Téměř všechny německé zdravotní pojišťovny vykázaly za letošní první pololetí nečekaně přebytek svého hospodaření. Podle Spolkového ministerstva zdravotnictví to ale nevěstí, že by problémy s financováním zdravotnictví a dlouhodobé péče byly vyřešeny. Situaci mapuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Ministerstvo zdravotnictví, které vede Carsten Linnemann (CDU) uvedlo, že jde jen o dočasný pozitivní efekt zvýšení sazeb zdravotního pojištění na počátku roku. „Vykázaný přebytek slouží především k doplnění finančních rezerv pojišťoven na zákonem stanovenou minimální úroveň,“ sdělil resort deníku Deutsches Ärzteblatt.
Celkem 93 německých zdravotních pojišťoven vykázalo v prvním pololetí letošního roku souhrnný přebytek hospodaření ve výši 2,6 miliardy eur (v přepočtu téměř 63 miliard korun). Jedná se o výsledek poměrně nečekaný, ovšem podle Spolkového ministerstva zdravotnictví to není důvod k optimismu.
„Tento přebytek je pouze výsledkem zvýšení dodatečné sazby pojistného na začátku roku 2026. A slouží především k doplnění finančních rezerv pojišťoven na zákonem stanovenou minimální úroveň,“ uvedlo ministerstvo. 93 zdravotních pojišťoven reprezentuje takřka sto procent systému zákonného zdravotního pojištění v Německu.
Přebytek jen zalije díru v rezervách
Na konci letošního prvního pololetí činily finanční rezervy německých zdravotních pojišťoven přibližně 7,5 miliardy eur (přes 180 miliard korun). „To odpovídá financím na pokrytí výdajů po dobu přibližně jednoho týdne. To znamená, že se skutečně rezervy pojišťoven nacházejí na hranici zákonem stanoveného minima,“ dodalo ministerstvo.
Jenže ani nečekaný přebytek hospodaření za první pololetí roku 2026 nedává podle spolkového ministra zdravotnictví důvod k tomu, aby se z naplánovaných reforem polevilo, nebo dokonce od nich ustoupilo. Růst výdajů v systému zákonného zdravotního pojištění totiž i nadále výrazně převyšuje nad růstem příjmů. „Tento trend je nutné zastavit, aby se podařilo prolomit spirálu neustálého zvyšování sazeb pojistného,“ doplnil Carsten Linnemann.
Příjmy systému zákonného zdravotního pojištění činily za první pololetí letošního roku 188,9 miliardy eur, výdaje pak 186,3 miliardy eur. Příjmy z pojistného (očištěné o zvýšení dodatečné sazby pojistného) vzrostly meziročně roku o 4,1 procenta, výdaje zdravotních pojišťoven ale o 7,4 procenta.
Spolkové ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že tempo růstu výdajů se i nadále drží výrazně nad dlouhodobým průměrem. Motorem růstu výdajů na veřejné zdravotnictví jsou výdaje na nemocniční péči. Ty v prvním letošním pololetí meziročně stouply o 9,3 procenta (v absolutním vyjádření o 5,1 miliardy eur).
Dodatečná sazba pojistného je nad třemi procenty
Výdaje na systéme hrazené léky o 5,1 procenta, což je mírnější nárůst než za celý rok 2025. Výdaje na ambulantní zdravotní péči vzrostly o šest procent. Nadprůměrný nárůst vykázaly výdaje na specializovanou ambulantní péči, a to o 19,7 procenta. Ale vzhledem k tomu, že jejich váha v celém objemu výdajů je nízká, v absolutních číslech jde jen o 65 milionů eur navíc oproti loňskému prvnímu pololetí.
O více než desetinu vzrostly také výdaje na dlouhodobou péči, což v absolutním vyjádření znamenalo navýšení asi o 600 milionů eur. Systém dlouhodobé péče je vysoce náročný na personální kapacity, což je hlavním vysvětlením takového nárůstu výdajů v posledních letech.
Pokud jde o průměrnou dodatečnou sazbu zdravotního pojištění, ta ke konci června 2026 činila 3,13 procenta. Přitom ještě na konci loňského října se pro letošní rok počítalo s průměrem na úrovni 2,9 procenta. Jenže sazba byla zvýšena právě proto, aby zdravotní pojišťovny byly schopny doplnit své rezervy. V průběhu letních měsíců pak spolková vláda prosadila reformní plány, které mají ve zdravotnictví v příštím roce ušetřit asi 16 miliard eur (necelých 390 miliard korun).
