Právě zkušenost z Luhačovic a Jeseníku vybízí k otázce, jak by podobnou situaci zvládla další lázeňská zařízení. Zdravotnický deník je proto oslovil s otázkou, jak mají připravený postup pro případ hromadného výskytu infekčního onemocnění.
Krizový plán mají všechny oslovené lázně
Z odpovědí vyplývá, že oslovená zařízení s možností epidemického výskytu počítají a mají pro něj předem nastavené postupy. Liší se ale v tom, kdo konkrétně rozhoduje, jaká opatření se aktivují a jak rychle se tak děje.
Například v Horských lázních Karlova Studánka se postup řídí vnitřními organizačními směrnicemi. O spuštění příslušných opatření rozhoduje manažer zdravotního úseku. Lázně přitom zdůrazňují i prevenci. Při příjmu se klientů ptají, zda nepřišli do kontaktu s infekčním onemocněním, a ve všech ubytovacích budovách mají dezinfekci na ruce. „Pro jednotlivá pracoviště máme také na celý rok stanovené dezinfekční režimy,“ uvedla vrchní sestra Jarmila Svobodová.
V Sanatoriích Klimkovice mají interní postupy a dezinfekční řád, který počítá i s epidemiologicky závažnými situacemi. Situaci koordinuje hygienička ve spolupráci s dotčenými pracovišti a při podezření na epidemické šíření lázně informují krajskou hygienickou stanici. „Další opatření nastavujeme v součinnosti s ní,“ uvedla tisková mluvčí lázní Lucie Špačková.
Ještě podrobněji mají rozdělené kompetence v Lázních Bělohrad. Při podezření na hromadný výskyt vyhodnocuje situaci ošetřující lékař společně s epidemiologickou sestrou, vedením léčebného úseku a manažerem kvality. Současně se plní ohlašovací povinnosti vůči orgánům ochrany veřejného zdraví.
Lázně Hodonín zase mají přesně dané všeobecné standardy a krizové plány pro případ nákazy. O jejich spuštění rozhoduje zdravotní personál společně s vedením lázní. Cílem je podle jednatelky Andrey Kubátové především zachytit první příznaky u jednotlivců dříve, než se nákaza začne šířit mezi další hosty.
Mohlo by vás zajímat
Někde stačí tři nemocní
Zajímavé rozdíly se ukazují v okamžiku, kdy mají lázně začít jednat. V Karlově Studánce mají dokonce stanovenou hranici, kdy se režim zpřísňuje. „Zvýšená hygienická opatření spouštíme už při výskytu tří až pěti klientů s obdobnými infekčními příznaky,“ uvedla vrchní sestra Svobodová.
Následuje častější dezinfekce pokojů a společných prostor, používání ochranných pomůcek personálem a oddělení prádla nemocných klientů. Podle rozsahu a charakteru infekce mohou lázně také omezit procedury a aktivity, při nichž se setkává větší počet lidí.
V Klimkovicích pak reagují bezprostředně po zjištění zvýšeného výskytu infekčního onemocnění. Lázně mají předem stanovené dezinfekční prostředky pro plochy a povrchy, nástroje, ruce i prádelenský provoz, které mohou okamžitě nasadit. Při zvýšeném počtu nemocných se například přidávají dezinfekční prostředky na ruce ke vstupům do budov a na další exponovaná místa.
V Lázních Bělohrad je postup stejně rychlý. „Jakmile zdravotnický personál identifikuje možné infekční onemocnění, je klient okamžitě izolován a jsou zavedena odpovídající bariérová opatření,“ říká manažerka kvality Stanislava Rechcíglová. Součástí je používání ochranných pomůcek, zvýšená dezinfekce a omezení pohybu klienta mimo pokoj.
Nemocný klient: Izolace, omezení procedur, někdy odjezd domů
Co se stane s klientem, u něhož se infekce potvrdí nebo je na ni podezření? I zde mají lázně poměrně propracované postupy.
V Karlově Studánce je k dispozici izolační pokoj. Pokud je nemocných více, mohou lázně uvolnit další pokoje tak, aby byli klienti ubytováni samostatně. Stravu jim personál nosí na pokoj v jednorázových boxech a nemocné denně kontroluje lékař. Podle zdravotního stavu mohou být procedury omezeny nebo dočasně zrušeny, zejména skupinové a vodoléčebné. Pokud klient nemůže v léčbě pokračovat, může být jeho pobyt předčasně ukončen nebo je převezen do nemocnice.
V Klimkovicích nemocného klienta izolují na pokoji, a to maximálně na tři dny. Po tuto dobu mu stravu nosí poučený pracovník s odpovídajícími ochrannými pomůckami. Zdravotní stav sledují sestry a každý den jej kontroluje lékař. Pokud stav neumožní návrat do běžného léčebného režimu, je pobyt ukončen.
V Lázních Bělohrad nemocného klienta rovnou umístí na izolační pokoj. Pokud to jeho stav dovoluje, je po posouzení odeslán domů, při závažnějším průběhu do nemocnice. Lázně přitom výslovně uvádějí, že pokračování pobytu není ponecháno na rozhodnutí samotného klienta.
V Hodoníně zůstává klient do výsledku vyšetření izolovaný na pokoji, má zajištěnou dietní stravu a nesmí do bazénu ani na vodní či jiné společné procedury. Při potvrzení infekce nemůže z epidemiologických důvodů v lázeňské léčbě pokračovat a podle zdravotního stavu je propuštěn do domácí péče nebo předán nemocnici.
Dětské lázně mají ještě jeden problém
Specifickou situaci řeší Lázně Kynžvart, které se zaměřují především na dětské pacienty. V jejich případě je složitější především skutečnost, že děti tráví část pobytu ve společných prostorách a účastní se skupinových aktivit. Při podezření na šíření infekce proto lázně mohou kromě izolace nemocných a zvýšené dezinfekce také dočasně omezit nebo uzavřít vybrané společné a herní prostory.
Kynžvart je zároveň jediné z oslovených zařízení, které popsalo čerstvou zkušenost se zvýšeným výskytem infekčního onemocnění mimo covid. Letos v červnu tam přijali protiepidemická opatření včetně izolace nemocných, zvýšené dezinfekce a omezení provozu vybraných prostor.
„Za nejdůležitější zkušenost považujeme potřebu rychlé reakce a koordinace všech zúčastněných – zdravotnického personálu, provozních pracovníků, rodičů a hygienické služby,“ uvedl ředitel lázní Karel Naxera. Zároveň upozornil, že u dětských pacientů je zásadní i spolupráce samotných dětí a jejich doprovodu.
Velkou epidemii většina nezažila
Z ankety tak vychází, že oslovená zařízení mají pro podobnou situaci připravené postupy. Vědí, kdo rozhoduje, mají nastavený dezinfekční režim, umějí nemocného izolovat a v případě potřeby omezit některé společné aktivity či procedury. Zároveň ale většina z nich nemá čerstvou zkušenost s epidemií, která by zasáhla desítky či stovky klientů.
Právě taková situace přitom může přijít velmi rychle. V Jeseníku se počet případů během několika dnů dostal přes stovku a podobně se v Luhačovicích během několika týdnů nahromadily desítky případů.
