Čtení, které vám působí radost, zlepšuje vaše tělesné zdraví i duševní stabilitu. A to v jakémkoli věku a bez ohledu na to, co čtete. Odborníci z britské University of Cambridge o tom informovali v žurnálu Psychological Medicine. Na zjištění upozornil web BBC.

Četba upevňuje duševní kondici, podporuje úspěšnost ve škole, rozvíjí empatii a působí jako prevence proti demenci. V kterékoli etapě života prospívá mozku i psychice, zvyšuje mentální výkon a chrání před mentálním úpadkem, vyplývá z přehledové studie expertek katedry psychiatrie Cambridgské univerzity, v níž porovnávaly výsledky desítek studií zabývajících se účinky čtení na lidský mozek.

Lepší spánek i paměť dětí

Součástí přehledové analýzy byla i studie na vzorku více než 10 tisíc mladých lidí. Ukázala, že u dětí, které si vytvoří návyk číst pro radost již v raném dětství, dochází k lepšímu rozvoji paměti, soustředění a analytického myšlení. Podle autorů studie dosahují tyto děti vyšších akademických výsledků. Čelí také méně často psychickým potížím a osvojují si zdravější návyky, jako je kvalitnější spánek či omezení času u obrazovek.

„S ohledem na to, jak obrovský užitek přináší zájmové čtení v mládí, bychom měli vyvinout maximální úsilí k tomu, abychom k němu děti a mládež přivedli. Klíčem je objevit téma, které je skutečně zaujme, například oblíbený seriál nebo hru. A použít ho jako odrazový můstek,“ uvedla pro BBC spoluautorka výzkumu profesorka Barbara Sahakianová.

Číst, co nás baví

Výrazně pozitivní vliv má četba podle přehledové studie také na mladé dospělé. „U lidí ve věku 18 až 25 let je častější expozice tištěnému textu spojena nejen s lepšími čtenářskými schopnostmi, ale také se zvýšenou tloušťkou mozkové kůry v klíčových oblastech souvisejících s jazykem,“ uvedly autorky v závěrech studie.

Překvapil je i další jev. „Je pozoruhodné, že rozdíly v tloušťce kůry se zdály být způsobeny čtenářskou zkušeností nezávisle na čtenářských dovednostech. To naznačuje, že samotné čtení může formovat strukturu mozku,“ popsaly. To podle nich znamená, že čtení pro potěšení v jakékoli formě má jasné přinosy. A dokládá důležitost čtení toho, co vás baví.

Skvělá prevence demence

Pozitivní dopady čtení se ale projevují po celý život až do pozdního stáří. Studie například potvrdila, že u lidí starších 55 let, kteří se pravidelně věnují intelektuálním činnostem včetně čtení, se výrazně snižuje riziko vzniku kognitivních poruch.

„Volnočasové aktivity stimulující kognitivní funkce, zejména čtení, jsou spojeny s pomalejším poklesem kognitivních schopností a sníženým rizikem demence u starších dospělých,“ konstatuje přehledová studie. A uvádí studiemi zjištěné o 35 % nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby a dalších forem demence v populaci nad 65 let u lidí, kteří se věnují kognitivním aktivitám včetně čtení.

Sahakianová proto vyzdvihla pozitivní význam čtenářských klubů a skupin. Ty díky společenskému rozměru dodávají čtení i další přidanou hodnotu. „Pomáhají odbourávat pocity osamění a posilují mezilidské vazby. A to prokazatelně snižuje riziko rozvoje demence,“ popsala jejich význam, který ocení především starší lidé.

Pro ně je čtení skvělou prevencí kognitivních problémů. Syntéza v rámci studie shromážděných poznatků totiž potvrdila, že u lidí starších 55 let, kteří se pravidelně věnují intelektuálním činnostem včetně čtení, se riziko vzniku kognitivních poruch výrazně snižuje.