Afrika udělala velký krok směrem k tomu, aby se z ní stal kontinent, na němž byla vymýcena obrna. Právě totiž uplynul rok od chvíle, kdy se zde tato nebezpečná choroba objevila naposledy. Na světě už tak zbývají pouze dva státy, kde se obrna stále objevuje – Pákistán a Afghánistán. Není tomu přitom ani třicet let, kdy touto chorobou onemocnělo kolem 350 tisíc lidí ročně.
Tento úterek se zřejmě pro Afriku stane historickým datem – přesně před rokem se totiž v Somálsku objevil poslední případ obrny. 24. července si přitom stejné výročí připomněla Nigérie. Ačkoliv konec obrny v Africe ještě není jistý, je to poprvé, co se se současnými možnostmi sledování nemocí celý rok nevyskytl jediný potvrzený případ.
„Pokud probíhající laboratorní testy nepřijdou v nadcházejících týdnech na nové případy a pokud Světová zdravotnická organizace v dalších dvou letech navzdory intenzivnímu sledování výskyt obrny nepotvrdí, může být Afrika označena Regionální africkou certifikační komisí za zemi, kde je tato nemoc vymýcena,“ uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).
Ředitel Světové iniciativy pro vymýcení obrny při WHO Hamid Jafari ovšem zatím nechce být zbytečně optimistický. „Dohled nad virem obrny se velmi zlepšil. Přesto jsme v minulosti měli i rok trvající období, kdy jsme si mysleli, že obrna z Afrického rohu a střední Afriky zmizela. Pak se ale ukázalo, že náš systém nebyl dostatečný a ojedinělé případy nezachytil,“ podotýká Jafari.
Kontroly toho, zda se obrna nešíří v Africkém rohu, byly dokončeny letos v červnu. Potvrdilo se přitom, že se podařilo zabránit přenosům v Keni a Etiopii, v Somálsku zatím ale nebylo možné ojedinělý výskyt onemocnění na sto procent vyloučit. Kontroly v této zemi proto ještě pokračují.
Česko vymýtilo obrnu jako první na světě
Očkování proti obrně bylo objeveno v padesátých letech, přičemž Česko bylo v roce 1960 prvním státem na světě, kterému se povedlo chorobu vymýtit. Nicméně ještě v roce 1988, kdy vznikla Světová iniciativa pro vymýcení obrny, postihla tato nemoc více než 350 tisíc lidí ročně. Její výskyt se ale v následujících letech podařilo snižovat, takže do současnosti poklesl o více než 99 procent. V roce 2013 se tak na světě objevilo celkem 416 potvrzených případů. V letech 2013 a 2014 pak jen v Africkém rohu postihla obrna 223 dětí.
V současnosti jsou dostupné dva druhy vakcíny – ústně podávaná vakcína a inaktivovaná očkovací látka, která je v Č součástí hexavakcíny. Oproti tomu v zemích třetího světa, kde je nedostatek zdravotníků, je výhodou podávání vakcíny ústy. Tato očkovací látka přitom stojí přibližně 11 centů za dávku.
Přenosná obrna postihuje hlavně děti do pěti let. V jednom z 200 případů přitom vede k nevratnému ochrnutí. Z pacientů, kteří jsou paralyzováni, jich pět až deset procent zemře kvůli tomu, že jim ochrnou dýchací svaly.
Virus obrny má tři kmeny, z nichž žádný nemůže přežít delší dobu mimo lidské tělo. Pokud tedy vir nenajde neočkovaného hostitele, zakrátko odumírá. Právě proto je obrna jednou z mála nemocí, které je možné vymýtit. Přenos probíhá fekálně-orální cestou, obvykle tedy kontaminovaným jídlem či vodou. 90 až 95 procent nakažených přitom nemá žádné symptomy, takže o nemoci neví.
-mk-
