Nemoci z povolání v roce 2022 bezkonkurečně nejvíce zasáhly pracovníky ze zdravotnictví a sociálních službách. Foto: Freepik.com

Statistiku nemocí z povolání vloni drtivě ovládl covid-19

Do seznamu nemocí z povolání přibylo nové onemocnění s evidenčním kódem V.1.45, které dnes zcela nezpochybnitelně kraluje statistice. Podle zprávy „Nemoci z povolání v České republice v roce 2022“, kterou tento týden zveřejnil Státní zdravotní ústav, bylo v loňském roce nahlášeno téměř sedm a půl tisíce případů, z nichž zhruba 92 procent připadalo na přenosné a parazitární choroby s totální převahou diagnózy covid-19. Další profesionální onemocnění se ve srovnání stávají příslovečnou kapkou v moři následků pandemie koronaviru. Bezkonkurenčně nejvíce byli postiženi zdravotníci a sociální pracovníci.

Výskyt nemocí z povolání v Česku v minulých dvou letech skokově vzrostl. Zatímco v roce 2013 jich byla hlášena přibližně tisícovka, podobně jako v roce 2020, předloni jejich počet dosáhl téměř šesti tisíc a loni se opět zvýšil skoro o čtvrtinu. „V České republice i v roce 2022 nadále pokračoval nárůst hlášených nemocí z povolání způsobených především kovidovou epidemií. Celkem bylo diagnostikováno 7439 profesionálních onemocnění u 6996 osob (5551 žen a 1445 mužů), z toho bylo 7383 nemocí z povolání a 56 ohrožení nemocí z povolání,“ kvantifikuje přesná čísla zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Zdroj: Státní zdravotní ústav, 2023

Masivní dopad koronaviru

Ve výčtu příčin vzniku chorob z povolání je naprosto evidentní masivní dopad koronaviru. Nejvíc hlášených případů bylo vyvoláno přenosnými a parazitárními nemocemi (celkem 6814, tedy 92,3 procent, což bylo o 1341 případů více než v roce 2021). Přenos onemocnění z člověka na člověka byl podle SZÚ na vině v 6790 případech, z čehož celých 6737 chorob z povolání způsobil právě covid-19. Z toho 299 osob prodělalo tuto nemoc v období březen 2020 až říjen 2022 dvakrát, tři lidé dokonce třikrát.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, 2023

Extrémně daleko za covidem-19 byl výskyt svrabu, který byl zaznamenán ve 41 případech, především u sociálních pracovníků a pečovatelek v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory, nejčastěji v Jihočeském kraji (48,8 procent). V jednotkách případů se mezi onemocněními z povolání objevila virová keratokonjunktivitida a dávivý kašel, ojediněle i jiné infekce – virová hepatitida, tuberkulóza, pásový opar, Legionářská nemoc a klostridiová enterokolitida.

Patnáct případů nemocí z povolání vzniklo nákazou v zahraničí. SZÚ uvádí, že loni onemocnělo v šesti zemích celkem čtrnáct vojáků z povolání a jeden servisní technik, u jedenácti z nich byl opět příčinou covid-19, nejčastěji se šířil na Mali (osm případů). Objevily se ovšem i dva případy malárie a jedna enteritida. Chorob přenosných ze zvířat, ať už přímo, nebo prostřednictvím přenašečů, bylo evidováno jen devět, v nadpoloviční většině případů šlo o Lymeskou nemoc.

Následky ve zdravotní a sociální péči

Nemocemi z povolání vinou přenosných chorob ve zhruba 99 procentech onemocněli pracovníci v segmentu zdravotní a sociální péče, a to v drtivé většině právě covidem. Nejčastěji šlo o zdravotní sestry, sanitáře-ošetřovatele, lékaře, záchranáře, řidiče zdravotnické záchranné služby či pracovníky sociálních služeb.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, 2023

Méně často byli postiženi pracovníci dalších 52 profesí. „Šlo zejména o uklízečky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty nebo maséry, pečovatelky, RTG asistenty-laboranty a jiné laboranty, řidiče sanitních vozů, referenty nebo jiné administrativní a dokumentační pracovníky, vojáky z povolání, údržbáře, pracovníky v prádelnách, zubní instrumentářky a IT techniky a/nebo jiné techniky,“ doplňuje SZÚ.

Mezi postiženými nechyběli ani farmaceuti-lékárníci, logopedi, kliničtí psychologové, zubní lékaři, hygienici či ředitelé domovů sociální péče a jiné profese. Z dalších devíti odvětví mimo zdravotní a sociální péči byly nahlášeny nemoci z povolání způsobené covidem-19 v jednotkách nebo nízkých desítkách případů, nejvíce ve vzdělávání.

