Letos se našlo nejvíc dárců pro pacienty, kteří potřebují krvetvorné buňky, od začátku fungování registrů. Vyplývá to z informací Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) a Českého registru dárců krvetvorných buněk (ČRDKB) k úternímu Světovému dni dárců kostní dřeně. V posledních letech vzrostl zájem se mezi dárce zaregistrovat, evidováno je více než 220 tisíc lidí. Transplantaci krvetvorných buněk, dříve kostní dřeně, potřebují nejčastěji lidé s leukemiemi nebo dalšími závažnými onemocněními krvetvorby či imunity.
V loňském roce oba registry i díky masivnímu zájmu na sociálních sítích a medializaci některých příběhů dětských pacientů evidovaly největší zájem o zápis od začátku jejich fungování. ČNRDD při Fakultní nemocnici Plzeň zaregistroval 24 494 lidí, ČRDKB při pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 11 697.
Našlo se hodně potřebných dárců
Díky tomu se letos našlo nejvíc lidí, jejichž krvetvorné buňky některý z příjemců potřeboval. Z registru FN Plzeň jich darovalo 106, což je nejvíc od začátku jeho fungování. Z registru IKEM do konce srpna 13, podle jeho mluvčí Martiny Koláčné stejně jako loni za celý rok.
„Pro dalších 58 pacientů v Česku jsme letos zprostředkovali transplantaci a zajistili převoz krvetvorných buněk ze zahraničí, kde se pro ně našla vhodná shoda,“ uvedla koordinátorka zahraničních odběrů Ludmila Březinová.
Registry podpořil prezident Pavel
V úterý se slavnostně nasvítí v červené barvě desítky památek a významných budov v Česku. „Každý čtvrtý člověk s leukemií nenajde vhodného dárce kostní dřeně včas,“ uvedl v úterý na Facebooku prezident Petr Pavel. „Čím více lidí v registru bude, tím větší budou mít pacienti šanci na uzdravení,“ dodal.
Do konce srpna se zapsalo zhruba tolik lidí jako za celý rok 2024, proti loňsku je ale zájemců méně.
„Věříme, že se nám díky spolupráci s Univerzitou Karlovou podaří dostat i s naším nelehkým tématem mezi Gen Z. Budeme tak osvětu i nábor cílit efektivně právě na generaci, která se stává tou nejdůležitější pro celý náš transplantační program,“ uvedla mluvčí plzeňského registru Klára Conková. Letos činí průměrný věk registrovaných dárců 25 let.
Desítky nemocných čekají
V ČR zůstávají desítky nemocných, kteří na správného dárce čekají. „Když nás osloví lékaři, kteří hledají dárce krvetvorných buněk pro svého pacienta, hledáme v podstatě genetické dvojče,“ vysvětlila vedoucí registru IKEM Marie Kuříková. Optimální shoda je v deseti znacích imunity. „Když neuspějeme u nás, obracíme se do zahraničí. Ani tam ale nejsme vždy úspěšní, přestože hledáme mezi více než 44,9 milionu lidí,“ doplnila.
Nábor a testování nových dárců nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, stojí přitom přibližně tisíc korun. Lidé mohou na testování finančně přispět prostřednictvím některých nadací nebo přímo dárcovským registrům.
Podmínkou zápisu do registru je proto v jednom registru věk do 36. narozenin, ve druhém do 41 let, váha alespoň 50 kilogramů a zdravotní stav, který nevyžaduje užívání léků vyjma přípravků na sezonní alergie. Potřeba je vyplnit dotazník a odevzdat vzorek k vyšetření. Odebírá se speciální štětičkou zevnitř úst. Jeden z registrů pak dárce vyřazuje v 55 letech, druhý v 60 letech.
