Nemocnicím brzy budou chybět lékaři ještě více než dosud, předpokládá lékařská komora

Podle České lékařské komory už v roce 2016 chybělo v nemocnicích 967 lékařů, nejvíc v Moravskoslezském kraji, a v Praze. Ilustrační foto: AF.mil

V českých nemocnicích chybějí lékaři – a lze předpokládat, že se situace bude nadále zhoršovat, obává se mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. Málo jich totiž začíná medicínu studovat a ti, co právě dostudovali,  stále více utíkají do ciziny – hlavně kvůli vyšším platům či přívětivějšímu systému vzdělávání. Podle dva roky starých čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) přitom českým nemocnicím chyběla už téměř tisícovka lékařů. Čerstvá čísla o absenci zdravotnického personálu bude mít totiž ÚZIS k dispozici koncem srpna, ani ÚZIS ovšem podobně jako komora nečeká změnu k lepšímu.

 

Podle České lékařské komory už v roce 2016 chybělo v nemocnicích 967 lékařů, nejvíc v Moravskoslezském kraji, kde nemocnice sháněly 124 doktorů, a v Praze, kde se nemocnice marně snažily sehnat více než stovku lékařů, přesněji 118. Zdravotnické záchranné službě v té době scházelo 394 lékařů. Čísla chybějících doktorů v jednotlivých krajích pak ČLK monitoruje na webu Zdravotnictvivolaopomoc.cz. „Tady se ale opíráme o kampaň, která proběhla také již před dvěma lety, nyní se dá předpokládat, že situace bude ještě horší,“ poznamenal Sojka.

Lékaři v ČR chybí z mnoha důvodů. Někteří odcházejí do zahraničí a mnoho z nich stárne, ovšem mladí absolventi lékařských fakult nepřibývají takovým tempem, jak by bylo třeba (viz čísla ÚZIS zde). Obor tak za šest let dostuduje méně mladých lékařů, než kolik jich ten rok půjde do důchodu. Jen třeba v Karlovarském kraji tvoří lékaři nad 70 let 7,4 procent všech lékařů. Navíc také průměrný věk lékařů vzrostl podle webu Zdravotnictví volá o pomoc na 48,4 let. Tomu ale chce čelit vláda Andreje Babiše. Sám premiér Babiš v Poslanecké sněmovně 11. července při hlasování o důvěře vládě v pasáži věnované školství přiblížil především plán na posílení počtu českých studentů na lékařských fakultách, protože fakulty mnoho uchazečů kvůli nedostatku financí nepřijmou.

„Už od 1. září 2018 dostanou lékařské fakulty z rozpočtu 130 miliónů korun navíc a od příštího roku 650 mil. ročně,“ poznamenal k tomu ve sněmovně Babiš s tím, že ještě v tomto roce jeho kabinet začne realizovat akční plán na posílení počtu českých studentů na lékařských fakultách tak, aby fakulty mohly od roku 2019 nabírat o 10 až 15 procent více studentů, než je tomu v současné době (o problému lékařských fakult s navyšováním kapacit jsme psali zde).

„My chceme, aby lékařské fakulty věděly, že to není jednoleté posílení rozpočtu, ale že to je cílená snaha, jasný plán, který bude podložen dodatečnými financemi, které k lékařským fakultám půjdou,“ doplnil slova Babiše ministr školství Robert Plaga (ANO).

Jenže ani to podle mluvčího České lékařské komory Michala Sojky nestačí. „Nefunguje totiž systém vzdělávání, a to je jeden z důvodů, proč mladí lékaři odcházejí – a ještě budou odcházet – do ciziny,“ tvrdí mluvčí Sojka. Loňská novela zákona 95/2004 Sb. totiž nesplnila podle soudu ČLK – a ani podle dalších odborných kritiků – cíl zjednodušit systém specializačního vzdělávání. Jen pro připomenutí: novela zákona 95/2004 Sb., která platí od 1. července 2017, snížila počet základních specializací ze 46 na 43. Samostatně už není možné studovat praktické lékařství pro děti a dorost, stalo se součástí pediatrie. Vedle toho vzrostl počet základních kmenů ze 17 na 19.

„Co s tím, když se zákon novelizoval docela nedávno? Zeptejte se na ministerstvu zdravotnictví, co s tím hodlají dělat,“ poznamenal mluvčí.