Covid-19 bude dominovat i nadále

Téměř 48 procent onemocnění covidem hlášených v roce 2022 přitom vzniklo již v roce 2020 a 34,5 procent případů v roce 2021. „Většina případů, které byly v roce 2022 hlášeny do Registru nemocí z povolání, vznikly v období březen 2020 až prosinec 2021 – celkem 81,4 procenta případů. Případy vzniklé v roce 2022 dosáhly hlášení do Registru zatím méně často,“ informuje zpráva SZÚ.

Důvodem je fakt, že interval mezi onemocněním covidem-19, jeho uznáním za nemoc z povolání a hlášením do Národního registru nemocí z povolání je relativně dlouhý, trvá minimálně několik měsíců. Státní zdravotní ústav proto očekává, že covid bude dominující chorobou z povolání také v dalším období.

V procesu posuzování se nyní nachází velké množství případů vzniklých v předchozích třech letech a neustále se objevují nové případy. „Setkáváme se například s tím, že někteří zdravotničtí pracovníci mají uznané již tři nemoci z povolání s diagnózou covid-19 a nyní žádají o uznání čtvrté nemoci,“ popisuje SZÚ s tím, že to způsobuje enormní nápor na Střediska nemocí z povolání a krajské hygienické stanice.

Manuální profese trápí přetěžování končetin

V porovnání s nemocemi z povolání zaviněnými koronavirem jsou další diagnózy minoritní. Druhé nejpočetnější byly choroby způsobené fyzikálními faktory (374 případů), následované onemocněními postihujícími dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobřišnici (124 případů), kožními nemocemi (67 případů), chorobami způsobenými chemickými látkami (3 případy) a onemocněními zapříčiněnými ostatními faktory a činiteli (1 případ). V těchto kategoriích byli nejvíce postiženými pracovníci ve zpracovatelském průmyslu (395 případů), především ve výrobě motorových vozidel, a segmentu těžby nerostných surovin.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, 2023

Mezi nejčetnějšími byly nemoci z přetěžování končetin, které byly hlášeny celkem 231krát. Nejvíce případů se týkalo onemocnění periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu (celkem 132 případů, z toho 127 ve formě syndromu karpálního tunelu). Početné byly rovněž nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků či úponů svalů a kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin (99 případů).

„Práce s vibrujícími nástroji a zařízeními způsobila celkem 136 nemocí z povolání. Onemocněli zejména zámečníci-svářeči, horníci-důlní zámečníci a brusiči kovů. Poškození periferních nervů horních končetin z práce s vibrujícími nástroji bylo hlášeno 118krát – z toho syndrom karpálního tunelu 110krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 8krát,“ uvádí zpráva SZÚ. Více než stovka případů chorob z povolání byla evidována i v kategorii nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, šlo zejména o zaměstnance pracující při těžbě a dobývání nerostných surovin (celkem 59 případů).

Stovky lidí s kombinací nemocí z povolání

Podle zprávy SZÚ došlo ve srovnání s rokem 2021 k nárůstu počtu nemocí z povolání ve dvanácti krajích. Nejvíce v Olomouckém, kde bylo nahlášeno téměř dvacet procent případů, nejméně v kraji Středočeském. V Moravskoslezském a Zlínském kraji byl evidován pokles hlášených chorob z povolání, snížil se i počet onemocnění vzniklých v zahraničí.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, 2023

Dle kategorizace určené zaměstnavatelem vzniklo nejvíce nemocí z povolání u pracovníků při práci nerizikové, zařazené do kategorie 1 nebo 2, celkem šlo o 4361 případů představující 59,1 procent onemocnění. Šlo především o nemoci přenosné a parazitární (4165 případů), kožní (52 případů) a alergické choroby plic a horních cest dýchacích (15 případů), u nichž nelze možnost onemocnění dopředu předvídat.

„Rozbor dat ukázal, že u 422 osob byla v průběhu roku hlášena více než jedna nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejčastěji byla diagnostikována kombinace dvou kovidových onemocnění (299 případů) a syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce, vzniklého při práci s přetěžováním končetin či při práci s vibrujícími nástroji (75 případů),“ uvádí zpráva Státního zdravotního ústavu. U deseti osob byla uznána tři profesionální onemocnění, u čtyř lidí kombinace čtyř a u jedné osoby dokonce pěti nemocí z povolání.

Ve srovnání s rokem 2021 vzrostl vloni celkový počet hlášených chorob z povolání o 1396 případů, tedy o 23 procent. Incidence vzrostla o 28,7 případu na aktuální úroveň 157,6 případů na sto tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru.

Lenka Springs