Svět čelí dvěma závažným výzvám v oblasti veřejného zdraví. Zatímco Kongo decimuje ebola, v Evropě se šíří dosud nevídaným tempem západonilský virus. Na úterním zasedání Výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) to uvedla ředitelka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Pamela Rendi-Wagnerová. Přestože globální situace vzbuzuje obavy, šéfka agentury evropskou veřejnost ujistila, že riziko zanesení eboly do EU je velmi nízké.
Situace v Demokratické republice Kongo a okolních státech je podle ředitelky ECDC nadále mimořádně vážná a vyžaduje silnou, kontinuální reakci přímo na místě. Nemoc se rozšířila už do osmi provincií a počty případů strmě rostou. Celkově bylo v zemi hlášeno 10 920 případů včetně 5 323 úmrtí.
Nákaza se navíc objevila i v sousedních státech, přičemž v Ugandě bylo hlášeno 20 případů a dva mrtví, než Světová zdravotnická organizace koncem srpna vyhlásila konec tamní epidemie. Nové případy byly nedávno zavlečeny také do Keni a Nigérie, kde se nakazili především rodinní příslušníci nemocných a zdravotničtí pracovníci.
Epidemie se liší od přechozích
Rendi-Wagnerová upozornila, že aktuální epidemie se zásadně liší od těch předchozích, které region pamatuje. Nejenže probíhá v oblastech poznamenaných silnou nestabilitou a ozbrojeným konfliktem, což značně ztěžuje implementaci opatření, ale způsobuje ji také odlišný kmen – virus Bundibugyo.
Mohlo by vás zajímat
Pro něj stále neexistuje licencovaná vakcína ani specifická léčba. Vzhledem k přetrvávajícím problémům v oblasti sledování, diagnostiky a dohledávání kontaktů navíc panuje kolem přesných čísel a geografického šíření stále mnoho nejistot.
Přesto Evropanům bezprostřední nebezpečí nehrozí a ECDC vyhodnocuje riziko pro země EU jako velmi nízké. K tomu ředitelka agentury podotkla: „Pokud jde o EU a Evropu, ECDC nadále hodnotí – a to je důležité zdůraznit – riziko eboly pro země EU jako velmi nízké. Proč? Ze dvou důvodů. První spočívá v tom, jak se tento virus přenáší. Nejedná se o snadno přenosný respirační virus, tohle není covid. Druhým důvodem je pravděpodobnost sekundárního přenosu v rámci EU, která zůstává velmi nízká za předpokladu, že členské státy zajistí včasnou detekci a izolaci.“
Modely ECDC ukazují, že vícenásobné zavlečení viru do EU je nepravděpodobné, i když ojedinělé importované případy nelze nikdy zcela vyloučit. Agentura proto od samého začátku krize jednala velmi rychle a její strategie stojí na třech pilířích: zajištění bdělosti a připravenosti v členských státech, podpoře výstupních kontrol na mezinárodních letištích v zasažených zemích a přímé pomoci na zdrojových místech prostřednictvím nasazení expertů z EU Health Task Force.
Západonilský virus se zdá být k nezastavení
Zatímco ebola zůstává hrozbou především za hranicemi Evropy, západonilský virus se na evropském kontinentu pevně usadil. Letošní rok se stal dokonce rekordním z hlediska počtu případů i geografického rozšíření.
Ředitelka ECDC k této znepokojivé situaci uvedla: „Západonilská horečka je v Evropě endemickým onemocněním. Západonilský virus se v Evropě usídlil, přenáší se tu lokálně a je tady, aby tu zůstal,“ prohlásila Rendi-Wagnerová.
Hlavními hnacími motory tohoto šíření jsou měnící se faktory prostředí, jako jsou teploty, srážky a vlhkost, které přímo ovlivňují populace komárů a jejich schopnost virus přenášet. ECDC eviduje napříč Evropskou unií už 2 029 případů a 148 úmrtí, přičemž nejvíce zasaženými zeměmi jsou Itálie, Řecko a Rumunsko. Protože trend za posledních pět let stoupá, lze v následujících týdnech očekávat hlášení dalších případů.
Ochranná vakcína zatím ve vývoji
V navazující debatě europoslanci otevřeli řadu podstatných otázek týkajících se připravenosti unijních států, ochrany darované krevní plazmy či vývoje nových vakcín. V reakci na dotazy ohledně očkování proti ebole Rendi-Wagnerová potvrdila, že vývoj postupuje dopředu.
„Probíhá několik vakcinačních studií. Dva nejslibnější kandidáty představuje mRNA vakcína od společnosti Moderna a oxfordská vakcína. Obě tyto slibné látky právě dokončily bezpečnostní fázi klinických testů a nyní vstupují do druhé a třetí fáze klinických testů. Harmonogram jako takový však závisí na regulátorech, kteří musí nakonec rozhodnout o schválení jedné z těchto vakcín,“ uvedla.
Kdy se budou moci ohrožení lidé proti ebole očkovat, je tak zatím nejasné. „V následujících týdnech to nebude. Ale doufejme, že to bude brzy,“ dodala ředitelka Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
