Ministerstvo zdravotnictví nedávno v metodickém pokynu upřesnilo, za co mohou lékaři požadovat od pacientů platby a které poplatky naopak v souladu se zákonem nejsou. Pravidla pro placené objednávání, registrační poplatky i úhrady za eRecepty okomentovali pro Zdravotnický deník předsedové Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Upozornili také na potíže, které lékařům způsobují pacienti, kteří se bez omluvy nedostaví na objednané vyšetření.

„Metodika ministerstva není v žádném rozporu vůči doporučením, která pro své členy vytvořilo Sdružení ambulantních specialistů (SAS). Jen je jeho přístup stručnější, nepostihuje tedy zdaleka celou šíři problematiky,“ uvedl předseda SAS Jojko. Zdravotnickému deníku tento obsáhlejší materiál ale k dispozici nedal: „Jde o vnitřní materiál, který nemám kompetence vydat. Stál v rámci konzultací s řadou právníků hodně peněz a jeho účel je především pomoc našim členům,“ odmítl Jojko ukázat metodiku, která lékařům v ambulancích radí, jak které poplatky správně vybírat.  

Za přijetí do péče lékařům neplaťte

Ministerstvo zdravotnictví ve svém metodickém stanovisku připomíná, že smluvní lékař nesmí podmiňovat přijetí nového pacienta do péče registračním ani administrativním poplatkem. S praxí takzvaných registračních poplatků se však Petr Šonka u praktických lékařů nesetkává. „Žádné podmínění registrace, tedy přijetí pacienta do péče, platbou od pacienta není oprávněné a ani legální,“ potvrzuje.

Také Jojko považuje pravidla za jednoznačná. O tom, že některé ambulance registrační poplatky vybírají, ví podle svých slov pouze z médií, žádnou takovou praxi ale osobně nezaznamenal. „Zákon vybírání registračních poplatků jednoznačně zakazuje,“ říká.

Určitou formu úhrady si dokáže představit pouze v případě, že se vztahuje k dobrovolnému nadstandardnímu programu. Ten by ale musel být pouze jednou z nabízených možností. Pacient ho může odmítnout, a i přesto musí mít přístup k péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Za rychlejší termín si pacienti mohou připlatit

Ministerstvo také říká, že lékař nesmí upřednostnit platícího pacienta tak, že by mu nabídl výrazně dřívější termín ošetření jen z důvodu finančního doplatku. Zpoplatněný systém objednávání sice může v ordinaci fungovat, avšak lékař má povinnost vedle něj zachovat reálně dostupnou bezplatnou variantu, která garantuje srovnatelné dodací termíny pro ošetření.

Zástupce ambulantních lékařů Jojko považuje za legitimní poplatek za objednání na konkrétní čas. Podle něj zákon ambulancím neukládá povinnost nabízet tuto službu bezplatně. Jiná situace podle něj nastává, pokud pacient platí za dřívější termín. Takovou úhradu lze podle něj požadovat pouze tehdy, pokud jde o čas mimo ordinační dobu nasmlouvanou se zdravotní pojišťovnou.

Zástupce praktiků Šonka má k placenému objednávání výhrady. Nesmí podle něj docházet ke zvýhodňování pacientů, kteří za termín zaplatí, oproti těm, kteří využívají bezplatnou možnost. Pokud má pacient možnost objednat se bezplatně na fakticky stejný nebo srovnatelný termín, nevidí Šonka důvod, proč by měl za objednání platit.

„Těžko si představit situaci, kdy je postup zpoplatnění termínu pro návštěvu legální – tedy aby v praxi nedošlo ke zvýhodnění termínu návštěvy platícího pacienta před pacientem neplatícím,“ domnívá se. Zároveň dodává, že podle jeho zkušeností nejde u praktických lékařů o obvyklou praxi.

Neomluvené návštěvy komplikují provoz

Ministerstvo zdravotnictví připouští také možnost sjednat smluvní pokutu za situaci, kdy se pacient bez omluvy nedostaví na objednané ošetření. Podmínkou je jeho předchozí výslovný a prokazatelný souhlas. Praktičtí lékaři ale podle Šonky neuzavírají s pacienty smlouvy, které by takové sankce řešily. „U praktických lékařů není zvykem sjednávat s pacientem smlouvu upravující nějakou sankci za nedodržení termínu či času návštěvy,“ uvádí.

Představitel ambulantních lékařů Jojko zdůrazňuje, že pacienti, kteří svou nepřítomnost neomluví, představují pro ambulance významný problém. Lékaři nedostanou zaplaceno za neuskutečněný výkon, náklady na provoz ordinace ale zůstávají.

Zároveň se prodlužují čekací doby pro další pacienty, kteří by mohli uvolněný termín využít. „Nelze se tedy divit, že poskytovatelé hledají cesty, jak na pacienty tlačit, aby přišli nebo se aspoň včas omluvili,“ říká Jojko. Ví, že pokuty nebo upozornění na jejich možné uplatnění patří mezi používané nástroje. Nemohou ale plně nahradit finanční ztrátu způsobenou výpadkem výkonu a jejich uplatnění má zákonné limity.

Zde by podle něj pomohlo, kdyby lékaři mohli hlásit neomluvené pacienty zdravotním pojišťovnám. Ty by je pak mohly pokutovat a část vybrané částky případně poskytnout ambulanci. Sám Jojko ale připouští, že za současného nastavení systému jde o obtížně uskutečnitelnou představu.

Za eRecepty se příplatky vybírat nemají

Metodika ministerstva se věnuje také elektronickým receptům. Lékař podle ní nesmí požadovat platbu za předání ani zaslání identifikátoru eReceptu, a to ani formou ročního paušálu či příspěvku na provoz informačního systému.

S tím zástupci obou lékařských stavů souhlasí. Elektronická preskripce nepředstavuje pro lékaře žádnou administrativní zátěž ve srovnání s vystavením papírového receptu, naopak. Finanční zátěž z toho plynoucí je zanedbatelná, shodují se. Provoz informačního systému je zase součástí režie ordinace, proto by případný výběr takového poplatku považovali za „bizarní“ a v rozporu se zákonem.

Mohli jste přehlédnout: Chřipka vás každou zimu položí na 2 týdny? Začněte se otužovat už na podzim