Chyby při předepisování léků si v Anglii vyžádají ročně tisíce životů, ministerstvo chystá balík opatření

Británie se pustila do boje s chybami při předepisování léků – chce urychlit zavádění elektronických systémů, zlepšit dokumentaci, posílit roli lékárníků, analyzovat data a změnit přístup tak, aby se zdravotníci nebáli chyby přiznat. Foto: Pexels

Chyby při předepisování léků v Anglii mohou přispět až k 22 tisícům úmrtí za rok. Zjistila to nová studie vedená Univerzitou v Yorku, která přišla s tím, že každý rok dojde k více než 60 milionům potenciálně škodlivých pochybení. Ministr zdravotnictví Jeremy Hunt proto plánuje sérii opatření, která by měla cílit na snížení počtu chyb a také na to, aby je zdravotníci nekamuflovali kvůli obavám z postihu.

 

Chyby při předepisování léků u britské Národní zdravotní služby mohou přispět až 22 tisícům úmrtí, což znamená strašidelně vysoké počty škod, kterým je možno se vyhnout. Ministr zdravotnictví Jeremy Hunt proto slíbil, že provede revoluci v bezpečnosti pacientů a zajistí odvrat od zvyku, kdy se zdravotníci snaží své chyby kamuflovat. Nový výzkum totiž zjistil, že počty pochybení lékařů, sester a lékárníků v Anglii se ročně vyšplhají až na 237 milionů – i když, jak poukazuje ministr Hunt, jsou tři čtvrtiny z nich zachyceny dřív, než se dotknou pacienta, a převážná část těch zbylých může způsobit jen malou škodu. Náklady, které NHS za tato pochybení zaplatí, se ale přesto vyšplhají na 1,6 miliardy liber. Studii publikovanou 23. února si objednalo ministerstvo zdravotnictví.

Výzkum provedený Univerzitou v Yorku, Manchesteru a Sheffieldu analyzoval 36 velkých studií. Přišel pak s tím, že celkem 66 milionů incidentů ročně může poškodit pacientovo zdraví. K více než sedmi z deseti pochybení, které mohou způsobit škodu, dochází v lékárnách a ordinacích praktických lékařů. Pacienti pak mohou skončit v nemocnici, protože dostali předepsán špatný lék. Studie přitom odhaduje, že chyby v lécích způsobí ročně kolem sedmi stovek úmrtí a k dalším 1700 až 22 tisícům mohou přispět. Jednou z nejběžnějších příčin smrti totiž je, když pacient dostane od praktika léky, které způsobí fatální krvácení do zažívacího traktu. Ve výsledku tak je až jeden z šesti pacientů v nemocnici obětí chyby při předepisování léků. Nejčastěji pak k chybám v NHS dochází u pacientů starších a také těch, kdo berou více léků.

„Upřímně řečeno byly výsledky šokující a ukázaly, že problém je mnohem rozsáhlejší a hlouběji zakořeněný, než kdokoliv z nás předpokládal,“ napsal Hunt deníku The Telegraph. „V systému, který každých 36 hodin odléčí milion pacientů, jsme si zvykli na velká čísla, ale i ve zdravotnictví nejsou důležité jen statistiky, ale to, že jde o něčí maminku, dítě nebo partnera, který utrpěl škodu nebo zažit tragédii, i když nemusel,“ dodává Hunt.

Na druhou stranu však na tom podle něj Británie nijak nijak hůř než jiné státy – Světová zdravotnická organizace uvádí chyby při medikaci jako jeden z hlavních důvodů poranění a preventabilních poškození ve zdravotnických systémech po celém světě. Británie navíc disponuje více daty než mnohé jiné země.

Lepší využití dat, nezměnitelná dokumentace i eRecepty

Ve snaze snížit počty chyb, které mohou poškodit pacienty, představil Jeremy Hunt hned několik kroků. Jedním z nich je změna v dokumentaci bezpečnosti tak, aby ji nebylo možné následně měnit. Další spočívá ve větší práci s dostupnými daty.

