Vývoj a výroba vakcín proti covidu byly nesmírně drahé – přesto se podle celé řady analýz vyplatily. Původní expertní odhady tvrdily, že hned v prvním roce byl jejich globální přínos až 38 bilionů dolarů. Na začátku listopadu 2026 ale nový výzkum uvedl téměř dvakrát vyšší částku, možná až 64,3 bilionů dolarů.

Přínosy očkování už během prvního roku, co bylo dostupné, převýšily podle nových čísel vynaložené náklady nejméně osmsetkrát. „Výzkum dokládá obrovské zdravotní a finanční přínosy vakcín proti covidu v porovnání s náklady vynaloženými na jejich vývoj a distribuci,“ komentovala výsledky jedna z autorek studie, epidemioložka Hallie Benjaminová z London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Jak na to přišli?

Výše uvedené údaje jsou jen částí pravdy. Ve skutečnosti jsou totiž výsledky poněkud složitější. Ale než se k tomu dostaneme, je nutné popsat, jak vědci k těmto číslům dospěli.

Analyzovali data za dobu od 8. prosince 2020 do stejného dne o rok později, tedy výsledky za 365 dní od dne, kdy se začalo proti covidu očkovat. Základem jejich práce byl starší epidemiologický model, který odhadoval dopady očkování ve 173 zemích celého světa.

Mohlo by vás zajímat

Porovnávali přitom dva scénáře: tím prvním byla realita, tedy opravdový průběh pandemie, při níž se nasadilo očkování. Ve druhém se vakcína neobjevila, takže se neočkovalo, nicméně všechny ostatní parametry pandemie zůstaly stejné. A to včetně protiepidemických opatření, chování lidí a příchodu nových variant viru.

A právě rozdíl mezi těmito dvěma scénáři umožnil epidemiologům odhadnout, kolika nákazám, hospitalizacím a úmrtím dokázalo očkování zabránit. Nakonec už jen převedli tyto přínosy na dolary a srovnali je s náklady na vývoj, výrobu a také distribuci vakcín.

Tento přístup, kdy se srovnávají dva světy, jeden reálný a druhý nereálný, se označuje jako kontrafaktuál a používá se například v klimatologii nebo politologii. Existuje dokonce i celé odvětví takzvané kontrafaktuální historie, které si klade otázku “co by, kdyby”.

364 milionů let života v plném zdraví

Ukázalo se, že očkování zabránilo v prvním roce 1,5 miliardě infekcí virem a 51,5 milionům hospitalizací. A to znamená, že vakcíny darovaly lidem 364 milionů let života v plném zdraví – jedná se o součet let života, které by lidé podle modelu jinak ztratili v důsledku předčasných úmrtí, kdyby očkování neproběhlo.

Celkové náklady na vývoj, výrobu a distribuci vakcín autoři odhadli na 79,4 miliardy amerických dolarů. Nejvíce stála samotná výroba. S finančním přínosem to je složitější, ten totiž autoři popsali rovnou několika způsoby.

Jen ve zdravotní péči a produktivitě se ušetřilo 786 miliard dolarů, tedy desetinásobek nákladů na výrobu. To je částka, ve které jsou ukryté úspory zdravotnických systémů díky menšímu počtu hospitalizací a omezení ztráty produktivity, protože lidé méně často chyběli v zaměstnání.

Návratnost 809 dolarů na každý jeden investovaný dolar

Jenže ani to není všechno. Vědci totiž počítali i další zisky, které z vakcín lidstvu vyplynuly.

Vůbec nejvíce se očkování vyplatilo v takzvané analýze nákladů a přínosů, která zahrnuje ekonomický ukazatel lidského života. To znamená celou produktivitu lidí, kteří by jinak při pandemii zemřeli nebo by dožili s vážnými zdravotními problémy. A právě v tomto hodnocení vyšla částka 64,3 bilionu dolarů. Při srovnání s náklady na vývoj a distribuci ve výši 79,4 miliard to znamená, že návratnost vakcíny činila přibližně 809 dolarů na každý jeden investovaný dolar.

Poslední metoda, kterou vědci přínosy hodnotili, byla analýza oceňující zdravotní přínosy prostřednictvím získaných let života navíc. V ní byla celková hodnota přínosů 6,43 bilionu dolarů, což představuje návratnost necelých 60 dolarů na každý investovaný dolar.

Ať už se použije jakákoliv z metod, vždy vychází, že očkování proti covidu nejen zachránilo obrovské množství životů, ale také národům světa ušetřilo v dlouhodobém horizontu fascinující množství peněz.

Více profitovaly bohatší země

Studie ukázala také několik dalších faktů. Z vakcín například jednoznačně více profitovaly bohatší země. Země s vysokými příjmy k nim totiž měly přístup dříve a dosahovaly vyšší proočkovanosti. Mohly tak i rychleji očkovat nejrizikovější skupiny obyvatel.

Za zmínku stojí i fakt, že sami autoři studie publikované na webu PLOS Medicine považují své výsledky spíše za konzervativní odhad. Nezahrnovali do nich totiž například ekonomické výhody spojené s uvolněním protiepidemických opatření, které očkování umožnilo.