„Z pohledu právníka mě úplně netěší, pokud je nějaký zákon přijat a po pár měsících by se měla dělat novelizace – tak by legislativní proces vypadat neměl. Ovšem na druhou stranu, pokud budou jasné poznatky, že praxe není v pořádku a nepodařilo se, co zákon sliboval nebo co bylo jeho cílem, to znamená vzdělávání zjednodušit, zefektivnit pro mladé lékaře, tak asi budeme muset k úpravám sáhnout,“ uvedl k tématu specializačního vzdělávání před půl rokem ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle něhož si mladí lékaři stěžují na postgraduální vzdělávání ve smyslu, že se o ně školitelé nedostatečně starají a že si připadají ve vakuu. „Část mladých lékařů dokonce odpověděla, že svého školitele ani nezná, že nad nimi není dostatečný dohled apod. To na jedné straně znamená, že lékaři jsou otráveni, a uvádějí to jako jeden z důvodů odchodu do zahraničí, možná důležitější důvod než finanční ohodnocení,“ zdůraznil Vojtěch.

Pokud se systém vzdělávání výrazně nenapraví, tak podle Sojky bude odcházet do zahraničí stále více lékařů, takže jich bude méně pracovat v ČR. „Počet chybějících lékařů v Česku se bude rozhodně ještě zvyšovat, tedy alespoň pokud se nezastaví odchody lékařů do ciziny. Nemocnice ale výpadky řeší Ukrajinci,“ upozornil.

Důvodů, proč lékaři míří za hranice, je ale prý více. „Patří mezi ně zejména vyšší platy nebo nižší míra byrokracie v porovnání s Českem. Možná v tom může hrát roli i celková atmosféra,“ dodává Sojka.

Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy odchází ročně do zahraničí po promoci přibližně 10 až 15 procent absolventů lékařských fakult, podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, dokonce až čtvrtina absolventů lékařských fakult.

Lékaři odcházejí hlavně do Německa a Velké Británie

Nejčastěji čeští lékaři odchází pracovat do Velké Británie, kde v roce 2016 podle údajů ČLK pracovalo 1 266 českých lékařů. Druhou nejčastější zemí je Německo, kde pracuje zhruba přes tisíc českých lékařů, a v Rakousku zhruba stovka. Hodně českých lékařů, ale i sester, pracuje v Sasku. Německá lékařská komora dokonce uvedla, že se počet českých lékařů v Německu každoročně zvýší zhruba o stovku. V roce 2012 jich v zemi působilo 762, v roce 2013 862 a o rok později už 942. Zlomový byl údajně rok 2015, kdy počet českých lékařů v Německu poprvé překonal tisícovku.

Taková čísla potvrzuje i mluvčí ČLK Michal Sojka. „Počet doktorů, kteří odcházejí, zůstává stejný. Neklesá, osciluje v těchto číslech, anebo spíše ještě stoupá,“ uvedl. Podle něj nejčastěji opouštějí Česko specialisté na chirurgii, internu či ortopedii. Mnoho odborníků, například mezi nimi i špičkový chirurg Jan Štulík, ale i část politiků, k tomu soudí, že lékaři, co vystudovali v ČR zadarmo a nic do systému „nevrátili“, jelikož odjeli pracovat za hranice, by si měli svá studia zaplatit. Ovšem k tomu je třeba dodat, že téměř polovina studentů medicíny, kteří odjeli pracovat do zahraničí, plánuje se zase do Česka vrátit.

Komora letos poprvé přijala více nových lékařů a lékařek z řad cizinců než Čechů

České doktory v tuzemsku nahrazují cizinci. V roce 2015 bylo z celkového počtu 52 348 členů České lékařské komory 2 557 cizinců, tedy zhruba pět procent. V českých nemocnicích pracovalo v roce 2015 1963 slovenských lékařů, což je oproti roku 2010 nárůst o 292 lékařů. Druhou největší skupinu tvořili lékaři z Ukrajiny (342), jejichž počet strmě stoupá. V českých zdravotnických zařízeních ale pracují i Rusové (156) a Bělorusové (38).

Novější čísla od ÚZIS pak brzy napoví, zda se i tady počty mění. Česká lékařská komora ovšem připomíná, že letos v únoru poprvé přijala více nových lékařů a lékařek z řad cizinců než Čechů, což je jednoznačný ukazatel migrace v lékařském stavu. „Poprvé v historii bylo v únoru do České lékařské komory přijato více lékařek a lékařů s cizí státní příslušností než českou,“ uvedla na svém facebookovém profilu komora lékařů. ČLK tehdy přijala celkem 85 nových lékařek a lékařů a padesát tvořili cizinci. „Z toho bylo 17 se slovenskou státní příslušností a 33 s jinou státní příslušností – z toho 31 bylo Ukrajinců,“ upřesnila komora. To však ještě prý zdaleka neznamená, že by cizinci mezi lékaři mohli převýšit počet českých lékařů. A nikoliv náhodou převažují mezi nově přijatými lékaři z ciziny ti ukrajinští. Ministerstvo zdravotnictví má totiž pro lékaře z Ukrajiny speciální výjimku. Před touto praxí přitom shodně varovali zástupci lékařů, lékárníků a somatologů. Podle nich jsou tak totiž pacienti v ohrožení.

