Chystaná reforma veřejného zdravotního pojištění narušuje křehkou rovnováhu mezi státem, pojišťovnami, poskytovateli a pacienty, tvrdí Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Ministerstvu zdravotnictví proto předložil zásadní výhrady a celou předlohu odmítl. Podle zástupců zaměstnanců novela posiluje pravomoci zdravotních pojišťoven na úkor veřejné kontroly, omezuje vliv státu a vytváří riziko, že se rozhodování o síti péče stane ryze ekonomickou záležitostí. Odbory současně varují před zhoršením dostupnosti péče pro pacienty i zvýšením tlaku na už tak přetížené zdravotníky.
Zásadní nesouhlas s navrhovanými změnami vyjádřil odborový svaz ve vnitřním připomínkovém řízení k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ministerstvu zdravotnictví zaslal rozsáhlý soupis výhrad, v nichž popisuje hrozby, které reforma podle jeho hodnocení přináší. Zástupci odborů zdůrazňují, že jejich postoj není odmítnutím modernizace zdravotnického systému jako takového. Nesouhlasí pouze s jeho proměnou na model, kde o organizaci a financování zdravotních služeb rozhodují dominantně zdravotní pojišťovny bez adekvátní veřejné kontroly, napsaly v tiskové zprávě.
Oslabení role státu a ústavních záruk
Za jeden z nejzávažnějších problémů považuje odborový svaz posílení pravomocí zdravotních pojišťoven při utváření sítě poskytovatelů a stanovování objemu financování. Posun je podle něj spojený s oslabením vlivu státu, který nese konečnou odpovědnost za naplňování práva občanů na bezplatnou péči. Stát totiž platí pojistné za vymezené skupiny obyvatel a nemůže se zbavit odpovědnosti za výsledky systému.
„Stát může některé činnosti svěřit jiným subjektům, nemůže se však zbavit své odpovědnosti za reálné naplňování ústavně zaručených práv občanů. Odmítáme takovou změnu systému, při níž stát ztrácí přímé nástroje k zajištění dostupnosti zdravotní péče, aniž by byly vytvořené stejně účinné mechanismy veřejné kontroly a nápravy,“ konstatují odbory ve svých připomínkách.
Odborový svaz rovněž kritizuje navrhované omezení vlivu státu ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) i svázání možností státu zasahovat do dohodovacího řízení. Pokud bude stát přihlížet dohodám bez možnosti účinně intervenovat ve veřejném zájmu, hrozí podle nich zhoršení dostupnosti péče v situacích, kdy se pojišťovny s poskytovateli nedohodnou na odpovídajícím financování.
Střet zájmů pojišťoven a pacientů
Odbory upozorňují na systémový střet mezi ekonomickými zájmy zdravotních pojišťoven a reálnými potřebami pacientů. Zatímco pojišťovny přirozeně tvoří úspory a snaží se udržet svou finanční stabilitu, pro pacienta může snížení nasmlouvaného objemu péče znamenat delší čekací doby, delší dojezdové vzdálenosti nebo omezený výběr lékaře. Pouhá deklarace, že pojišťovny za dostupnost péče odpovídají, podle zástupců zaměstnanců tento rozpor neřeší.
„Veřejné zdravotní pojištění nemůže být řízeno podle ekonomických zájmů institucí, které spravují jeho prostředky. Rozhodujícím kritériem musí být potřeby pacientů a povinnost státu zajistit dostupnost zdravotní péče,“ uvádí odborový svaz.
Pochybnosti odborů vyvolává také plánované posílení kompetencí Kanceláře zdravotního pojištění. Má-li tato instituce získat rozsáhlé analytické, metodické a koordinační pravomoci, musí podléhat jasné veřejné kontrole. Neměla by navíc být pod dominantním vlivem samotných pojišťoven. Odbory se zároveň obávají vytváření duplicit s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Pacient v nejistotě a riziko redukce sítě
V navrhovaném uspořádání zůstává podle odborů nedostatečně chráněné postavení samotných pacientů. Klade si otázky, kdo bude vymáhat dodržování práv pojištěnců, na koho se občané obrátí při výpadku péče nebo jaké sankce pojišťovnám hrozí při nesplnění povinností. Zákon podle nich nemá mechanismy, které by zabránily zadržování finančních prostředků v pojišťovnách ve chvíli, kdy pacienti marně čekají na zákroky a nemocnicím chybějí peníze na provoz.
Svaz rovněž varuje před tím, aby se při restrukturalizaci zdravotnické sítě rozhodovalo primárně podle ekonomických ukazatelů. Slučování či koncentrace péče do větších center sice může být odborně odůvodněná, nelze ji však využívat jako pouhé rozpočtové škrtidlo. Obává se dopadu hlavně na seniory, handicapované či obyvatele v odlehlých regionech. Odmítají rovněž představu, že by dlouhodobě chybějící ordinace praktických lékařů a pediatrů v regionech plnohodnotně nahradila jen mobilní zdravotnická zařízení.
Dopady na zdravotníky a personální krizi
Změny v úhradách a kapacitách se bezprostředně dotknou také samotných zaměstnanců ve zdravotnictví. Odbory se obávají, že pokud pojišťovny získají silnější slovo bez garance pokrytí personálních nákladů, vzroste tlak na snižování mezd a zvyšování už tak vysoké pracovní zátěže. To by mohlo dále prohloubit personální krizi v českých nemocnicích a ambulancích.
„Reforma financování nesmí vytvářet další tlak na snižování personálních nákladů a zhoršování pracovních podmínek,“ zdůrazňuje odborový svaz. Dostupná a kvalitní péče je podle něj neoddělitelná od dostatku kvalifikovaných pracovníků, důstojného odměňování a únosných pracovních podmínek.
Odbory proto požadují, aby ministerstvo legislativní předlohu zásadně přepracovalo tak, aby garantovala účinné kontrolní nástroje státu, transparentní hospodaření pojišťoven a stabilní financování péče i zdravotníků. Zdravotnictví musí podle jejich přesvědčení zůstat veřejným zájmem, kde hlavní slovo mají potřeby pacientů a udržitelná práce zdravotnického personálu.