„V první řadě potřebujeme více kvalitních dat a pak je musíme lépe využít, abychom byli schopni vytipovat potenciální slabší místa v systému. Dnešní výzkum je začátek, ale musíme pochopit, jak mohou různé chyby v medikaci zvýšit či snížit riziko, že pacient utrpí škodu, k níž nemuselo dojít,“ poukazuje Hunt, podle kterého se pozornost bude na začátek soustředit právě na krvácení do zažívacího traktu. Nemocnice tak nově budou mít přístup k záznamům praktických lékařů ohledně toho, co měl daný hospitalizovaný pacient předepsáno, a budou vyhodnocovat, zda léky mohly k hospitalizaci přispět.

„Zadruhé musíme urychlit zavádění elektronických předpisů. Přechod na elektronické systémy nebude řešit každou chybu, ale významně přispěje ke snížení rizika přebírání chyb a skrze on-line výzvy přiměje lékaře k dvojí kontrole rozhodnutí,“ dodává Hunt. V tuto chvíli má přitom jen třetina trustů NHS kvalitní systémy elektronických předpisů, které pomáhají chybám předcházet a varují zdravotníky na možná zdravotní rizika, jako jsou kontraindikace či příliš vysoké dávky léčiv. Ještě letos by proto chtěla NHS zavést tyto systémy do více zařízení.

Chyby budou vždy, můžeme je ale srazit na minimum

Další opatření budou směřovat na zdravotnickou veřejnost a její motivaci, aby se snažila co nejvíce chybám předcházet. Ministerstvo se také bude snažit zabránit lidským chybám například tím, že se podívá na balení léků či design systémů, v nichž zdravotníci pracují.

„Lékárny v tomto mají velkou úlohu a my se musíme ujistit, že mohou bezpečně promluvit o chybách a nebát se přitom sankcí. Chceme se také podívat na to, jak více z nich zapojit do spolupráce s ordinacemi praktiků či pečovatelskými domovy tak, aby zkontrolovali medikaci pacientů a identifikovali případy, kdy může být kombinace léků problematická,“ plánuje Jeremy Hunt.

Veřejné lékárny v Anglii přitom ročně vydají kolem miliardy receptů. „Odhaduje se, že zhruba 6,6 milionu jich lékárny zpochybní, čímž pomáhají řešit řadu incidentů, které by jinak mohly skončit závažným poškozením,“ uvádí podle The Guardian Leyla Hannbecková z Národní farmaceutické asociace.

„Dnes přijímáme řadu opatření, část z nich ale musí být kulturní: musíme odstoupit od obviňování k poznávání problému, takže budou lékaři i sestry podporováni v otevřenosti ohledně chyb, spíše než aby se je pokoušeli skrývat kvůli obavám, že přijdou o práci,“ řekl Hunt na londýnském summitu věnovaném celosvětové bezpečnosti pacientů.

I když ale bude přijata celá sada opatření, bylo by iluzorní si myslet, že se chyby podaří vymýtit zcela –jak se totiž říká, chybovat je lidské. Přesto je ale můžeme alespoň srazit na minimum. „Praktici těžce pracují na tom, aby se vyvarovali chyb v předepisování, a naši pacienti by měli být ujištěni, že ve většině případů jsou recepty vystaveny správně a řádně. Ale stejně jako jsou lékaře vysoce kvalifikovaní zdravotničtí profesionálové, jsou také lidé, takže k pochybením může občas dojít,“ uvádí profesorka Helen Strokes-Lampardová, předsedkyně Královské akademie praktických lékařů.

Zároveň ale dodává, že řešit bezpečnost znamená také řádně NHS financovat, protože k poskytování bezpečné péče je za potřebí dostatek zdravotníků. Podle Strokes-Lampardové by tak NHS měla praktikům rozdělit přislíbené 2,4 miliardy liber tak, aby mohlo přibýt pět tisíc praktických lékařů a stejný počet členů jejich týmu.

-mk-