Ilustrační foto: PxHere

Největší německá lékařská asociace představila návrh nemocniční reformy

Největší německá asociace Marburger Bund sdružující lékaře a pracovníky ve zdravotnictví představila návrh nemocniční reformy. Konkretizovala tak svůj dokument Budoucnost nemocniční péče z lékařského hlediska, který publikovala v září 2020. Mají vzniknout tři úrovně nemocnic, které by si nekonkurovaly ale v péči se doplňovaly.

Asociace Marburger Bund je přesvědčena, že ideální model nemocniční péče stojí na třech úrovních. Ty by se členily na regionální, nadregionální a „maximální“ poskytovatele zdravotní péče, kam by se řadily i fakultní, respektive univerzitní nemocnice. O konturách reformy nemocniční péče s odkazem na dokumenty Marbuger Bund informoval deník Deutsches Ärzteblatt.

Každá úroveň péče je v modelu Marburger Bund spojena s určitými minimálními požadavky. Nemocnice, které by poskytovaly regionální péči, tedy velmi zhruba na úrovni našich okresních nemocnic, by podle MB měly mít minimálně jedno odborné oddělení pro interní lékařství, jedno pro chirurgii, a v případě potřeby i oddělení gynekologie a dětského lékařství.

Nemocnice dostupná do 20 minut

Regionální nemocnice by měly splňovat kritéria pro nouzovou úroveň 1, stanovená Spolkovým smíšeným výborem (G-BA – Gemeinsames Bundesauschus). To by znamenalo, že každé oddělení takové nemocnice by mělo mít nejméně tři specialisty. Každá regionální nemocnice by také měla strukturovaně spolupracovat s blízkými nadregionálními nebo maximálními poskytovateli péče prostřednictvím smlouvy o spolupráci. 90 procent obyvatel by se mělo dostat k regionálním poskytovatelům nemocniční péče do 20 minut.

Nadregionální poskytovatelé nemocniční péče by podle koncepce Marburger Bund měli mít minimálně sedm odborných útvarů a splňovat kritéria pro nouzovou úroveň 2. Maximální poskytovatelé nemocniční péče by pak měli mít více než deset oddělení. Na univerzitních klinikách by se k poskytování nemocniční péče přidaly také výzkum a výuka mediků.

Předsedkyně asociace Marburger Bund Susanne Johnaová již dříve spolkové země kritizovala, že nemocniční péči, ani její reformu aktivně neplánovaly. „Až dosud měly stávající plány tendenci pokračovat v zajetých kolejích namísto zavádění nových struktur,“ řekla Johnaová ve čtvrtek novinářům na tiskové konferenci v Berlíně.

Pacient na první místě

„Je důležité, aby budoucí nemocniční struktura myslela na zájmy pacienta. Potřebujeme k tomu stejnorodou strukturu po celé zemi. Proč by to mělo být jinak v Meklenbursku-Předním Pomořansku a jinak ve Šlesvicku-Holštýnsku? Koneckonců, pacienti mají stejné potřeby všude,“ dodala Johnaová.

Šéfka Marburger Bundu připomněla, že ale nestačí provést reformu nemocniční péče, aniž by ruku v ruce nebyla řešena reforma financování. „V první řadě musí být jasné, po kterých nemocnicích budeme poskytování péče požadovat, aby nedošlo k financování klinik, po nichž stát nebude zajišťování péče vyžadovat. A pokud nezměníme financování, některé nemocnice, které potřebujeme, nebudou schopny se financovat samy. Proto je třeba oba řešit společně,“ řekla Susanne Johnaová.

V tomto ohledu Marburger Bund zopakoval svůj požadavek na reformu systému paušálních plateb podle diagnózy (tzv. systém DRG). „Tento systém má příliš mnoho falešných pobídek. Předchozí snahy o jednotlivé korekce nebyly efektivní, systém je stále složitější, ale ne lepší. Nutí nemocnice zřizovat speciální oddělení, i když ta v regionu již existují,“ uvádí Marburger Bund.

Reforma DRG systému

Podle něho musí být systém DRG nahrazen kombinovaným systémem odměňování, tvořeným personálními náklady a náklady na údržbu, které jsou pro nemocnice specifické. „Během pandemie jsme viděli, že spolupráce mezi nemocnicemi se výrazně zjednodušila, když se do určité míry uvolnil tlak na financování nemocnic,“ zdůraznil Johnaová. Tato spolupráce by podle ní měla pokračovat i po pandemii.

Podle šéfky Marburger Bundu musí reforma nemocniční péče reflektovat také narůstající nedostatek zdravotnického personálu. Podle ní je tedy legitimní si položit otázku, jakou nemocniční péči vlastně pacienti trvale potřebují, a kterou ne. „Jsou kliniky, které jsou zapotřebí trvale. Nedává ale smysl, když nemocnice, které spolu de facto sousedí, mají rovněž stejná oddělení a jen si vzájemně konkurují,“ vysvětlila předsedkyně Marburger Bundu.

Petr Musil