Rozemleté myši, rtuť, arsen a pesticidy, i to skrývají čínské bylinné směsi

Je libo „lékařský“ roztok s macerovaným gekonem obrovským s kustovnicí čínskou a ženšenem? Běžně k dostání na tradičním čínském trhu. Směsi bylin se prodávají také v Evropě, akorát málokdo ví, co vlastně obsahují. Fakultní nemocnice v Hradci Králové dokonce složení bylinných směsí, používaných ve tamním centru TCM, tají. Foto: Wikipedia

Tisíce let stará, přírodní, bez vedlejších účinků a určitě bezpečnější než „chemické léky“ taková pověst provází „tradiční čínskou medicínu“, jež se stala jedním z nejúspěšnějších vývozních artiklů čínské ekonomiky. Čínské peníze a politický vliv přesvědčily dokonce i české ministerstvo zdravotnictví, které se zavázalo „propagovat TCM v České republice a regionu zemí střední a východní Evropy“. Zdravotnický deník o tom přinesl článek, který vyvolal bouřlivou diskusi na našich Facebookových stránkách, v níž se ukázalo, že mnozí čtenáři podléhají romantickým mýtům například o čínských bylinách. Ale co skutečně dostanou čeští pacienti? Znamenají pro ně nejrůznější čínské přípravky účinnou a hlavně bezpečnou alternativu?

 

Silná politická prohlášení, široké úsměvy a k tomu několik frází o tom, jak se moderní medicína může od té čínské tradiční inspirovat, celkem samozřejmě patří k čínským investicím do českého zdravotnictví, které s sebou přináší i nekritickou podporu metod, které mají k medicíně založené na důkazech víc než daleko. K těmto metodám patří i různé bylinné přípravky a směsi, kterým jsou přisuzovány léčebné vlastnosti a téměř žádná rizika. „Čínské léčivé přípravky jsou vyráběny a distribuovány po celém světě. Mnozí lidé je vnímají jako přírodní, neškodné a téměř bez vedlejších účinků, avšak kontrola těchto přípravků pro humánní medicínu značně kolísá,“ upozorňují autoři studie nedávno publikované v žurnálu Toxicological & Environmental Chemistry. Etsuko Furuta z japonské univerzity Ochanomizu a profesor Nobuaki Sato, který působí na univerzitě Tohoku v japonském městě Sendai se zaměřili na systém kontroly, jímž prochází přípravky TCM během své výroby, prodeje i používání. Přesněji se zabývali tím, jak je zajištěna bezpečnost těchto výrobků, které jsou prodávány jako léčivé.

Chybějící údaje o složení i obsah těžkých kovů

Vědci Furuta a Sato publikovali analýzy celkem 32 čínských přípravků, z toho 21 zakoupili online a zbývajících 11 od japonských prodejců či farmaceutických firem. Zakoupené produkty TCM pak podrobili podrobným analýzám a to instrumentální neutronové aktivační analýze (Instrumental Neutron Activation Analysis – INAA) a rentgenové difrakční analýze (X-ray diffraction – XDA) s cílem určit přítomnost, koncentraci a chemickou strukturu obsažených prvků. Výsledky těchto testů prokázaly přítomnost těžkých kovů, konkrétně arsenu a rtuti, ve všech zkoumaných vzorcích. Důležité přitom bylo použití obou analytických metod, protože tak bylo možné zachytit škodlivé látky. Arsen i rtuť jsou přitom pro člověka silně toxické, mají mimo jiné karcinogenní a teratogenní účinky, tedy výrazně zvyšují riziko rozvoje onkologických onemocnění či vzniku vrozených vad plodu. Arsen i rtuť  mohou způsobit smrtelnou otravu.

Výsledky použitých chemických analýz navíc ukázaly, že přípravky se stejným názvem, u kterých by tedy bylo na místě očekávat shodné složení, se lišily s ohledem na oblast původu. Rozdíly byly i z hlediska obsahu těžkých kovů, tedy arsenu i rtuti, byť byly podle názvu deklarovány jako totožné. Svou roli pravděpodobně hrálo znečištění životního prostředí v oblastech, kde použité byliny rostly. Většina čínských přípravků navíc neměla na obalu informace o složení, což značně komplikuje rozhodování zákazníků, protože nemají možnost zjistit, co přesně vlastně kupují. Ani v případě, že byly tyto informace uvedeny, nemají však zákazníci jistotu, že vědí, jaké rostliny a s jakými účinky se chystají použít. Podle zjištění vědců byly tyto informace často nesprávné nebo zavádějící.

Případy otrav, ale i koma nebo dokonce smrt

Závěr z těchto analýz je podle vědců Furuta a Sato jednoznačný: „Je třeba se vyhnout dlouhodobé nepřetržité konzumaci těchto bylin.“ Tato japonská studie tak ukázala, jak problematická je aplikace bezpečnostních pravidel, pokud jde o produkci a prodej produktů „tradiční čínské medicíny“. Přípravky TCM jsou sice běžně používány a to prakticky bez jakéhokoliv omezení či kontroly, což ale neznamená, že jsou bezpečné. Podle autorů je nezbytné, aby tyto čínské produkty procházely podrobnějšími analýzami složení a současně bylo jejich nasazení vždy posouzeno lékařem schopným zvážit všechna případná rizika i výhody.

Mýtus bezpečnosti, tedy toho, že čínské bylinné směsi jsou automaticky širokou veřejností vnímaní jako bezpečné, tedy bez rizik, je velmi rozšířený, na což upozorňuje i emeritní profesor Edzard Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“ a vede odborné žurnály Focus on Alternative a Complementary Therapies and Perfusion. V loňském roce pak obdržel prestižní vědeckou cenu Johna Maddoxe určenou těm, kteří se zasloužili o obhajobu vědy a vědeckého myšlení. „Existuje samozřejmě mnoho důvodů, proč údajně „přírodní“ bylinné léčebné výrobky mohou být nebezpečné. Extrakty z rostlin mohou být toxické, mohou reagovat s užívanými léky nebo mohou být kontaminovány, tak se může jednat o padělky,“ upozorňuje profesor Ernst na svém blogu.

Jeho tým publikoval v roce 2013 v European Journal of Clinical Pharmacology přehledovou studii zaměřenou právě na problematiku kontaminace a cíleného padělání bylinných přípravků analyzující předchozí vědecké práce na toto téma. Mezi nejčastěji zjištěné druhy znečištění patří prach, pyl, hmyz, hlodavci, paraziti, mikrobi, houby, plísně, pesticidy a těžké kovy. Kontaminace bylinných přípravků pak znamená nemalé riziko pro pacienty, kteří je užívají. Mimo jiné byly zaznamenány případy meningitidy, multi-orgánového selhání, mrtvice, otravy rtutí a arsenem, poškození ledvin, metabolická acidóza, hepatorenální syndrom, selhání ledvin, otok mozku, koma a krvácení do mozku. Dokonce došlo i k několika úmrtím.

Bezpečnost u TCM nehraje roli

Právě Čína, případně Indie, jsou nejčastějšími zeměmi původu bylinných přípravků prodávaných v Evropě či USA. „Zatímco evropské a americké bylinné přípravky by měly dodržovat určitá pravidla ohledně jakosti a bezpečnosti, čínské a indické směsi často vstupují na trh v rozporu se zákony, nebo z pochybných zdrojů, třeba při nákupech přes internet. Před těmito bylinnými přípravky bychom se měli mít na pozoru,“ varuje profesor Ernst. V případě těchto bylinných směsí jednoznačně převažují rizika nad možnými přínosy.

Ludmila Hamplová