Německý farmaceutický sektor očekává, že mu v letošním roce klesnou tržby i zisky. V roce příštím by sice mělo dojít k oživení, které ovšem bude znamenat spíše jen návrat klíčových ukazatelů na úroveň roku 2025. Příčinou jsou prakticky neustálé dohady kolem dovozních cel, jimiž chce americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa donutit Německo ke změně jeho cenové politiky v oblasti léků na předpis. „Obchodně-politické spory se Spojenými státy mají jasný dopad,“ uvádí ve své zprávě Německá asociace farmaceutických společností (VFA). Kvůli hrozbě cel upouštějí některé farmaceutické firmy od investičních plánů v Německu.

Německý farmaceutický průmysl očekává v letošním roce citelné ztráty v důsledku sporů s americkou administrativou o clech na dovoz léků do Spojených států ze zemí Evropské unie. Jelikož Německo patří k velkým farmaceutickým trhům i výrobcům léků, rizika plynoucí z obchodně-politických sporů s USA jsou pro něho velká.

Podle aktuální prognózy VFA se spory se Spojenými státy projeví poklesem tržeb německých výrobců léků i poklesem jejich produkce. Tržby se mají letos reálně propadnout o 1,8 %, objem produkce léků německými farmaceutickými společnostmi potom o 2,2 %. „Obchodně-politické spory se Spojenými státy mají jasný dopad,“ konstatuje Německá asociace farmaceutických společností.

Loňský efekt předzásobení

Negativní dopad se podle asociace dá očekávat také na zaměstnanost v německém farmaceutickém sektoru. Růst počtu pracovních míst se totiž zastavil a s největší pravděpodobností bude v letošním a možná i příštím roce stagnovat. Německý farmaceutický sektor zaměstnává kolem 130 tisíc lidí.

Asociace ale zároveň upozorňuje, že letošní čísla německého farmaceutického sektoru zřejmě mírně zkreslil vývoj v roce 2025. Mohl se totiž projevit takzvaný pull-forward efekt. Američtí dovozci se totiž loni do jisté míry předzásobili léky z Evropy, a to včetně léků z Německa, jelikož Trump po svém nástupu do úřadu začal takřka okamžitě opakovaně hrozit dovozními cly na léky.

Tržby i produkce německých výrobců léků tak v roce 2025 prudce vzrostly. „Po objemech vývozu a výroby, které byly urychleny v loňském roce, dojde v roce 2026 pravděpodobně opačnému pohybu,“ předpokládá VFA.

Zároveň ale upozorňuje, že vedle obchodněpolitických sporů s USA se na farmaceutickém sektoru negativně projeví také soustavný tlak německých politiků na snižování výdajů ve zdravotnictví. Ten se totiž dotkne i výdajů na léky na recept.

Německá vláda podpoří farmaceutické investice

Ve snaze udržet stabilní výši odvodů na zákonné zdravotní pojištění už německá vláda farmaceutickým společnostem nařídila, aby u patentově chráněných léků poskytovaly zdravotním pojišťovnám více než dvojnásobné slevy než v minulosti. Tento krok vyvolal ve farmaceutickém sektoru prudkou reakci. Projevuje tím, že výrobci léků postupně přehodnocují své investiční plány právě pro Německo.

„Vyšší slevy poskytované farmaceutickými společnostmi, které začnou platit od roku 2027, budou pro výrobce léků představovat značnou zátěž,“ píše dále asociace. Podle jejích odhadů by celkové výdaje na investice a výzkum mohly být do roku 2030 nižší o více než 4 miliardy eur (přibližně 100 miliard korun), než kolik by činily bez těchto opatření. Pro rok 2027 asociace předpovídá v Německu pokles investic ve farmaceutickém odvětví o 1,8 %.

Německá spolková vláda však už plánuje zmírnit zátěž domácího farmaceutického průmyslu, která ze zdvojnásobení povinných slev mimo jiné vyplývá. Chce tak učinit prostřednictvím plánované výjimky vázané na investice, výrobu a klinický výzkum v Německu. To by mělo částečně kompenzovat i letošní ztráty, které farmaceutický sektor utrpěl a ještě utrpí kvůli obchodním sporům s USA.