Lékárníci mají vysoký odborný potenciál, ale v Česku se, oproti jiným zemím Evropské unie, nevyužívá. Myslí si to prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs. V novoroční anketě Zdravotnického deníku se ohlédl za úspěchy i neúspěchy minulého roku a nastínil svá očekávání od roku současného. Nejen on je zvědavý na to, zdali a jak novela zákona o léčivech, jejíž část je již v platnosti, přispěje k lepší dostupnosti léčiv.
Co nejlepšího a nejhoršího se podle Vás stalo ve zdravotnictví v loňském roce?
Z pohledu ČLnK jsem rád za korektní spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, což nebylo v předchozích obdobích vždy pravidlem. Na druhou stranu se bohužel opakovaně setkávám se snahami některých politiků navrhovat a přijímat legislativní změny zcela bez konzultací se zástupci profese, pouze na základě jejich vlastního dojmu, bez jakékoli analýzy dopadů na celý systém nebo akceptování názoru odborníků s mnohaletou praxí.
Jaká máte očekávání od letošního roku?
V přípravě je celá řada změn v legislativních normách, které se nás přímo dotýkají. Nad nimi lze očekávat velmi náročné diskuze, protože různých a zcela protichůdných zájmů je mnoho. Proti ryze obchodním zájmům budeme opět vystupovat s odbornými argumenty, které sice nejsou vždy tak přitažlivé, ale zato mají mít nejvyšší váhu v rozhodování.
Do praxe postupně vstupuje novela zákona o léčivech, která přináší celou řadu změn s ohledem na dostupnost léčivých přípravků. Pravděpodobně až praxe ukáže, jak se jednotliví účastníci zhostí svých povinností a jak se zachovají. To ale bude možné zhodnotit až ve druhé polovině roku, kdy bude celá novela účinná.
Mohlo by vás zajímat
Jaké změny, které lze tento rok uskutečnit, by prospěly českému zdravotnictví?
V novém roce budou otevřené některé legislativní normy s přímým dopadem na náš obor. Důležité bude nastavení kompetencí zdravotníků v oblasti prevence či záchytu některých onemocnění. Lékárny jsou pacientům velmi široce dostupné, přitom odborný potenciál lékárníků, na rozdíl od mnoha zemí EU, český systém v této oblasti nevyužívá.
Další oblastí je řešení dopadů revizí cen a úhrad léčivých přípravků na poskytovatele lékárenské péče, kterým současný systém způsobuje přímé ekonomické ztráty plynoucí z revize úhrad a následného přeceňování léčivých přípravků až pod nákupní ceny. S tím souvisí i naše snaha o stabilizaci sítě lékárenské péče v ČR, zejména s ohledem na nastavení pravidel pro vznik nových lékáren a perspektivu stávajících i potenciálně nových poskytovatelů péče.
Jaké jsou vaše profesní plány v novém roce?
Byl bych velmi rád, kdyby se podařilo dále posunout kroky směřující k lepšímu odměňování zdravotníků v lékárnách, ke stabilizaci financování lékárenské péče i zvýšení podílu fixní odměny za výdej a její dostupnosti pro pacienty. S tím souvisí také rozvoj kompetencí zdravotníků v lékárnách obdobně jako je tomu v jiných zemích EU.
-fk-
