Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích výzkumu Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než 10 tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
Střevo a jeho mikroorganismy mohou ovlivnit centrální nervovou soustavu a chování svého hostitele. „Víme, že mikrobiom komunikuje s mozkem prostřednictvím celé řady molekul. Zajímalo nás, zda změny střevních bakterií, které pozorujeme u pacientů s anorexií, mohou samy přispívat k rozvoji některých příznaků onemocnění,“ uvedla vedoucí autorka studie Radka Roubalová.
Co způsobují mikrobiomy?
Do střev laboratorních myší přenesli vědci střevní mikroorganismy od zdravých dobrovolnic, pacientek s akutní mentální anorexií a chronickou formou tohoto onemocnění. „Zajímavé bylo, že mikrobiomy od pacientek v různých fázích onemocnění vedly k odlišným projevům. Mikrobiom od pacientek s akutní anorexií souvisel především se sníženým příjmem potravy, zatímco mikrobiom od chronických pacientek byl spojen se zvýšenou pohybovou aktivitou,“ doplnila spoluautorka studie Petra Procházková.
Nadměrná potřeba pohybu patří mezi časté projevy anorexie a může komplikovat léčbu i návrat k normální tělesné hmotnosti. Podle autorek je důležité, že rozdíly mezi akutní a chronickou formou anorexie se neprojevují pouze v psychickém stavu pacientů, ale také ve složení jejich střevního mikrobiomu.
Střevní bakterie zřejmě nejsou spouštěčem
Přestože transplantované mikrobiomy měnily chování myší, vznik anorexie jako takové významně neovlivnily. Střevní bakterie tak pravděpodobně nejsou hlavním spouštěčem onemocnění. Ke změnám dochází podle Roubalové spíše až v jeho průběhu v důsledku narušeného příjmu potravy.
Výzkumníci sledovali také látky, které propojují střevo a mozek. Například hladina kyseliny gama-aminomáselné (GABA), kterou produkují i střevní bakterie, u myší s rozvinutým anorektickým chováním výrazně klesala. Autorky se domnívají, že podobné metabolické změny mohou být jedním z mechanismů, který propojuje střevní mikrobiom s regulací chuti k jídlu a fungováním mozku.
Součástí léčby by proto podle vědkyň měla být také cílená obnova zdravého střevního mikrobiomu. „Obnovení tělesné hmotnosti nemusí automaticky znamenat návrat všech biologických funkcí do normálu. Naše výsledky naznačují, že pro plné zotavení je důležité také obnovení zdravého mikrobiomu,“ doplnila Procházková.
Mentální anorexie je častější u bohatších
Mezi poruchy příjmu potravy patří odmítání jídla čili mentální anorexie, přejídání neboli bulimie a další onemocnění. Mentální anorexie se týká asi 1,5 % dívek, je častější ve středních a vyšších sociálních vrstvách. Bulimie je častější u studentek středních a vysokých škol, jedná se o čtyři až 15 % dívek.
Asi 12 % léčených byli loni muži a přes 43 % nemocných bylo mladších 18 let. Desetina nemocných s poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, nemoci podlehne.
