Pacienti po náročných operacích slinivky břišní mají v nemocnicích bez statutu specializovaného centra vyšší riziko úmrtí. Častěji se u nich také objevují chirurgické komplikace a v nemocnici zůstávají v průměru o více než pět dní déle. Vyplývá to z analýzy Kanceláře zdravotního pojištění, která porovnala výsledky operací v českých nemocnicích za roky 2022 až 2024. Přestože se většina těchto výkonů už soustředí do specializovaných center, výrazné rozdíly v kvalitě péče přetrvávají i mezi samotnými centry.

Rozdíl mezi specializovanými centry a ostatními nemocnicemi ukazují především údaje o úmrtnosti do 90 dnů po operaci slinivky. Zatímco ve specializovaných centrech dosahovala standardizovaná úmrtnost 6,25 procenta, na ostatních pracovištích činila 8,44 procenta. Riziko úmrtí do 90 dnů po operaci tak bylo mimo specializovaná centra přibližně o třetinu vyšší.

Jde o takzvanou standardizovanou úmrtnost, která při porovnávání nemocnic zohledňuje vybrané rozdíly mezi pacienty, například jejich věk, pohlaví a v případě nádorových onemocnění také stadium nádoru. Ukazatel zahrnuje úmrtí z jakékoli příčiny do 90 dnů po operaci.

Analýza Kanceláře zdravotního pojištění vychází z administrativních dat všech českých zdravotních pojišťoven a Národního onkologického registru. Zahrnuje plánované operace, při nichž chirurgové odstraňují část slinivky nebo celý orgán, a to nejen kvůli zhoubným nádorům.

Mohlo by vás zajímat

Mimo centra zůstávají v nemocnici daleko déle

Rozdíly se neomezují pouze na úmrtnost. Chirurgické komplikace byly zjištěny u 35,05 procenta případů ve specializovaných centrech, zatímco v ostatních nemocnicích u 41,26 procenta. Také další zdravotní komplikace, například závažné infekce či dechové obtíže, byly mimo centra častější.

Výrazný rozdíl se projevil rovněž v délce hospitalizace. Pacienti specializovaných center strávili v nemocnici průměrně 19,77 dne, zatímco na ostatních pracovištích 25,18 dne. V nemocnicích, které provádějí méně než pět těchto operací ročně, dosahovala průměrná hospitalizace dokonce 31,1 dne.

Výsledky tak podporují dlouhodobou snahu soustředit nejnáročnější operace slinivky do nemocnic s dostatečnými zkušenostmi a odpovídajícím zázemím.

Ani statut centra není automatickou zárukou

Pozitivní zprávou je, že ve sledovaném období už specializovaná centra provedla 82 procent hodnocených operací. V roce 2024 navíc celorepubliková úmrtnost do 90 dnů po zákroku významně poklesla.

Referenční celorepubliková devadesátidenní úmrtnost za sledované období dosahovala 6,64 procenta. Některá pracoviště tuto hodnotu významně překračovala, což je zvláště znepokojivé, pokud se tak děje i v některých specializovaných centrech. Jejich výsledky by proto měly projít podrobnějším hodnocením, které zohlední také náročnost prováděných operací.

Proč se nechtějí vzdát prestižních operací?

Na problém dlouhodobě upozorňuje také Martin Oliverius z Chirurgické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podle něj se některá chirurgická pracoviště obtížně vzdávají složitých operací, přestože je provádějí jen v malém počtu.

„Je to nepochybně jeden z nejsložitějších chirurgických výkonů a dlouhodobě je to vnímáno jako trofejní operace. Bohužel tady přetrvával takový rakouský model, kdy základním principem bylo: My si to chceme udělat,“ uvedl profesor Oliverius během diskuse na sympoziu AGEL Civilizační onemocnění – priorita medicíny 21. století.

K tématu

Rozhodující přitom podle něj nejsou pouze schopnosti operatéra, ale také dostupnost dalších specialistů, kteří dokážou bezprostředně řešit závažné pooperační komplikace. „Nejde jenom o nějaké zlaté ruce, ale o celý tým, který je schopný se o pacienty postarat. Aby tam byl například 24 hodin dostupný intervenční radiolog, když se u pacienta vyskytnou komplikace, a aby na ně dokázali rychle zareagovat,“ vysvětlil Oliverius.

Ministerstvo chce operace soustředit do center

Ministerstvo zdravotnictví vydalo letos metodický pokyn, který směřuje k dalšímu soustředění plánovaných operací slinivky a jater do center vysoce specializované péče. Cílem je omezit provádění těchto náročných výkonů na pracovištích, která nemají potřebné zkušenosti nebo zázemí.

Samotné přesuny operací do center musí ale doplnit také pravidelné vyhodnocování výsledků jednotlivých pracovišť a zjišťování příčin rozdílů v úmrtnosti a komplikacích. Právě systematické sledování kvality péče napomůže dále snižovat riziko úmrtí pacientů po jedné z nejnáročnějších operací břišní chirurgie.