Sliby o respektování dohod a spravedlivém rozdělení peněz vzaly za své, tvrdí zástupci malých a středních nemocnic. Aktuální podoba úhradové vyhlášky pro rok 2027 je totiž podle jejich propočtů připraví oproti původnímu návrhu o 3,8 miliardy korun. Oproti tomu fakultní nemocnice, které v dohodovacím řízení zablokovaly dohodu s plátci, si polepší. Zástupci regionální péče proto poslali ministru zdravotnictví otevřený dopis, v němž varují před ohrožením dostupnosti péče v krajích.

„Konečná podoba úhradové vyhlášky pro rok 2027 vyvolává u regionálních nemocnic vážné obavy o jejich schopnost zajistit dostupnou a kvalitní zdravotní péči. Vedení Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) se proto obrací na ministra zdravotnictví s otevřeným dopisem. Upozorňuje v něm, že po připomínkovém řízení byla vyhláška upravena tak, že podle propočtů AČMN klesnou očekávané příjmy regionálních nemocnic přibližně o 3,8 miliardy korun oproti parametrům vyplývajícím z dosažené parciální dohody,“ sdělil Zdravotnickému deníku předseda AČMN Michal Čarvaš.

Připomeňme, že AČMN se spolu s Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb s plátci péče v dohodovacím řízení v podstatě domluvila. Dohodu ovšem zablokovaly velké nemocnice sdružené v Asociace nemocnic ČR. Právě ty ovšem podoba úhradové vyhlášky vzešlá z dohodovacího řízení zvýhodňuje.

Celkově současný návrh navyšuje úhrady v segmentu akutní lůžkové péče o celkem 196 milionů. A to bez centrové léčby, která sama narostla oproti dřívější verzi o 134 milionů. Fakultní nemocnice si přitom mají polepšit o necelé procento a dostat tak meziroční nárůst o téměř 2,5 %. Oproti tomu regionální nemocnice jdou proti původnímu návrhu vyhlášky o 1,5 % dolů. Fakultní nemocnice si tak polepší jak na úkor ambulantních segmentů (kterým vyhláška vyhrazuje méně peněz než v původním návrhu), tak i v rámci vlastního segmentu ponížením úhrad menším nemocnicím.

Nenaplněná očekávání

AČMN v dopise ocenila opakovaná veřejná vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) o významu dohodovacího řízení a respektování dohod s tím, že segmenty, které se nedohodnou, nemohou očekávat, že bude jejich požadavkům jednostranně vyhověno.

„Právě tento přístup vytvářel předpoklad pro transparentní a předvídatelné nastavení financování zdravotnictví a motivoval účastníky k hledání kompromisů. Návrh úhradové vyhlášky předložený do meziresortního připomínkového řízení navíc vzbuzoval naději, že po mnoha letech dojde alespoň k částečnému narovnání dlouhodobých rozdílů ve financování akutní lůžkové péče mezi regionálními nemocnicemi a fakultními nemocnicemi,“ píše AČMN v dopise.

Zaplevelení účelovými konstantami

Jenže výsledná podoba vyhlášky vyznívá pro menší nemocnice jinak. Celkově tak mají proti původní dohodě přijít o zmíněných 3,8 miliardy.

„Současně dochází ke zvýhodnění pouze několika nemocnic s centry vysoce specializované péče prostřednictvím navýšení nákladových modifikátorů, zvýšení základních sazeb v segmentu paušální úhrady, vyšších úhrad urgentních příjmů, výhodnějšího nastavení minimálních úhrad za totální endoprotézy či pozitivního zohlednění centralizace péče. Výsledkem je situace, kdy regionální nemocnice, které dosáhly dohody v rámci dohodovacího řízení, jsou fakticky znevýhodněné. Zatímco segment, který se k dohodě nepřipojil, získává dodatečné finanční zvýhodnění. Takový postup považujeme za rozporný s principy, které ministerstvo zdravotnictví opakovaně deklarovalo,“ konstatuje dopis.

Čarvaš k tomu doplňuje ještě další výtku. „Nelíbí se nám, jak byl původní návrh zaplevelen různými nákladovými modifikátory a koeficienty centralizace. Ty účelově přesunuly prostředky od regionálních nemocnic do centrových, fakultních, které mají šest center vysoce specializované péče a onkocentrum. Z našeho pohledu tak nebyla dodržená dohoda o překlopení a nezasahování do dohod. Dochází k netransparentnímu zaplevelení CZ DRG systému účelovými konstantami, které směřují na zájmy a příjmy konkrétních fakultních nemocnic,“ sdělil Zdravotnickému deníku.

Na vyšší mzdy nebude

Signatáři otevřeného dopisu navíc připomínají, že regionální nemocnice dnes čelí rostoucím problémům s personálním zabezpečením. Zaměstnancům totiž mohou nabídnout podstatně menší odměny než velká zařízení. A současná podoba vyhlášky tento stav konzervuje.

„I dnes je těžké konkurovat nejen fakultním a velkým krajským nemocnicím, ale už i poskytovatelům sociálních služeb. Po letošním žádném nebo minimálním navyšování odměňování z důvodu nedostatku finančních prostředků jsou očekávání zaměstnanců na růst mezd a platů i s ohledem na růst cen a životních nákladů vysoká. Navíc se obáváme, že rozložení vyššího nárůstu úhrad pro regionální nemocnice do dvou let, tedy i pro rok 2028, lze jen stěží očekávat s ohledem na nulový růst úhrad za státní pojištěnce a na ostatní mandatorní výdaje systému,“ stojí v dopise.

Problém i v následné péči

To samé se podle dopisu týká i segmentu následné lůžkové péče. Jeho podfinancování přitom potvrdila nejen čísla AČMN, ale také Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Podle něj dnes mají tato zařízení podseknuté úhrady za ošetřovací den o zhruba 500 korun. Růst úhrad o 2 až 3,5 % tak podle asociace zůstává moc nízký na to, aby zvládl dofinancovat rozdíl a při 80 % osobních nákladů přidat zaměstnancům adekvátní částku do mezd a platů.

„Máme za to, že takové nastavení bude mít v budoucnu závažné důsledky pro dostupnost zdravotní péče v regionech. Regionální nemocnice nebudou disponovat dostatečnými prostředky, aby mohly reagovat na oprávněné požadavky zdravotníků na růst mezd a platů, stabilizovat personál a zajistit dlouhodobou udržitelnost poskytované péče,“ varuje AČMN.

Ta proto chce vysvětlení, proč na výslednou podobu vyhlášky doplatily regionální nemocnice, zatímco fakultní na ní vydělaly, z jakého důvodu ministerstvo nerespektovalo parciální dohodu, na základě jakých podkladů a dat k úpravám došlo, jak se konečné znění vyhlášky slučuje s deklarovaným principem respektování dohod a nezvýhodňování segmentů bez dohody a jak chce ministerstvo řešit prohlubování rozdílů ve financování a odměňování mezi regionálními a fakultními nemocnicemi.

„Konečná podoba úhradové vyhlášky pro rok 2027 představuje pro regionální nemocnice, navzdory navýšení úhrad, které přináší, zklamání. Vyvolává vážné obavy o jejich schopnost zajistit dostupnou a kvalitní zdravotní péči v jednotlivých krajích ČR. A je v rozporu s vyjádřeními předsedy vlády ČR Ing. Andreje Babiše o prioritizaci zdravotnictví,“ uzavírá otevřený dopis.