Chemoterapie může pro pacientky s rakovinou prsu znamenat měsíce obtíží a zásah do běžného života. U některých přitom není jasné, zda jim skutečně přinese prospěch. Pomoci mohou genomické testy, kterým se věnovala středeční tisková konference.
„Chemoterapie pro mě byla obrovským strašákem,“ přiznala během konference pacientka Jitka, která si v minulosti vyslechla diagnózu hormonálně pozitivní nádor prsu. Podstoupila ale genomický test, který ukázal, že u ní není nutná.
„Asi po šesti týdnech mi paní doktorka zavolala, že nemám nikde v těle žádné metastázy a že podle testů, které udělali, není důvod indikovat chemoterapii,“ vzpomínala Vašíčková. S rodinou to podle svých slov obrečela štěstím.
Od oslabení imunity po srdeční komplikace
Chemoterapie totiž není jednorázová léčba. U tohoto typu onemocnění trvá podle přednostky Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Renaty Soumarové přibližně půl roku a jednotlivá podání se opakují zhruba po třech týdnech. Nežádoucí účinky bývají nejsilnější kolem podání, některé obtíže ale mohou v určité podobě přetrvávat i dlouho po skončení léčby.
„Všichni mají z nežádoucích účinků strach. Některé dokážeme preventovat, ale tak či tak mohou významně zhoršit kvalitu života,“ uvedla Soumarová.
Mezi časté komplikace patří oslabení imunity v důsledku poklesu bílých krvinek, únava, zažívací potíže nebo vypadávání vlasů. Některá cytostatika mohou poškodit také nervy, což se může projevit poruchami citlivosti, bolestmi, třesem nebo omezením hybnosti. Kromě toho hrozí i poškození jater nebo ledvin či srdeční komplikace. Mimo srdeční arytmii může dojít i k srdečnímu selhání v důsledku náhlého křečovitého zúžení koronárních tepen.
70 % pacientek se může chemoterapii vyhnout
Právě proto je důležité co nejpřesněji určit, které pacientce bude chemoterapie skutečně ku prospěchu. U některých žen s časným karcinomem prsu totiž běžná klinická a patologická vyšetření nedají jednoznačnou odpověď.
Právě s tím pomáhá už zmíněný genomický test. Zaměřuje se na vlastnosti konkrétního nádoru formou analýzy aktivit 21 genů v nádorové tkáni. „Dokáže zjistit, jestli je riziko návratu onemocnění, když se nepodá chemoterapie, nižší, než když se podá,“ vysvětlila profesorka Soumarová.
Podle výsledků mezinárodních studií TAILORx a RxPONDER se díky genomickému testování může chemoterapii vyhnout až 70 % pacientek. Testy jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Důležitost spolurozhodování
O tom, zda je genomický test pro konkrétní pacientku vhodný, se podle Soumarové rozhoduje lékař společně s ní. Výsledek pak může přinést další podklad pro rozhodnutí o pooperační léčbě.
Podle předsedkyně Hlasu onkologických pacientů Petry Adámkové je právě možnost rozumět důvodům léčebného rozhodnutí pro pacienty důležitá. „To, že pacient ví, proč dostane, nebo nedostane danou léčbu, na čem to záleží, že to není jen na rozhodnutí lékaře, ale je to podloženo fakty a že se léčí opravdu ten typ nádoru, který má, je pro něj strašně důležité,“ uvedla.
Bez chemoterapie, ale ne bez léčby
Jitka nakonec chemoterapii podle výsledku genomického testu nepotřebovala. Podstoupila ale další části léčby, které také nebyly bez obtíží. „Neříkám, že ozařování bylo super, nebylo. Nic na rakovině není super,“ přiznala s tím, že podle posledních výsledků nad nádorem zvítězila a vrací se postupně do běžného života.
„Nějaké ‚porodní bolesti‘ to má, ještě mě bolí ruce, klouby a tak podobně. Kdybych ale prošla chemoterapií, myslím, že bych na tom byla asi mnohem hůře, než jsem dnes,“ dodala.
