Nedostatek lékařů v regionech má kořeny už ve vzdělávání. Roli hraje dostupnost gymnázií, zkušenosti mediků z regionálních nemocnic i možnosti dalšího profesního růstu. Ukázala to data agentury NMS.
Proč se mladí lékaři soustřeďují ve velkých centrech a co by je mohlo přivést do menších měst? Právě na to se zaměřil výzkum agentury NMS pro Českou lékařskou komoru (ČLK). Zapojilo se do něj 1 378 mediků a mladých lékařů, kromě dotazníkového šetření proběhlo také 13 hloubkových rozhovorů.
Vedle obav z omezených možností profesního růstu a nedostatku informací o specializačním vzdělávání studie upozornila na další problém: Mladí lidé nemají ve všech regionech stejné podmínky pro cestu k medicíně. Většina studentů lékařských fakult přichází z gymnázií, jejich dostupnost se ale napříč Českem výrazně liší.
Autoři proto navrhují opatření, která mají pomoci rozšířit okruh budoucích lékařů z regionů, seznámit mediky s místním zdravotnictvím a zlepšit podmínky pro jejich další vzdělávání.
1. Více míst na gymnáziích v regionech
Většina studentů lékařských fakult přichází z gymnázií. Šance dostat se na ně se ale v jednotlivých částech Česka výrazně liší. Zatímco v některých okresech pokračuje na gymnáziu jen desetina žáků, v jiných je to kolem 40 %. Některé regiony tak mají až 2,5krát více gymnazistů než jiné.
To se může projevit i v počtu budoucích lékařů. Pokud má region méně studentů gymnázií, má také menší okruh mladých lidí, kteří mohou pokračovat na lékařskou fakultu a po studiích se vrátit domů.
Rozdíly přitom podle studie nelze vysvětlit pouze předpoklady žáků. Výsledky testování schopností na základní škole vysvětlují jen 11 % rozdílů mezi okresy v podílu žáků nastupujících na gymnázia.
Autoři proto navrhují posílit kapacity gymnázií v okresech, kde je míst na tomto typu škol nedostatek. Výsledky takového opatření se projeví až s odstupem let, může ale rozšířit okruh lidí, kteří mají šanci vystudovat medicínu a později pracovat ve svém regionu.
2. Ukázat medikům regiony už během studia
Samotný přístup ke studiu medicíny nestačí. Důležité je také to, kde studenti získávají první pracovní zkušenosti. Pokud stráví studium i začátek kariéry ve velkých centrech, postupně si tam vytvoří pracovní i osobní zázemí. Pozdější stěhování do menšího města pak pro ně může být obtížnější.
Že má smysl poznat regionální zdravotnictví už během studia, naznačují i výsledky průzkumu. Z lékařů, kteří absolvovali stáž v regionální nemocnici, hodnotilo 68 % její přínos pro připravenost na praxi pozitivně. Povinné stáže v regionálních nemocnicích by podpořilo 61 % dotázaných.
Pomoci by mohly krátkodobé stáže v regionálních nemocnicích i ambulancích. S jejich organizací mohou přispět také obce a kraje, například nabídkou dostupného ubytování, aby studenti nemuseli pobyt mimo místo studia financovat z vlastních prostředků.
Nabídnout pracovní místo nestačí
Zkušenost z regionu musí mít pokračování i po promoci. Mladí lékaři potřebují kvalitní školitele a možnost připravovat se na atestaci, aniž by kvůli tomu museli odejít do velkého centra.
Výzkum ukázal, že skutečné zapojení školitelů často neodpovídá tomu, co medici od specializačního vzdělávání očekávají. Ve čtvrtině případů se školitel nezapojuje vůbec. Problém se přitom netýká jen samotných absolventů. Důležité je, zda mají školitelé dostatek času a vhodné podmínky pro to, aby mladé kolegy vedli.
Autoři proto navrhují přesunout co největší část specializačního vzdělávání a přípravy na atestaci do regionů. Inspiraci nabízí například Norsko, kde se část specializační přípravy přesunula do odlehlých oblastí a lékaři se vzdělávali také společně napříč pracovišti. Po pěti letech tam stále působilo 65 % lékařů.
Důležitou roli hrají i podmínky pro běžný život. Mladým rodičům mohou pomoci flexibilní úvazky nebo dostupná péče o děti. Samotná nabídka zaměstnání totiž nemusí být dostatečným důvodem k přestěhování, pokud lékař či lékařka v regionu nenajde podmínky pro práci i rodinný život.
3. Dočasní lékaři pro pokrytí výpadků
Ani lepší vzdělávání a pracovní podmínky nezabrání všem personálním výpadkům. Autoři proto počítají také s dočasným zapojením lékařů, kteří mohou zastoupit kolegy například během rodičovské dovolené nebo při snížení úvazku.
Takové řešení má podle nich doplňovat stabilní týmy, nikoli nahrazovat snahu získat lékaře, kteří v regionu zůstanou dlouhodobě. Právě u krátkodobého působení mohou mít větší význam finanční pobídky. Lékaře může motivovat také možnost vrátit se po skončení angažmá do původního centra. Výzkum tak vedle dlouhodobých změn ve vzdělávání a pracovních podmínkách upozorňuje i na potřebu pružně reagovat na situace, kdy regionálním zdravotnickým zařízením dočasně chybějí lékaři.
Mohli jste přehlédnout: Jak vybrat správnou spisovou službu pro nemocnice
