Manosféru (z anglického slova „man“ – muž), kterou tvoří internetová fóra a komunity propagující maskulinismus a misogynii, by měly úřady vnímat jako problém veřejného zdraví srovnatelný například s kouřením či obezitou. Text o tom v pátek zveřejnil britský odborný časopis The Lancet. Experti v něm upozorňují na negativní dopady tohoto hnutí, od dalekosáhlých problémů s duševním zdravím po násilí na ženách. Zdůrazňují také, že přispívá k stigmatizaci vyhledávání pomoci u chlapců a mužů.
Autoři ve studii uvádějí, že boj proti manosféře a on-line misogynii vyžaduje koordinovanou reakci. Zapojit by se do ní měly vláda, školy, zdravotnické služby i komunitní organizace.
Velmi výnosné odvětví
Influenceři jako Andrew Tate nebo Clavicular šíří myšlenky tohoto hnutí, které v posledních letech nabývá na síle, a to prostřednictvím nepřátelských a někdy až násilných projevů vůči ženám.
„To, že manosféru přehodnotíme jako otázku veřejného zdraví (…), umožní uplatnit řadu dalších opatření,“ uvedla podle stanice BBC profesorka Sarah Hawkesová, spoluautorka zprávy. Takový přístup umožňuje zaměřit se na hlubší příčiny a zajistit, aby vládní agentury spolupracovaly, od ekonomiky přes zdravotnictví až po vzdělávání, podobně jako v boji proti kouření, dodala Hawkesová.
Manosféra je podle odborníků velmi výnosné odvětví. Influenceři totiž nabádají své sledující, aby investovali do finančních produktů nebo drahých, neregulovaných doplňků.
Musíme chlapcům nabídnout něco lepšího
Autoři doporučují zaměřit regulaci především na platformy a posílit moderaci škodlivého obsahu, místo aby se odpovědnost přenášela na uživatele. Zároveň varují před vykreslováním mužskosti jako něčeho ze své podstaty toxického.
Odborníci dále zdůrazňují izolaci a rostoucí odklon chlapců a mladých mužů od vzdělávání. A poukazují na nutnost v této oblasti zasáhnout. „Jejich potřeby jsou skutečné a řešení, které by se spokojilo s odstraněním manosféry, aniž by místo ní nabídlo něco věrohodného, selže. Musíme chlapcům nabídnout něco lepšího,“ zdůraznila Hawkesová.
Krize maskulinity
S ofenzivou amerického prezidenta Donalda Trumpa proti politice rozmanitosti a inkluze, kterou v několika zemích vítají politici krajní pravice, získává na síle rétorika zaměřená proti aktivistickým hnutím volajícím po rovnosti ve společnosti. Loni v lednu zakladatel a generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg vyzval k návratu k „mužské energii“.
Zatímco někteří feminističtí výzkumníci dlouhodobě varují před konzervativním odporem vůči pokroku v oblasti ženských práv, odborníci oslovení agenturou AFP už loni upozornili na krizi maskulinity. Někteří muži se v reakci na vzestup feminismu začali cítit odcizení. Útočiště našli na radikálních internetových fórech a kanálech YouTube. Tyto prostory však často obsahují i velmi toxické diskuse o misogynii a sexismu.