To si ale rozhodně nemyslí mnoho pacientů například Zlínského kraje. Ve čtyřech nemocnicích Zlínského kraje totiž pracuje přes 200 cizinců, nejvíc tu pracuje 181 Slováků, 12 Ukrajinců, další jsou z Ruska, Polska, či Moldávie. „Na cizince nejsou v nemocnicích kraje registrovány ze strany veřejnosti žádné významné stížnosti,“ uvedla mluvčí nemocnice ve Zlínském kraji Dana Lipovská. Zahraniční zaměstnanci nemocnic na Zlínsku alespoň podle ní částečně vyrovnávají akutní nedostatek českého zdravotnického personálu, který odchází kvůli nízkým platům. „V Zlínském kraji chybí 68 lékařů a necelá devadesátka nelékařského zdravotnického personálu, což jsou všeobecné sestry, praktické sestry, sanitáři a laboranti. Nejvíce zdravotnického personálu na Zlínsku v současnosti chybí na interních a chirurgických oborech,“ zmínila dále mluvčí Lipovská.

Slovákům se prý uznává diplom z lékařské fakulty, a nemají jazykovou bariéru, ti ostatní ovšem musí skládat zkoušky. To je ale pode některých Ukrajinců – lékařů hodně těžké, neboť zkoušky mají natěsnány do jednoho dne. „Zkouška zahrnuje spektrum různých věcí, především odborných, ale je tam i zkouška z češtiny, a to poměrně náročná. Projde pouhých deset až dvacet procent,“ vysvětlila Lipovská (podrobně jsme psali zde).

Ještě více lékařů ze zahraničí nez v krajských nemocnicích na Zlínsku pracuje v největší české nemocnici. „Podle posledních součtů ze začátku roku u nás pracuje 237 Slováků – nelékařů a 28 Ukrajinců – nelékařů,“ sdělila mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková.

Ústecké Krajské zdravotní chybí sto lékařů. Výjimkou zdaleka není

Také další zdravotnická zařízení saturují nedostatek kapacit lidmi ze zahraničí. Krajská zdravotní a. s. , která zahrnuje nemocnice Ústeckého kraje (Masarykovovu nemocnici v Ústní nad Labem, nemocnici v Chomutově, Mostě, v Teplicích a v Děčíně), v současnosti poptává podle jejího generálního ředitele Petra Fialy pro naplnění plánovaného stavu bezmála sto lékařů. „Ze Slovenska v Krajské zdravotní a.s. pracuje 58 lékařů, přičemž nejvíce jich pracuje v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, o. z., a 75 je z Ukrajiny, nejvíce v Nemocnici Most, o. z,“ vypočítává Fiala.

„V současné době pracuje v krajských nemocnicích na Vysočině osm lékařů z Ukrajiny. Nemocnice se snaží získat nové lékaře v rámci ČR, nezaměřují se primárně na lékaře ze zahraničí. Pokud se jedná o lékaře mimo EU včetně Ukrajiny, je pro tyto lékaře komplikované uznání vzdělání (aprobační zkouška). Získat aprobovaného lékaře je celkem složité. Obecně každý způsob získání nového lékaře do nemocnic je vítaný. Určitou nevýhodou je odborné vzdělání a zkušenosti těchto lékařů v medicíně, ale to se vztahuje obecně na všechny lékaře bez ohledu na státní příslušnost. Možná by bylo dobré nalákat mladé uchazeče o studium medicíny z Ukrajiny, aby studovali v ČR, potom by byl proces uznávání odborné způsobilosti bezpředmětný, ale toto řešení je spíš dlouhodobé,“ sdělila stanovisko Kraje Vysočina tisková mluvčí úřadu Jitka Svatošová.

„V Krnově bychom uvítali několik lékařů, hlavně na interní a dětské oddělení. V Opavě naopak hledáme zdravotní sestry,“ uvedl ředitel Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov a Slezské nemocnice Opava Ladislav Václavec. Zaměstnance pro nemocnici – hlavně z Ukrajiny – prý hledá personální agentura. „V Krnově máme sedm zahraničních lékařů, především z Ukrajiny, v Opavě sedm. Máme s nimi po pracovní stránce velmi dobré zkušenosti,“ dodal Václavec.

„Zatím pracuje v krajských nemocnicích Moravskoslezského kraje 190 zahraničních lékařů a 56 sester, hlavně ze Slovenska, Polska, Ukrajiny, Ruska či Bulharska. Ale mají stále 46 volných míst pro lékaře a 66 pro sestry, které lze obsadit českými ani zahraničními pracovníky,“ nastínil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer (ANO).

