Dítě nemusí mít žádné viditelné potíže, a přesto může trpět tupozrakostí. Tato oční vada se často rozvíjí nenápadně, bez bolesti a zjevných příznaků. Pokud se ji podaří včas odhalit, lze výrazně zvýšit šanci na správný vývoj zraku. Rodiče proto nesmí podceňovat preventivní prohlídky ani drobné změny v chování dítěte, nabádá Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Tupozrakost je porucha vývoje zrakové ostrosti, která nejčastěji postihuje jedno oko. Vzniká v době, kdy se vyvíjí propojení mezi okem a mozkem – přibližně do osmi let věku dítěte. Pokud mozek dlouhodobě upřednostňuje obraz z lépe vidícího oka, zraková centra se nenaučí správně zpracovávat informace ze slabšího oka. To pak zůstává nedostatečně vyvinuté. Je proto důležité problémy včas odhalit a zahájit léčbu. Bez ní může tupozrakost způsobit trvalé zhoršení vidění.
Jak poznat, že dítě špatně vidí?
Dítě často samo nepozná, že vidí hůře. Pokud se spoléhá především na jedno oko, může běžně fungovat, aniž by si rodiče všimli něčeho neobvyklého.
Pokud dítě viditelně nešilhá, mohou vás na riziko vzniku tupozrakosti upozornit některé příznaky:
- Natáčení hlavy na jednu stranu – dítě může hledat polohu, ve které se mu lépe dívá.
- Mhouření nebo přivírání jednoho oka – zejména při soustředění na předměty nebo při pohledu do dálky.
- Časté mrkání – může být jedním z projevů zrakových obtíží.
- Horší orientace v prostoru – dítě může mít problémy odhadnout vzdálenost, naráží do předmětů nebo působí méně jistě při pohybu.
- Obtíže při činnostech vyžadujících přesnost – kreslení, skládání stavebnic nebo manipulace s drobnými předměty.
- Přibližování knížek a hraček k obličeji – dítě může předměty držet nezvykle blízko, aby lépe rozeznalo detaily.
Žádný z těchto příznaků sám o sobě tupozrakost nepotvrzuje. Mohou ale být důvodem k vyšetření u očního lékaře.
Prevence už v kojeneckém věku
Zrak se v prvních letech života intenzivně vyvíjí. Pokud se v tomto období objeví problém, může se vývoj vidění zpomalit nebo zastavit. Riziko tupozrakosti zvyšuje především šilhání, výrazná dioptrická vada jednoho či obou očí nebo velký rozdíl v dioptriích mezi nimi. Příčinou může být také vrozený či získaný šedý zákal nebo stav po úrazu oka, varuje VZP.
Pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře jsou proto velmi důležité. Součástí je také screening zraku v kojeneckém věku. Vyšetření se provádí mezi šestým a dvanáctým měsícem života a opakuje se po šesti měsících od prvního vyšetření. Při pozitivní rodinné anamnéze se kontrola opakuje i později.
Vyšetření u očního lékaře
Podezření na tupozrakost by měl posoudit oftalmolog, ideálně specialista na dětské oční vady. Vyšetření je bezbolestné a lze ho přizpůsobit i malým dětem. Lékař při něm hodnotí každé oko zvlášť, jejich postavení a případné šilhání. Zjišťuje také přítomnost dioptrických vad, jako jsou krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, a kontroluje zdravotní stav očí.
Vyšetření je důležité nejen pro stanovení diagnózy, ale také pro výběr vhodné léčby a průběžné sledování stavu zraku dítěte.
Brýle, okluzor i zraková cvičení
Největší šanci na úspěch má léčba zahájená v období zvýšené plasticity mozku, zejména do čtyř let věku. To ale neznamená, že později už nemá smysl. Základem bývá několik postupů, které může oční lékař podle potřeby kombinovat.
1. Brýle pro korekci dioptrické vady – správné a pravidelné nošení pomáhá zajistit, aby se na sítnici vytvářel co nejostřejší obraz.
2. Zakrývání zdravého oka okluzorem – zakrývání lépe vidícího oka speciální náplastí, takzvaným okluzorem. Mozek je tím veden k tomu, aby více využíval slabší oko a rozvíjel jeho schopnosti. Důležité je dodržovat režim zakrývání, který stanoví oční lékař.
3. Atropinové kapky – v některých případech lze jako alternativu nebo doplněk použít atropinové kapky do lépe vidícího oka. Ty dočasně omezují jeho schopnost a nutí mozek k používání slabšího oka.
4. Zraková cvičení a ortoptická péče – součástí léčby mohou být speciální cvičení pod vedením ortoptisty. Dítě může skládat puzzle, kreslit drobné detaily nebo hrát hry zaměřené na přesnost a zrakové vnímání.
5. Léčba, operace – jestliže tupozrakost souvisí například se šedým zákalem nebo jinou překážkou, může být nutné chirurgické řešení. Operace může odstranit příčinu, ale sama o sobě nemusí napravit už vzniklou tupozrakost. Často je proto potřeba také následná léčba zaměřená na rozvoj zrakové ostrosti.
Léčba vyžaduje čas i spolupráci rodičů
Léčba tupozrakosti může trvat měsíce až roky podle závažnosti vady, věku dítěte a jeho reakce na zvolený postup. Vyšetření související s diagnostikou a léčbou tupozrakosti jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pokud proběhnou v zařízení, které má smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou.
Rodiče tak mohou při podezření na zrakovou vadu vyhledat odbornou pomoc, aniž by odkládali vyšetření kvůli obavám z úhrady péče. Včasná návštěva očního lékaře může výrazně zvýšit šanci na správný vývoj zraku, upozorňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna.
