Česká lékárnická komora (ČLnK) varuje před rostoucí zranitelností tuzemského lékárenství v éře digitálních technologií. Na svém sobotním sjezdu proto delegáti schválili požadavek, aby vládní kabinet vytvořil jasný krizový plán pro případ opakovaných výpadků elektřiny či internetu.

Lékárenský sektor prošel – ostatně jako celé zdravotnictví – v posledních letech obrovskou vlnou digitalizace a modernizace. Tato závislost na moderních technologiích se však v krizových chvílích může obrátit proti pacientům i samotným lékárníkům. Tuto obavu komora reflektovala v usnesení ze svého sobotního sjezdu.

Vyzvala v něm vládu, aby „s ohledem na geopolitickou situaci přednostně připravila a zveřejnila krizový plán a pravidla pro výdej léků a zajištění jejich následné úhrady v případě dlouhodobých nebo často opakovaných výpadků sítě, připojení k internetu nebo nedostupnosti elektrické energie“.

Geopolitická situace se zhoršuje

Prezident lékárnické komory Aleš Krebs následně Zdravotnickému deníku přiblížil pozadí apelu na vládu. Při výpadku proudu a internetu se lékárny podle něj ocitají v neřešitelné situaci. Nemají totiž přístup do centrálních evidencí ani k ověření ochranných limitů nezbytných pro správný výpočet doplatků a následné proplacení péče od zdravotních pojišťoven.

Mohlo by vás zajímat

„Krizový plán by měl splňovat to, aby všechny věci související zejména s výdejem léčiv, jako jsou ceny a úhrady, šlo udělat v nějakém off-line režimu. Lékárny jsou dnes už extrémně elektronizované – velká část komunikace s různými uložišti a databázemi probíhá on-line. A v okamžiku, kdy vypadne elektřina a přestane fungovat internet, vzniká problém s výdejem léků i jejich objednáváním,“ popsal Krebs.

Podle něj je nutné, aby fungoval nějaký režim, který stanoví jasná pravidla a postupy pro případ krizové situace, jako je například výpadek elektrické energie. „To zde v podstatě není. Lékárny přitom patří mezi kritickou infrastrukturu. Změna může spočívat například v nějakém zjednodušení doplatků,“ dodal.

Připomněl přitom, že podobné potíže se neřeší pouze teoreticky. Reálně se objevují v krizových momentech, jako byly například ničivé povodně v Jeseníku v září 2024. Tehdy museli zástupci komory složitě koordinovat s ministerstvem zdravotnictví samotné objednávky léků, jejich distribuci do zasažených oblastí i následné administrativní předepsání a vyúčtování.

„Měl by existovat nouzový režim pro krizové situace. Vidíme, jak se zhoršuje geopolitická situace, rostou také hackerské útoky na kritickou infrastrukturu. Jsem přesvědčený, že bychom měli být připravení,“ zdůraznil prezident komory. A dodal, že se aktuální téma obvykle podceňuje, dokud nenastane akutní problém.

Ne zásilkovému výdeji

Zatímco výzva směřující k vládnímu krizovému plánu reaguje na technická a bezpečnostní rizika, neméně žhavým tématem sjezdu byla podoba farmaceutické péče. Zásadním bodem jednání se stal záměr ministerstva zdravotnictví povolit zásilkový výdej léků vázaných na lékařský předpis.

„Delegáti vyjádřili zásadní nesouhlas se současným návrhem ministerstva zdravotnictví na zavedení zásilkového výdeje léků na předpis,“ tlumočila postoj komory její mluvčí Veronika Orendášová. Lékárníci důrazně varují před absencí osobní kontroly při výdeji, což považují za riziko pro pacienty. Místo místo doručování léků do výdejních boxů navrhli zavedení donáškové služby.

Lékárníci na sobotním sjezdu diskutovali a usnesli se i na celé řadě dalších klíčových témat. Mezi priority komory pro nadcházející období patří vedle zajištění dostupnosti léčiv a spravedlivé odměny za péči také prosazování očkování přímo v lékárnách, podpora lékáren v odlehlých a nedostupných oblastech či postupné snižování administrativní zátěže farmaceutů.