V rámci celé společnosti AGEL, která v Česku zahrnuje 12 nemocnic a síť poliklinik, pracují desítky zaměstnanců převážně ze Slovenska, z nichž většina žije v Česku již trvale. „Větší procento zahraničních lékařů zaznamenáváme například ve Vítkovické nemocnici v Ostravě,“ zdůraznila mluvčí Agelu Lucie Drahošová.

Lékaři, ale i zdravotní sestry, ze Slovenska, Ukrajiny a z Ruska doplňují personál i v karlovarské nemocnici. Přesto tu stále chybí kolem stovky sester a dvaceti lékařů. Karlovarský kraj dokonce letos vyčlenil tři a půl milionu korun na náborové příspěvky pro doktory i sestry. Lékařům nabízí dokonce až 400 tisíc korun. „Potřebujeme hlavně doplnit personál na odděleních jako je interna, plicní a anesteziologicko resuscitační, kde je práce poměrně fyzicky náročná,“ uvedl mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký. „Příspěvky se vyplácí po zkušební době, podmínkou je setrvání v zaměstnaneckém poměru déle než tři roky,“ zmínil v této souvislosti v nedávné reportáži České televize radní pro zdravotnictví Karlovarského kraje Jan Bureš. Na čtyřsettisícovou nabídku ovšem podle něj dosud reagovalo jen několik lékařů, většinou těch začínajících. Mnoho lékařů z pohraničí totiž většinou pracuje v Německu, kde si stejnou částku už vydělají za několik měsíců.

To, že u nás pracují cizinci, ale podle proděkana 3. lékařské fakulty Karlovy Univerzity Davida Marxe kvalitě lékařské péče v ČR neubírá. „Je to normální, svět je otevřený, hranice jsou volné a každý má právo cestovat. To, že někdo je z Ukrajiny, neznamená, že je lepší, horší, hloupější nebo chytřejší než ten z Česka. Je-li lékař dobrý a ochotný pracovat a hezky se chová k pacientům, je úplně jedno, odkud je,“ zdůraznil.

Jaké mají lékaři platy?

Aktuální průměrné platy lékařů jsou různé. V některých regionech berou sice průměrně hodně přes 80 tisíc korun, ale odboráři stále bijí na poplach, neboť průměrný plat lékaře je 66 tisíc korun, a vše ostatní stojí hlavně na přesčasech. Podle šéfa Lékařského odborového klubu Martina Engela se navíc nedodržuje zákon, podle něhož mají mít lékaři mezi noční službou a ranní prací přestávku.

Doktoři by tak podle Engela měli mít svůj základní plat mnohem vyšší. Základní tarif bez odměn a přesčasů podle něj totiž tvoří jen asi polovinu příjmu zdravotníka.

Loňský průměrný plat lékaře byl ve státní nemocnici 61 426 korun, v nestátní 61 426 korun. Nejméně si tehdy doktoři vydělali v Libereckém kraji, kde ve státní nemocnici měli 59 485, zatímco v nestátní přes 67 tisíc korun. „Lékaři nyní mají mezi 70 až 80 tisíci,“ uvedla čerstvá čísla tisková mluvčí Libereckého kraje Lenka Klimentová.

Ve Středočeském kraji dostávali ještě loni lékaři ve státní nemocnici 67 913 tisíc korun, v nestátní pak 56 944 tisíc korun. Průměrná mzda lékaře na Zlínsku je nyní podle mluvčí Zlínského kraje Heleny Mráčkové 81 tisíc korun. „Průměrný hrubý výdělek lékaře za první pololetí činil 96 746 Kč,“ uvádí ředitel Krajské zdravotní a.s., sdružující nemocnice v Ústeckém kraji, Petr Fiala. V pražských státních nemocnicích lékaři měli ještě na počátku roku 2017 plat 56 944 v nestátní nemocnici, ale ve státní již 67 913 korun. Ale i zde jsou rozdíly. Nejvíc si podle údajů, které Zdravotnický deník shromáždil, vydělají lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole. „Aktuální průměrný plat lékaře je ve Fakultní nemocnici Motol 79 016 Kč,“ uvedla mluvčí FN Motol Pavlína Danková.

V Česku studuje každoročně na lékařských fakultách přes 21 tisíc studentů, z nichž dvě třetiny jsou občané ČR. V roce 2016 studovalo na lékařských fakultách včetně fakulty vojenského zdravotnictví 21 508 studentů, Čechů z toho bylo 14 290, v roce 2017 studovalo 21 306 studentů a 14 205 bylo z toho Čechů. V roce 2016 vyšlo z českých lékařských fakult 1599 absolventů, z toho 1341 studovalo v českém jazyce a české národnosti bylo 1101 z nich.

Olga Böhmová